Prostokořené stromky - zima



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?)
18.12.2017 13:21

Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání.

Pokud bychom za hlavní hledisko brali blaho ovocného stromku, pak je to jistě pravda. Jenže...
    Ano, školky a prodejny ovocné sadby obvykle zahajují prodej 15. října. Ovšem masové zahradnické akce jako Floria, Hortikomplex a další se konají na přelomu září či v prvním říjnovém týdnu. Prodávají se tam stromky jak z dovozu, tak prokazatelně i tuzemské.  Jak jsou dodržovány termíny, kdy jsou sazenice vyorávány a kdy odlisťovány, se můžeme jen domýšlet.
   Na druhé straně, kdyby se skutečně s vyoráváním začlo po 20. říjnu a Martin přijel na koni, jak má, pak by doporučená podzimní výsadba byla pro mnohé z nás mission impossible.  

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 26.11.2017 22:17

Kdyby tomu tak nebylo a stromky by přes zimu zmrzly, dávno by se stromky na podzim nesázely..Nechápu ani další radu, vyjmuté stromky sázet až v dubnu.

Stromky sázím - pokud to jde - na podzim. Ten postup se týká jen a pouze broskvoní. Tam jsem měl u na podzim vysazených větší ztráty a tak jsem následoval pana Šrota z jeho 1000 rad zahrádkářům a broskvoně sázím na jaře v dubnu - nejlépe trochu narašené (jistota, že jsou živé). Koupím-li stromky na podzim, tak všechny ostatní vysadím a broskvoně zakrechtuju. Od doby, co to dělám, se ujaly všechny.

Přitom není lepší období na sázení jak podzim

Ano, píše se to. Stromky využijí zimní vláhu a rychleji raší.Ale tvrzení je to i tak diskutabilní. Když už nevěříme, že by stromek mohl přes zimu zmrznout či uschnout, rizika okousání zajíci, srnkami, hraboši, i krádež zlodějem jsou při jarní výsadbě diametrálně menší.
   Ale dám na tradici a krom broskvoní preferuji podzimní výsadbu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 183.165 (?), 26.11.2017 23:45

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.135 (?), 27.11.2017 7:52

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

Stromeček zakořeňuje mnohem lépe a rychleji, když koruna nespí, naopak když bdí, raší, roste. Broskvoně koření údajně pouze v tuto dobu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
pkovarik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1331) - 112.187 (?), 27.11.2017 8:08

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba k výsadbě, protože kořeny rostou nejvíce, a při vyšších teplotách jde růst naopak do koruny?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 9.135 (?), 27.11.2017 8:55

Nemám to do hloubky prozkoumané, ale vrtá mi hlavou jak může strom růst, když neasimiluje a tím nevyrábí. Spotřebovával by si tím zásobní látky a to je špatně. Kyž jsem na podzim nestíhal sázet, založil a sázel třeba za měsíc, žádnou dramatickou změnu na kořenech jsem neviděl, Ani vlásky se neobjevily. Jestli ono to nebude jako s tím železem ve špenátu a někdo si vyložil podletí jako podzim. Otázka je, co je tím podzimem uvažováno.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 17.10 (?), 27.11.2017 9:15
Stejne jako cibuloviny maji i nektere dreviny ve vlhku snahu zakorenit i pri nizkych teplotach. Merunkove koreny vytvareji vlasky uz pri 5 stupnich aniz by rasily vetve. Mam to odpozorovano na zalozenych sazenicich. Bile vlasky jsou na cervenych korenech dobre viditelne. Broskvone bohuzel ne.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.135 (?), 27.11.2017 9:55

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba

Takto se to nepíše. Píše se, že podzim je lepší - půda stihne slehnout a na podzim vysazené stromky dřív raší. Vypozoroval jsem, že je to pravda, nicméně stromky vysazené na jaře sice začnou rašit později, ale do podzimu to doženou. Rozdíl je jen v tom, že jarní výsadba si vyžádá víc zálivky.

