|
Zelené hnojení
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 92.38 (?) 25.9.2019 9:07
v tom kompostě jsou obrovská množství bakterií, která s rozkladem pomohou. V čistém listí jich moc není.
Ivane, Vy i Vladimír máte samozřejmě teoreticky pravdu, ostatně máte na to vzdělání. Já, jako čistý empirik mohu psát jen to, co jsem vypozoroval. Když navrším hromadu vlhkého listí, stejně jako posečené trávy - obojí bez přídavku zeminy - tak se zahřejí natolik, že uvnitř hromady neudržím ruku. To teplo (exotermní reakce) nemůže vzniknout bez přítomnosti bakterií.
Mé vysvětlení je následující: Listí hnojených ovocných stromů, taky stříkaných proti fyziologickým chorobám má víc dusíku než listnáče v lese. Navíc shrabáváme pouze listí popadané na zem (jen málokdo otrhává čisté listy ze stromů). Takové listí je silně komtaminované bakteriemi z povrchu půdy, resp. trávníku. Zahřátím hromady pak probíhá rozkladný proces rychleji, neboť rychlost všech chemických reakcí je závislá na teplotě. Naopak zaryté listí je půdou ochlazené, což rozkladný proces - zejména později na podzim a v zimě - zpomalí. Navíc pod povrch půdy - zejména té těžší, může váznout přísun vzduchu, který je k rozkladnému procesu nezbytný.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | < 6, 7, 8
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3225) - 135.175 (?), 24.9.2019 17:45
Jsem rád, že jsme si to vysvětlili. Já také žádnou zeminu na kompost nevozím. Ale jak píšete tak tam dávám plevel i s kořeny a zeminou. Tady radíme paní Vlaďce a ta když si doveze ty listy, tak tam nemá co přihodit a při nejlepším bude mít na jaře listovku chudou na živiny. Myslím si, že je lepší ty listy ihned teď na podzim zarýt, je to jednodušší a efekt přinejmenším stejný ne-li lepší, protože v půdě jsou ty prospěšné půdní bakterie.
V ladimír
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 92.38 (?), 24.9.2019 21:57
bude mít na jaře listovku chudou na živiny. Myslím si, že je lepší ty listy ihned teď na podzim zarýt, je to jednodušší a efekt přinejmenším stejný ne-li lepší,...
Z hlediska koloběhu živin to bude opravdu lepší, jak říkáte. Já osobně bych se ani listovky chudé na živiny nebál. Není problém veškeré živiny do půdy dodat uměle, ale zlepšit strukturu půdy a zvýšit obsah humusu jinak než organickou hmotou nelze.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 92.38 (?), 25.9.2019 9:07
v tom kompostě jsou obrovská množství bakterií, která s rozkladem pomohou. V čistém listí jich moc není.
Ivane, Vy i Vladimír máte samozřejmě teoreticky pravdu, ostatně máte na to vzdělání. Já, jako čistý empirik mohu psát jen to, co jsem vypozoroval. Když navrším hromadu vlhkého listí, stejně jako posečené trávy - obojí bez přídavku zeminy - tak se zahřejí natolik, že uvnitř hromady neudržím ruku. To teplo (exotermní reakce) nemůže vzniknout bez přítomnosti bakterií.
Mé vysvětlení je následující: Listí hnojených ovocných stromů, taky stříkaných proti fyziologickým chorobám má víc dusíku než listnáče v lese. Navíc shrabáváme pouze listí popadané na zem (jen málokdo otrhává čisté listy ze stromů). Takové listí je silně komtaminované bakteriemi z povrchu půdy, resp. trávníku. Zahřátím hromady pak probíhá rozkladný proces rychleji, neboť rychlost všech chemických reakcí je závislá na teplotě. Naopak zaryté listí je půdou ochlazené, což rozkladný proces - zejména později na podzim a v zimě - zpomalí. Navíc pod povrch půdy - zejména té těžší, může váznout přísun vzduchu, který je k rozkladnému procesu nezbytný.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář (800) - 97.51 (?), 26.9.2019 8:27
Dejte tam i to listí, ať maj žížaly co zatahovat hlouběji a přes rok co žrát. Ať je na zahradě udržíte. Okolo organiky se drží trochu více vlhka, ta hmota je nasáklivá. Je to základ trvalejšího humusu než jaký je z té šťavnaté zelené hmoty. Zarývejte tak, že si uděláte brázdu, do ní dáte zelenou hmotu a listí, přihodíte tak, aby vedle byla další brázda a tak dál. Otáčet zem s zelenou hmotou a listím napovrchu je mnohem těžší. Ten lupen a zelená hmota by neměla být hlouběji než 20 cm. Pravidlo je asi takové: písky 25 cm, běžné zeminy 15-20 cm, těžké, jílovité do 10 cm. Takže je to i na dámský rýč.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | < 6, 7, 8
|
|
|
9 rychle rostoucích stálezelených stromů
Stálezelené stromy vytvářejí na zahradách krásné přírodní ohraničení, které lze použít místo tradičn...
Návod, jak na odplevelování při péči o trávník
Odplevelování trávníku je důležitý proces, který udržuje vaši krajinu zdravou. Když se na trávníku n...
Nejlepší rostliny pro rajčata a tipy, jak zajistit, aby se jim dařilo
Pokud uvažujete o pěstování rajčat na zahradě, měli byste zvážit pěstování doprovodných rostlin. Dop...
Závěsná velikonoční vajíčka: kreativní DIY projekt pro jarní výzdobu
Pokud hledáte velikonoční výzdobu, která je elegantní a zároveň snadno zvládnutelná jako DIY projekt...
Pěstování jahod: nejlepší tipy pro obrovskou úrodu
Vyzývám vás, abyste našli jahodu, která by chutnala stejně dobře jako ta, kterou jste si sami vypěst...
|
|
|
|