Fólie versus mulč

Kam se ta voda z vydatného deště v té slabé vrstvičce ztratila? U nás slabá vrstvička trávy déšť propouští, navíc je pod ní vlhko, i když neprší.

Netuším. Buď stekla do okolní trávy, nebo protekla jen několika více propustnými místy v mulči. Takže v obou případech asi ok, pod celou plochou prosakovat zřejmě nemusí, do země v blízkosti stromku se to dostane.

Mulč začne dešťovou vodu propouštět, až když je sám dosti vlhký. Počítejte s tím, že pokud spadne srážka 1 mm, tak to stačí na namočení listů stromů a povrchu mulče. Každý další 1 mm srážky (10 litrů na 1 m čtvereční) prosytí cca 1 cm mulče. Takže pokud byl sice déšť vydatný, ale krátký, mohlo spadnout třeba 6 mm srážek a pod mulčem o síle 5 cm nebudou bahnité koláče. I přesto můžete počítat, že žíznivá půda si z nasáklého mulče vezme minimálně 1/3, a 1/3 se odpaří. Co se stane s zbývající 1/3 záleží na dalším průběhu počeasí. Pokud se postupně odpařuje, brání odpaření obdobného množství z půdy. Pokud začne znovu pršet, přispěje k rychlejšímu nasycení mulče a průsaku vody do půdy. Rozhodně ale nasáklý mulč má lepší poměr propustnost/povrchový odtok než mulč suchý. Proto není od věci někdy zalévat decentně, i když na radaru je vidět blížící se bouřka. Já například takto předzvlhčím povrch u kanadských borůvek (mám-li možnost).

SfK.

"Každý další 1 mm srážky (10 litrů na 1 m čtvereční)..."

To ne, 1 mm srážek = 1 l/m².

jj kontrola pozornosti

SfK.

ja sq tento rok chystam na vysadbu stromkov tak tiez hladam informacie a ohladne mulcovania ma zaujal jsposob a sice vysadba zavlahovych mis pod stromami. vysadzaju sa casto letnicky aj ked mi to pride trochu zvlastne kedze trava sa neodporuca aj kvoli odoberaniu zivina ale letnicky su praveze na ziviny narocnejsie. no urcite je to velmi esteticke riesenie a ked sa vysadia napr aksamietnice alebo ine skodcov odpudzujuce rastliny tak to urcite zmysel ma.

V případě hlinitopísčité půdy bych osobně dala přednost mulči. Nejen, že drží vláhu, ale také průběžně obohacuje půdu o organické látky, což textilie neumí. Půda u nás je dost písčitá a mulč se osvědčil.           Lída

Jelikož jsem si na podzim pořídil nový štěpkovač, tak mám dotaz, jak by jste se dívali na mulčování stromů  použitím štěpky (z větví a větviček do průmeru 4cm, která by se odhadem tak do 2. let postupně rozložila?)

Lucas

Zdavatel mluví o stromcích v sadu. Nepíše ale jaké to jsou - na jakých podnožích,  v jakých tvarech, jak intenzivně je pěstuje a co kromě stromů tam roste.
    Jde-li o skutečný sad vysokokmenů, pak si těžko umím představit něco jiného než zatravnění a možná nějaká kola kolem kmenů. Pokud se jedná o zahrádku u domku chaty nebo v kolonii, kde mají být květiny, záhony, místo pro odpočinek, tam zas těžko někdo vyseje pod stromky vojtěšku.
    Můžem se bavit, co nejlíp prospěje kořenům, ale nevíme, co má prospět majitelům.

Mluvím o sadu. Jde o extenzivní sad - rok vysazené stromky s rozestupy kolem 6m, spíše bujnější podnože kvůli chudé a suché půdě. Půda hlinitopísčitá (asi 40cm tmavší "ornice" a pod ní zemina do oranžova a více písčitá, sem tam kamínek). Jde o velmi pozvolný JZ pouze travnatý svah. V okolí rostou staré vysokokmeny jabloní, hrušní, třešní a švestek - bez péče a zavlažování. Přes léto tu příliš neprší.

O vzhled mi nejde, pozemek je pouze pro stromy. Párkrát do roka posekám trávu (trávu mulčuji, bez koše).

Když si tedy vyhodnotím předchozí příspěvky, nejvhodnější pro zachování vláhy v půdě by tedy bylo kolem stromků vrstvit mulč z odleželé posekané trávy.

Pokud bych chtěl pro půdu ještě udělat něco smysluplného, tak se pokusit do trávy zapravit i jetel. Nicméně raději bych tu vojtěšku, která by zřejmě udělala půdě lepší službu, ale p.Standa mě zviklal s tím odebíráním vlhkosti - mělo by to až takový dopad i na kořeny stromků pod nezatravněnou mísou a je to špatný nápad? BTW bylo by občasné sečení pro vojtěšku příznivé nebo nepříznivé?