Fólie versus mulč

Tak si tak přemýšlím, jak bych mohl ještě udělat dobře stromkům v sadu - určitě by jim prospělo vzhledem k suché hlinitopísčité půdě nějakým způsobem přes léto lépe zadržovat vláhu.

Nejjednodušší a nejůčinnější by nejspíš bylo chránit holou půdu kolem kmenů proti odpařování. Loni jsem to neřešil a občas jsem přivezl nádrž vody a zalíval. Letos bych si to chtěl zjednodušit, takže kolem kmene buď použít mulč z trávy, kterou v sadu sekám, a nebo černou geotextilii.

Uvádí se, že pod obojím se drží hraboši a slimáci. S tím ale určitě problém nemám. Stejně tak nemám problém s organickým hnojením, kdy na podzim kolem stromků zaryju hnůj nebo kompost, tzn. z toho důvou nemusím upřednostňovat travní mulč, který by dodal živiny.

Moje otázka je - bude v pohledu udržení vláhy a vhodného prostředí kolem stromku lepší spíše mulč, nebo černá geotextilie?

PS: ještě jsem se někde dočetl, že je dobré kolem stromků sadit vlčí bob - jednak zabrání odpařování, a navíc váže na sebe dusík a dodává ho do půdy. Co je na tom pravdy? Byl by to dobrý způsob, nebo by to stromkům spíše uškodilo konkurencí?

Z pohledu udržení vláhy je optimální textilii ještě přikrýt travním mulčem. U broskvoní už mnoho let používám rozložené krabice překryté posekanou trávou. V pásové výsadbě se mi mezi stromky osvědčila tkaná textilie vyšší gramáže.

O podsadbě stromků bych uvažoval pouze při použití vzrůstnějších podnoží a až od pátého nebo šestého roku po výsadbě. Ta lupina je hodně vzrůstná, raději bych použil např. svazenku.

Ok, takže oboje, textilii i mulč, s bobem počkat.

Teď mě ještě napadá - udělalo by stromům dobře, kdybych zatravnění sadu obohatil ještě o vojtěšku? Např. když už ne všude, tak třeba jen poblíž stromků, za hranicí kolem nezatravněné mísy? Že by se chudá půda obohatila o dusík a organiku, což by mohlo pozitivně stimulovat kořeny stromů k rozrůstání se?

Určitě ano, ale do travního drnu se špatně seje.

Je potřeba rozlišovat mezi příkmenným pásem a zatravněným meziřadím.

Ty motýlokvěté do zatravněného meziřadí patří, jako přirozený fixátor dusíku (podrobněji jinde). Má to však úskalí. Takový jetel bílý či žlutý sice mnoho dusíku nepřidá (cca jen 20-50 kg/ha/rok) ale zase není konkurentem z hlediska vláhy. Naopak vojtěška jako přeborník v množství kořenové biomasy (a potažmo ve fixaci vzdušného dusíku hlízkovými bakteriemi až 300 kg/ha/rok) pro tuto fixaci potřebuje velké množství vody. Pokud porost meziřadí nemá být vláhovým konkurentem, je třeba volit skladbu motýlokvětých trochu opatrněji a s ohledem na možnou redukci biomasy pravidelným sežínáním (tj. jeteloviny, a čičorka pestrá).

Příkmenný pás (výsadbové mísy) je vhodnější udržovat jako černý úhor nebo mulčované. S ohledem na hlodavce je jedno, jestli použijete černou textilii nebo mulč. Pod textilií nejsou vidět, protože s ní nehýbáte. Mírně vyšší výskyt může být v případě mulče, který je nejen úkrytem před predátory, ale zejména pokud poskytuje potravu (seno se semeny trav). Obvykle je ale postačující u mulčování travou dodržet pár pravidel, aby výsledek byl lepčí než u textilie. První je, že mulč nenecháváme přes zimu. Druhe je, že kolem kmínků necháváme 10-15 cm okno bez mulče tak aby se tam hlodavci necítili tolik bezpeční před predátory. Třetí je, že mulč používáme správně zpracovaný aby to nebylo mulčování čerstvou travou (pálí při fermentaci) a nebo naopak senem (už má jiný poměr C-N a semena nepoškozená fermentací). Optimální je posekanou trávu nechat zfermentovat v úzkém pásu mezi trávou a mulčem a po týdnu rozhrnout na stávající vrstvu mulče. Fermentující tráva Vám tak nevypálí zelený pás a zároveň neohrozí povrchovou vrstvu kořenů stromů vytvořením anoxické zóny s teplotním šokem od fermentace.

SfK.

Tohle všechno je v podstatě pravda. Klidně ale můžeme doplnit pravidlo číslo čtyři - při pravidelné seči (7 - 10x za sezónu) nedojde k odkvětu trav, tudíž se nemusíme zaobírat jejich semeny. Pravidlo číslo pět - při přisypávání tenké vrstvy posekané trávy na stávající mulč dojde obvykle rychle k jejímu schnutí, nikoliv ke kvašení.

Jenže fermentovaný mulč má lepší vlastnosti než suchá tráva. Zachová si dusíkaté látky ve formě podporující další rozklad bez potřeby čerpat dusík konkurenčně z okolí, Je hygroskopický (váže i rosu) na rozdíl od hydrofobního sena. Seč prováděná u motýlokvětých před kvetením nebo dokvetením podporuje fixaci dusíku, což je důležitější než to, jestli psárky a jílky budou mít semena. Lepšího výsledku dosáhnete už při sušení celoplošně v meziřadí, protože po dobu sušení sena omezíte výpar v zeleném pásu. Malé množství dokvetlých rostlin a dozrálých semen je potřeba pro obnovu zeleného meziřadí samovýsevem (ne všechny rostlinné druhy se udrží odnožováním). Takže pravidlo číslo pět je kontraproduktivní.

SfK.

Pan Standa má problematiku teoreticky dobře zmáknutou. Teď trocha malopěstitelské praxe. Převážná většina zahrádkářů seká trávu sekačkami a traktůrky tvz. na špenát. Při sekání bez koše sice organicky hnojíme, ale o převážnou část posekaného materiálu přijdeme (nepomůže ani pozdější hrabání). Při sekání do koše naopak podstatnou část trávy "sklidíme". Kolik procent zahrádkářů nechává trávu fermentovat v kupkách či silnějších vrstvách, to opravdu netuším, zato jsem si povšiml, že část lidí nechá posekané zbytky na místě svému osudu, část s nimi okamžitě mulčuje, někdo odváží na kompost, jiný se posekané trávy zbavuje úplně (kontejnery na bioodpad). Zahrádkářů, kteří se rádi porochní v horkých zapáchajících fermentujících vrstvách před týdnem posekaného materiálu, je naprostá menšina. Tímto nerozporuji trvzení ve Vašem příspěvku, jen píšu obvyklou praxi.

Není nic jednoduššího, než mít sekačku s výhozem do boku (nebo mít pří výhozu dozadu mít za výhozem usměrňovací plachetku) tak aby posekaná tráva ležela v řádku za levým kolem pojezdu. pak stačí meziřadí sekat od prostředka k meziřadím tak, že poslední odhoz "špenátu" zůstane na hranici mulče. Tam se nechá cca 3 dny (ale i přes 7) do doby až bude čas jít s hráběmi a rozhodit to do plochy na mulč.

SfK.

Díky za rady, travní mulč funguje perfektně - včera večer dokonale ochránil okolí stromků před vydatným deštěm. A to tam byla jen slabá vrstvička. Pod polovinou mulče je úplně sucho. Ono to někomu funguje a déšť propouští?