Auralia

Váš příspěvek mě opravdu potěšil pane Mittwochu. Byl bych rád, kdyby jste se ozýval častěji. Odbočím teď opět k mému oblíbenému tématu. Věřte nebo nevěřte, ale já mám rád i třeba takovou obyčejnou Auralii. Té příchuti z Coxky mnoho nepobrala, ale pokud chci sáhnout po osvěžujícím sladkokyselém jablku, tak sáhnu právě po ní. Její plody jsou sice velmi nevzhledné, malé, bez ošetření strupaté, ale oceňuji u ní určitou plnost chuti. Pan Vlastimil mně dá možná "za uši", že tady hájím taková nehezká jablka, ale je to prostě tak. Na druhou stranu se pan Vlastimil pěkně vyjádřil o staré dobré chuťové klasice z Kanady a USA. Mám stejnou potřebu jako on. A přidal bych ještě samozřejmě křížence Cox. renety (Anglie, Nový Zéland, Německo a našeho pana Bláhu)

Auralia je jablko zajímavé chuti - trochu připomíná hrušku. Ano, plody jsou drobnější, fádněji žluté. Ke strupovitosti sice není rezistentní, ale ani mimořádně náchylná. Není to jablko na prodej, ale potěší.

Moje chuťové buňky dávají v současné době Auralii přednost před navinulými Goldeny (Reinders), šťavnatými Goldstary, prvními malými plody Sir Prize atd. První plod Orionu jsem ještě nechutnal, ale nejspíš to nebude reprezentativní vzorek. Auralia splňuje moje požadavky na osvěžující sladce navinulé jablko, ale přitom s plnější chutí.

Jediný pan Miloš pěstuje Auralii? To jsem tedy nečekal. Musím upřesnit, že některé ty černější plody z letošní sklizně na sobě nemají strupovitost, ale sazovitost. Mnohem více mě však zajímá jejich chuť, než vzhled. Oni by i bez "sazí" nebyly nikterak lákavé.

Že nejsou plody lákavé napohled, to může být i plus. Mám je na víkendové zahradě hned u cesty nikdy se nestalo, že by zloděj dostal chuť .

Skvělá vlastnost Auralie je, kromě chuti, taky její trvanlivost, při uskladnění se nekazí ani plody, které byly trochu poškozené, poranění se zatáhne, zahojí, a nehnije. Hanča

S těmi zloději to je perfektní postřeh. A s tím zatahováním taky.  Paráda Hančo. 

Tak letos aurálie opět super chuť. Loni chytila sazovitost.Letos ovšem dobře zaplodila. Vyžaduje důkladnou probírku. Podle mne je chuť kořenitá, výborná. Sice nevím jak chutná coxova reneta, ale aurálie je chuťově vynikající. Asi bude záležet na daném stanovišti a nadmořské výšce, ale to se týká jakékoli odrůdy ovoce. Něco je někde výborné, někde jinde pouze průměrné. Není nad osobní zkušenost. Vést dlouhé diskuze o tom, že je nějaké odrůda chutnější než druhá je celkem bezpředmětné.

Možná, že bezpředmětné, přesto se rád ozvu, když dovolíte. Kořenitá fakt není. Je příjemná, ale ne tuctová, jako mnoho všelijakých rezistentů. Tak nějak osobitě příjemně harmonická, staromilská.

Příběhy slavných odrůd - AURALIA

Nevzhledná Auralia patří k těm křížencům Coxovy renety, jež nepobraly její typickou příchuť. Jelikož však figuruje v doporučených odrůdách Obrazového atlasu jádrovin (Sus a kolektiv), a to jako vhodná odrůda pro pěstování ve vyšších polohách, proč ji znovu nezmínit. V minulém roce byla velmi svěží chuti tak do Vánoc, po té podle mě spadla do průměru, i když se nekazila. Mohlo to být i tím, že byla pozdě sklizena. Větší z obou plodů má sice 216 gramů, ale většina jich je mnohem menších.