Netřeba mudrovat. Udělejte si malý pokus. Vysaďte si pár semenáčků na podzim a pak je přesazujte postupně na začátku jara, a pak o pár týdnů později. Kdo si vyrábí vlastní podnože, to vidí sám. Přes zimu jsou změny na kořenech minimální, naopak na jaře začne prudký růst, řekl bych, že kořeny rostou, mají-li kam, podstatně rychleji než nadzemní část.
  Své vědí i bonsaisté, kteří své stromky zimují v půdě mimo misky. Cibuloviny jsou od toho cibuloviny, že mají cibuji plnou zásobních látek. I těm ale začíná hlavní růst za vegetace.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 153.9 (?), 7.12.2017 18:10

Pamatuji se, že jsem někde četl, že kořeny meruňky a broskvoně potřebují ke své funkci teplotu kolem 6-7 °C (jabloním a hrušním stačí 2-4 °C). Z toho důvodu se u meruněk a broskvoní doporučuje jarní výsadba, podzimní maximálně do konce října a přitom nahrnout nad kořeny pořádný kopec hlíny s listím (do poloviny kmínku), aby kolem kořenů vydrželo teplo co nejdéle. Jinak je nebezpečí uschnutí stromku, i když je půda vlhká (mokrá). Při nákupu broskvoní na podzim se v horších polohách dokonce doporučuje celý stromek i s korunkou zahrabat aspoň 40 cm hluboko do záhonu a vysadit až zjara (stromek neodpařuje ani povrchem kůry). Sám jsem to kdysi tímto způsobem udělal a bylo to bez problémů. Naproti tomu jsem letos vysadil dvě meruňky v polovině listopadu... Poreferuji, jak jsem dopadl.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (800) - 184.133 (?), 18.12.2017 9:04

V sobotu jsem přesazoval nějaké podnože. myrobalány, žilienku ze semene. Kořeny byly živé, s bílými špičkami, bylo vidět, že stále rostou. U jabůněk jsem si nevšiml. Říká se, že kořeny stromů rostou do teploty cca 5 °C, pak teprve růst zastaví. Opravdu žijí ze zásoby energie v kmeni, kořenech. A to i ty dobývané ve školce. Tedy to co mají nastřádáno "pod kůrou" musí stačit na regeneraci - zahojení řezných ran, tvorbu savých a žravých kořínků, musí v něm být energie na prorašení oček a růst listů až do doby, než tyto začnou produkovat další energii. Když nestačíte vysadit stromky na podzim, upravte jim kořeny už před zakládáním. Budou hojit rány, pokud bude teplo, začnou i růst špičky vlášení, na jaře bude stromek připravený hned růst. A protože jsou v zemi nevadí jim promrzání, rozmrzání, tedy pokud nepadnou arktické mrazy. U broskvoní, meruněk (Mimmo u nich má zkušenosti jiné), ořešáků, mandloní je to teplotní minimum cca 10 °C, ale i tady je dobře upravit otřepané či polámané kořeny už na podzim, když mají podmínky (zem ještě nevychladla, či naopak ohřeje se ještě před vyzdvihnutím ze skládky, hojí se. Pokud jde o založení, určitě se ve velkém lépe zakládá do vyorané brázdy našikmo než nastojato. Tak proč to neudělat doma tady tak. Zejména pokud nejsou přemnožené myši, v zahradě není hryzec. Ale ve školkách, kde mají dobře založené stromky k prodeji v zemi, popřípadě i v zemi s pilinami, hoblinami, mnohdy nic nepokládají, jen je přihodí zeminou z meziřadí a zalijou. Pokud by se broskvoně odlisťovaly a dobývaly opravdu až po 20. říjnu, zimovaly by dobře i nastojato (podle odrůdové odolnosti). S dřívější sklizní klesá jejich odolnost k mrazům i vyschnutí, mají řídká pletiva. Nejlepší je nechat ve školce stromek opadat (stáhne veškeré přesunutelné zdroje energie a živin, i rozložený chlorofyl do kmínku a kořenů a odhodí "vyždímané" listy) a pak je dobývat, ale to si můžeme dovolit jen doma. Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání. No a neumožnit prodej zboží z jiných států, kde žádná omezení doby prodeje či dobývání nejsou. Nikdy jsem ovocné stromky nenakopčoval, dík tomu vím, že kdouloně jsou citlivé na mráz. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 18.12.2017 13:21

Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání.

Pokud bychom za hlavní hledisko brali blaho ovocného stromku, pak je to jistě pravda. Jenže...
    Ano, školky a prodejny ovocné sadby obvykle zahajují prodej 15. října. Ovšem masové zahradnické akce jako Floria, Hortikomplex a další se konají na přelomu září či v prvním říjnovém týdnu. Prodávají se tam stromky jak z dovozu, tak prokazatelně i tuzemské.  Jak jsou dodržovány termíny, kdy jsou sazenice vyorávány a kdy odlisťovány, se můžeme jen domýšlet.
   Na druhé straně, kdyby se skutečně s vyoráváním začlo po 20. říjnu a Martin přijel na koni, jak má, pak by doporučená podzimní výsadba byla pro mnohé z nás mission impossible.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika