Rez hrušňová

Bez postřiků mám listy napadené méně - jalovce 150m.

Zatím stříkat nebudu, stromy se s 5% rzi vyrovnají. J.

A zajímavost - Nashi nemá ani skvrnku. J.

Nashi je jiný druh...

Zajímalo by mě, jak se bezpečně rozpoznají a od ostatních cypřišů odliší ony dva druhy jalovců, které jsou původcem rzi hrušňové, tedy jalovec čínský (Juniperus chinensis) a chvojka klášterská (Juniperus sabina). Přiznám se, že poznám jenom běžný tuzemský jalovec obecný. A v "tůjích", protože je nemusím, se vůbec nevyznám. Sousedi nám totiž nedávno těsně za plot a na náš pozemek, bez našeho vědomí vysázeli do řady cosi tůjovitého a pichlavého... tak abych je náhodou neomezoval v tvůrčím rozletu bezdůvodně.

Slovní popis by byl obtížný, složitý a zdlouhavý. Vyhledejte si fotky oněch jalovců na netu. Tyto jalovce jsou obvykle nízkého plazivého či keřovitého tvaru, do klasických živých plotů se obvykle nepoužívají. zkuste sem dát foto těch rostlin, co mají nasázeny sousedi, snad to společně poznáme.

Josef.

Mám hrušeň každoročně napadenou rzí. Nikdy jsem nestříkal, až letos jsem to nervově nevydržel a stříkl ji Horizonem a 2x Baycorem. Po rzi ani památka. ALE: hned vedle má soused neudržovanou, neprořezávanou hrušeň, stejně tak napadanou a letos bez postřiků ji má také čistou. V tom postřiku to u mě, alespoň letos, vůbec nebude.

Po plzácích ani památka. Na mandelinku jenom nostalgicky vzpomínám. Vůbec tomu všemu nerozumím.    I.

Tak to sú naozaj pozoruhodné skúsenosti, pane Ivo, ktoré vyvracajú mýty o nevyhnutnosti chemického ošetrenia. Je totiž málo pravdepodobné, že by na susedovej hrušni parazitoval iný druh či kmeň huby. Napriek tomu, že Váš sused nebol tak "chemicky horlivý", máte obidvaja svoje stromy čisté. Ktovie, čo by povedal p.AB na "nedbanlivý prístup" Vášho suseda? Ďakujeme za tento cenný diskúzny príspevok. Bolo by zaujímavé prečítať si názor či argumentáciu p.Vinšálka.

Takže u pana Ondrůška je jedna hrušeň ošetřená proti rzi, druhá, roustoucí v těsné blízkosti za plotem neošetřena, přičemž obě nevykazují známky napadení rzí hrušňovou. A toto má být chápáno jako spolehlivý důkaz o zbytečnosti provádět preventivní zásahy proti této chorobě? Podle mého názoru to v obecné rovině vůbec NIC nedokazuje. Pouze to svědčí tom, že v dané lokalitě byl letos tlak této choroby z nějaké NEZNÁMÉ příčiny nevýznamný. Nic více, nic méně. Co se zde bude dít v následujících letech, se lze jen dohadovat. Já si mohu například domýšlet, že systematický zdroj nákazy, který zde intenzivně působil v minulých letech, byl odstraněn... (A velmi bych panu Ondrůškovi přál, aby tato má spekulace byla pravdou).

Pane Wimpi, jsem téhož názoru, zejména, že někdo někde vykotil tu nákazovou potvoru. Odkud to přicházelo vůbec netuším. Popsal jsem, co se letos dělo a v hlavě mám nad tím jenom velký otazník.   I.

Nemyslím si, podľa uvedených údajov, že by záhradka p.Iva a jeho suseda boli extrémnym stanovišťom z hľadiska kalamitného výskytu hrdze hruškovej. A že boli v tejto sezóne vhodné podmienky pre šírenie hrdze a dosť veľký tlak infekcie, najmä v dáždivej prvej polovici júna, o tom svedčia napr. snímky p.Petra z Pardubíc. Skutočnosť, že hruška suseda p.Iva je čistá aj bez postreku, poukazuje iba na to, že chemická prevencia nie je vždy nevyhnutná, tak ako prítomnosť Juniperus chinensis a sabina v blízkosti hrušiek nemusí vždy prinášať problémy s nadmernou hrdzavosťou listov. Príroda má zrejme svoje mechanizmy, pomocou ktorých sa "vylíže zo šlamastiky". Alebo ste presvedčený, že v záhradke existujú iba patogénne huby?