Kdo pozná jablko?

Když soused kopil vedlejší domek, podědil také jabloně na zahradě. Jedna z nich má obrovská jablka, nutno podotknout, že ne zásluhou ošetřování, prostě se jí na té zahradě líbí. Když dozrají jsou žlutavá, ale zůstávají dost kyselá, jsou to prostě "štrůdláky".  Po nakrojení ihned začíná dužina hnědnout. Je to stará odrůda. Přikládám foto. Takhle velká jsou skoro všechna.

Dobrý den.S velkou pravděpodobností se jedná o starou německou odrůdu zimního jablka Boikovo obrovské.Je dnes v zahradách ještě vzácnější než klasické Boikovo.Hezký den.

Děkuji, teď jsem našla snímek, jak to vypadalo, než se sousedi nastěhovali. Dost hrůza, co? Ale teď už je pohoda.

Tak to Bojkovo obrovské nejspíš máme taky. Jenom mně nepřipadá, že je kyselé, mám mnohem kyselejší, třeba Zvonkové a taky to naše mně připadá více červenější než na těch fotkách. Rekord v hmotnosti jednoho takového jablka je u nás 66 deka. Červenější je možná proto, protože je naroubováno až v koruně, což je 3 metry vysoko na snad Panenském červeném nebo podobně intenzívně červeném jablku, takže onen 3 metry vysoký kmen o průměru 30 - 40 centimetrů možná tu červenou barvu přidává.

Dobrý den.Asi se jedná o jinou odrůdu.Boikovo obrovské poznáte kromě typické barvy, tvaru a podle chuti, hlavně podle velmi rychlého hnědnutí dužniny po rozkrojení.Pošlete podrobnější popis a foto.Hezký den.

Kmen Panenského červenou barvu zelenému jablku nepřidá.

Podobné zelené jablko, spíše placatější, s výraznými žebry a velmi kyselé pamatuju z dob dětství.Vešlo se tak 1 do dlaně.V pomologii z 50.let bylo uvedeno jablko, které se snad jmenovalo zelenče, nebo zelené,+něco k tomu.Nevím proč, ale v tom druhém slově si pořád vzpomínám na slovo island?? Už je to hodně dávno, a mám to zřejmě popletené.Jestli někdo vlastní starší pomologii, prosím,podívejte se, jestli něco podobného existovalo.Hezký den přeje Pepík

Ta odrůda, kterou máte na mysli, mohlo být Zelenče rhodoislandské. Plody dosti velké, tvarem upomínající Kanadskou renetu. Barva trávově zelená, na sluneční straně někdy zarudlé. Dužnina zelenavě žlutá, kompaktní, šťavnatá, příjemně sladce navinulá, jemně kořenitá. Zraje počátkem prosince, vydrží do dubna i déle (podle: O. Boček, Pomologie, SZN Praha, 1953).

Přikládám fotografii jablka ´Zelenče rhodeislandské´ - mám ji z loňské výstavy ČZS v Uherském Hradišti.

Mělo by jít o starou odrůdu z roku 1817. Plody jsou velké, pětižebernaté s krátkou stopkou. Barva zelená nebo žlutozelená, slupka mastná, dužnina žlutobílá, chuti údajně velmi dobré. Sklízí se v říjnu, vydrží až do dubna. (citováno podle Tetera a kol.: Ovoce Bílých Karpat, ČSOP Veselí nad Moravou 2006)

Nezpochybňuji, že to, co vystavuje pan Zetík je skutečně Zelenče rh. Kdo ale prošel pár výstav mi jistě potvrdí, že cedulka přiložená k vystaveným plodům ještě není zárukou, že se o danou odrůdu skutečně jedná.
   Podobně zelené plody stejného tvaru mívala stará, kdysi poměrně hojně pěstovaná odrůda, Londýnský jadernáč.  Během skladování zežloutla, drobné líčko měly jen výrazně osluněné plody.Měl jsem je v oblibě, šlo o jablka velmi plodná, trvanlivá, chutná, nikdy nezmoučnatěla. Opustil jsem ji kvůli strupovitosti.