Jak na šlechtění nových odrůd

Dobrý den. Chtěl bych pokusně provést některá křížení (jabloně, slivoně, hrušně), ale schází mi znalosti a zkušenosti. Jsem mlád, chuť mám a štěstí se snad s časem dostaví. Máte někdo zkušenosti, nebo se mám obrátit na p. Kumštu? Jde mi hlavně o: př. Vanda X Gascoigneho; Lepotica X Domácí apod. - Kdo má být otec, kdo matka?, vytrhat u matky včas tyčinky? (obě samosprašné), květy po opylení balit do pytlíků?, opylovat štětcem?, lze dočasně uchovávat pyl u odrůd dříve kvetoucích?, jak?, rezistent resp. tolerant má být matka či otec a nositel chuti atd atd?

Existuje na danou problematiku nějaká pěkná česká literatura?

Díky za poznatky. M.

Také by mně to zajímalo. Já bych zase zkusil Domácí x Durancie.

Držím Mitwochovi palce, aby vydržel. Mně se to před 30 lety nepodařilo.

U peckovin se květy sterilují před rozkvětem. Tuším, že květ je ve fázi balónku,

Tyčinky se odstraní kleštičkami, které jsou vprostřed vykouslé, aby se nezničil pestík.

Nevím, jestli je třeba kastrovat jádroviny. Ty by měly být spolehlivě cizosprašné.

Pyl by mělo být možné zmrazit, ale pouze za předpokladu dokonalého vysušení. Klíčivost můžete ověřit na oslazeném agaru.

Na bliznu se pyl nanáší gumovým štětečkem.

Díky za první ohlasy. Zda vydržím se neví, ale zkusit to chci určitě! Přece jen se mi zdá, že hlavní hráči na šlechtitelském poli se zabývají hlavně tržními odrůdami márketového typu. (Ad jablka) Bohužel, ale chápu je - investované peníze se musí vrátit.

Chtělo by to přece jen např. i něco "pro labužníky" i s nějakými "nešvary" v podobě kratšího skladování, tenší slupky apod. Samozřejmě nečekám, že se to mně povede, ovšem náhoda je blbec a znáte začátečnické štěstí!?

První poznatky by byly. Opylené květy do odkvětu balit do mikrotenových sáčků? Nezapaří se? Stále nikdo nedoporučí nějakou tu publikaci? Hledal jsem něco v rejstříku národní knihovny a je to samá "mičurinská" příručka. Přínos Mičurina je nesporný a záběr ohromný, ale chtělo by to i něco novějšího... M.

Literaturu neznám, ale měl bych tip na strategii šlechtění. Niko se nezabývá šlechtěním jablek pro přípravu destilátů. A věřím, že by o ně byl zájem, stačí, jaká je poptávka po slivoni Toptaste. Chtělo by to zkombinoval vlastnosti vysoce cukernatých odrůd (jaderničky, kožeňáky, renety) s méně sladkými, zato aromatickými (Mantet, Melba, Grávštýnské, aj)

 Zkuste netkanou textilii, jde o zabránění průchodu hmyzu. Vykastrované květy bez koruny a tyčinek stejně včely nenajdou.

 Sortiment marketových odrůd jablek se nemění (Golden, Idared, Red delicious, Breaburn, Gala. Granny Smith...).

Na západě se kromě toho pěstují klubové odrůdy (Jazz, Pink Lady, Camelo...). To jsou jablka pro labužníky. Je to celkem účinný způsob obrany západních ovocnářů proti levným polským jablkům.

Většina nových odrůd skončí v zahrádkářském sortimentu.

Roub semenáče Gravštýnského(zřejmě opyleného odrůdou Prima, která je hned vedle) budu letos roubovat do nějakého plodícího stromu na M9. To samé udělám i se semenáčem Granny Smith. Dost mě naštvalo, že mi všech 8 semenáčů podryl na podzim hryzec. Takže jsem musel otrhat všechny listy a snažím se zbytky uchovat na jaro. Zatím to vypadá nadějně.

Pane doktore, nechci učit orla létat, ale někde jsem četla, asi kdysi v Zahrádkáři, že ve světě se tyhle moštové odrůdy šlechtí jako speciálky. Mám pocit, že tenkrát to bylo zrovna o Anglii a Francii. Jazyků neznalá nemohu vygůglit, snad Vám by se to podařilo, ale zase háček - jak je dostat na prubnutí k nám. Elena

Zase skočil příspěvek jinam než měl, ale jistě je k pochopení k čemu patří. A také mne teď napadlo, pane Mittwochu, zkuste po literatuře popátrat v učebnicích pro SŠ zahradnické (třeba teď se má rušit SŠ v Bohunicích a třeba budou likvidovat knihovnu) nebo ve skriptech pro VŠ (např. MZLU). Možná se tam něco najde. Elena