v tom kompostě jsou obrovská množství bakterií, která s rozkladem pomohou. V čistém listí jich moc není.

Ivane, Vy i Vladimír máte samozřejmě teoreticky pravdu, ostatně máte na to vzdělání. Já, jako čistý empirik mohu psát jen to, co jsem vypozoroval. Když navrším hromadu vlhkého listí, stejně jako posečené trávy - obojí bez přídavku zeminy - tak se zahřejí natolik, že uvnitř hromady neudržím ruku. To teplo (exotermní reakce) nemůže vzniknout bez přítomnosti bakterií.
Mé vysvětlení je následující: Listí hnojených ovocných stromů, taky stříkaných proti fyziologickým chorobám má víc dusíku než listnáče v lese. Navíc shrabáváme pouze listí popadané na zem (jen málokdo otrhává čisté listy ze stromů). Takové listí je silně komtaminované bakteriemi z povrchu půdy, resp. trávníku. Zahřátím hromady pak probíhá rozkladný proces rychleji, neboť rychlost všech chemických reakcí je závislá na teplotě. Naopak zaryté listí je půdou ochlazené, což rozkladný proces - zejména později na podzim a v zimě - zpomalí. Navíc pod povrch půdy - zejména té těžší, může váznout přísun vzduchu, který je k rozkladnému procesu nezbytný.