Založení korunky - pro p. Vysloužila

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně založení korunky u čtvrtkmenu hrušně Armida na semenáči. Je sázená na podzim (sehnala jsem ji konečně po 3letech), je krásná silná. Větvičky má nasazené v ideální výšce, snad centimetr silné. Jedinou nevýhodu mají, že rostou poměrně v hodně ostrém úhlu. Trochu by se mi asi podařilo je rozklonit, ale odhaduji to tak na max.60°,což mi připadá dost málo. Myslíte, že by to mohlo stačit? Nebo je mám seříznout až na 1-2 pupeny, aby nově narostlé měly lepší sklon? (to bych pak musela zas znovu hodně zkrátit terminál). Díky za rady!!           Lída

Já si přesně odpovědět netroufám. Stromky řežu spíš intuitivně, pupeny nepočítám. Určitě to umí mnozí na fóru lépe.
   Kyždopádně bych stromku zasazenému na podzim nerozkláněl větve, nýbrž jej seříznul hluboko, aby se dobře ujmul a rostl.  Skutečnost, že je stromek krásný a silný,  to ještě samo nezaručuje. Důležitější je, v jakém stavu jsou kořeny.

Jestli máte hrušku s tak krásnou korunkou, je třeba ji zničit řezem na 2 pupeny. Krásně si oddálíte plodnost, některé očko třeba nevyraší, takže koruna bude deformovaná. Jen do toho.

PS. Nesmíte ty rady o HLUBOKÉM řezu brát tak doslova.

A teď vážně. Vytvořte normální korunku, seřízněte větve max o 1/2 na rovnováhu na vnější pupen s vyšším terminálem. Zásada střídavého řezu u terminálu. Co to znamená si najděte, už jsem to tu psal. Rány zamažte voskem. Úhel odklonu, příklonu a sklonu neměřte, je to hruška a ty přirozeně rostou do úzkých korun, takže mají jiné úhly.

Stromky po výsadbě se řežou proto, aby:

a) vyrašila všechna očka na výhonu

b) se eventuelně opravil tvar koruny

c) se vyrovnal poměr kořenů a koruny

Jak říkal Lucifer v "S čerty nejsou žerty". "Hlavně..."

c) je pitomost. Stromu tak jedině ublížíte.

Všechny moudré knihy to tak uvádějí, jen jsem to opsal.

Děkuji všem móóc za rady! Seříznutou o víc než 1/2 jsem ji měla už v době, když jsem psala tu otázku, není to první stromek, který sázím, ale hrušeň teprve druhá. Jen jsem si právě říkala, že je hodně úzká i na hrušeň (spíš tak topol)... Tak ji zatím nechám a uvidím za rok. Ono u hrušně na semenáči rok sem, rok tam - té plodnosti se snad ještě dožiju! Tak díky a zdravím!  Lída

Jeden argument bych měl. Při tvarování štíhlých vřeten se prakticky neřeže. Vysazenému stromku se ohnou výhony do vodorovné polohy. A ten stromek se s tím nějak musí vyrovnat. Ovšem jen tak plácnout, že je pitomost provádět řez při výsadbě, je dost málo informací.

Zpomalí to zakořenění. Kořeny čerpají vodu a minerální látky do listů, listy provádí fotosyntézu a tím zase vyživují kořeny. Pokud ho ořežete tak mu dlouho trvá než vytvoří listovou plochu a proto i dlouho trvá než zakoření. Pokusy to potvrzují.

Opaku se nemusíte bát, žádný strom nevytvoří víc listů než dokážou kořeny vyživit.

Neviděl jsem profíky sázet štíhlá vřetena. Ale nechce se mi věřit, že by vysadili prostokořené sazenice a výhony narostlé ve školce nechali bez řezu a jen ohnuli.

To je váš problém s tím věřením. Sází se buď špičáky, nebo zákrsky, nebo špičáky s předčasným obrostem. U zákrsků se jen upravuje hlavní výhon, pokud je moc dlouhý. Nejsem profík. Metodika je od ZO ČSSZ Vsetín.