Roubování hrušní

U jádrovin lze v nouzi použít k roubování za kůru i dvouleté dřevo. Ujmutí bývá obvykle slušné. K zachování odrůdy je to dobré, ale k přeroubování celého stromu bych tu metodu neradil používat. Radši si počkat na pořádné letorosty.

Děkuji za radu. To vypadá nadějně. Vždycky jsem zatím ke štěpování používal jen letorosty. Se starším, dvouletým, dřevem na štěpování nemám žádnou zkušenost a ani jsem k tomu nenašel nějaké konkrétnější údaje.
Stav matečného „stromu“ zlepšit nejde (asi Boscova). Bývalá zahrada, zpustlý, zarostlý a především cizí pozemek.
Mám jednu starou Madame Verte, potřebuje zmladit. Trochu alternuje. Když víc zarodí, nestačím rozdat, natož spotřebovat. Raději bych hrušky nejen o vánocích, ale i v létě a na podzim a raději brzy. Tak roubuji do koruny další odrůdy. Nějaký případně nepodařený roub vadit nemůže. Je jedno, jestli vyříznu větev pro průklest nebo s neujatým roubem. JG

Jenom připomínám, že pokud roubujete něco dovniř stromu, měl by se roub nacházet na povrchu koruny, jinak se sice ujme, ale neporoste. Výjimkou by bylo, kdyby roubovaná odrůda byla výrazně bujnější než původní strom.

Chyba, o které píšete, bývá v zahradách k vidění. Živořící vroubovanec uvnitř koruny. Snažím se jí vyhnout, ale zdá se mi, že to není na starém stromu úplně jednoduché, protože jsou ještě i další pravidla. Rané odrůdy raději dolů, pozdější výš a především je různá vzrůstnost odrůd. A já chci mít spolu slabě rostoucí i vzrůstnější odrůdy.
Tak jsem to naplánoval tak, že slaběji rostoucí budou na jižní straně koruny, spíš ke konci ramen a vzrůstnější na východní a západní straně a i trochu hlouběji. A ještě trochu snížit hrušce vršek, aby to nebylo na 15 šprušlí. JG

jsou ještě i další pravidla. Rané odrůdy raději dolů, pozdější výš

Toto pravidlo je stromu jedno. Je to jen kvůli sadaři, aby při sklízení horních plodů neorážel ty spodní

naplánoval tak, že slaběji rostoucí budou na jižní straně koruny, spíš ke konci ramen a vzrůstnější na východní a západní straně a i trochu hlouběji

Odrůdy s výrazně odlišnou růstovou potencí budou vždy dělat na stromě neplechu a vyžadovat pravidelné zásahy. Ještě nejlíp mi vychází, když slaběji rostoucí odrůda je naštěpovaná na terminál a tvoří 2. patro.

Ač stár, jsem hruškový začátečník. Mám jen starou Madame Verte (a nějaké špičáky) a chtěl bych hrušky pro sebe na jídlo co možná nejdéle (nejlíp půl roku a hned) a ne jen kopici zimních na vánoce ob rok. Tak co zbývá, pokusničit (snad ne ničit) k povznesení využití postarší madam.
Letos jsem starý strom trochu prořezal a vrouboval první rouby. A hned problém, asi bodruška. Vrcholy výhonů se svěsily v polovině a uschly. No, pak zase zdola obrazily. Zkouším vidět to lepší, aspoň se rozvětvily. Rány se hojí pěkně. (ale stejně, loni mi první hruškové rouby taky moc nerostly, cca 20 cm, až letos se polepšily k metru) Terminál, tam je problém. Je vysoko. Tam jen zkrátit (a nedrbat). Budou mít zimní hrušky sluníčko nejblíž.
Můj „výběr“ přiroubovávaných odrůd (správněji, co dobří lidé dali): mám jednu velmi ranou odrůdu, plánuji Negevicovu (nostalgie na knedlíky), dál mám Charneuskou a Boscovu (ale je mi divné, že je u nás ve 450 m/m dobrá). Nemám obsazený konec prázdnin. Mladé stromečky Clappovy (Faworytka) a Solanky u sousedů sice jsou, ale právě pro vzrůstnost si na ně nějak netroufám. A tak případně ještě něco srpnového, co bych sehnal. 
Také jsem si vyhlédnul pěknou pláňku (že bych pak špičáky rozdal). Průměr kmínku tak 7 cm. Nevím, ale jestli ty tuny země přeházím, budu na vzrůstnost a umístění odrůd hledět jak píšete. JG

Využil bych tohoto vlákna a jako začátečník bych se zeptal - vypěstoval jsem si letos z jader semenáčky hrušní (a jabloní), a ačkoliv jsem jim dal max.vhodné podmínky (hnojení, zálivku, kypření v záhoně, slunce,...) vyrostly nejsilnější z nich tak do 70cm výšky a cca 6mm v průměru. Rád bych se naučil a vyzkoušel roubování, takže se ptám, zda takové semenáčky jsou svým vzrůstem normální a k roubování vhodné, nebo počkat ještě další rok, až více zmohutní? Pokud jsou příliš drobné, dělám něco špatně a je možné během roku vypěstovat i větší - jak?

To máte akorát. Nemůžete se rovnat profíkům, kteří mají mechanizaci a hnojí kvantem dusíku. Klidně roubujte.
   Já, když vyseju jádra jabloní a hrušní, tak v 1. roce mi narostou semenáčky 25 cm vysoké a 4mm v průměru. Pravda, moc se o ně nestarám. Myrobalány, to je jiná liga.

Ani pri kvante dusiku nebudu semenaciky jabloni a hrusiek o moc hrubsie, vlastne ktore ako, zalezi aj roku a pôdy, dusikom to velmi nejde urychlit lebo najprv su slabe male, to by ich popalilo a potom uz je pomaly aj neskoro. no profici to bezne robia tak ze tie slabsie vysadia este raz dost nahusto, a o rok maju perfektne podpniky dvojrocne, aj ked je s tym viacej prace.

Mechanizacii tam tiez vela nejde pouzit, rucnej prace sa clovek nevyhne, pokial ide o burinu a podobne.

Ještě bych se zeptal - nějaké postupy jsem si načetl, ale zmiňuje se v nich o roubování na podnože a uchování uvnitř při určitých teplotách a podmínkách.

Můj dotaz je, zda je nutno podnože (v mém případě se jedná o semenáčky jabloní, hrušní a třešní) vyrýt a roubovat kopulací takto uvnitř při vyšších teplotách, nebo lze naroubovat venku na rostoucí podnože? Ujmou se i takto, i když teploty budou klesat v noci pod nulu?