vápnění půdy

Právě jsem pročítala nějaké diskuse ohledně hnojení, protože se začínám starat o několik let neudržovanou zahradu v bídném stavu. Narazila jsem na odpověď pana Vysloužila v jedné předešlé diskusi, že chudá a kamenítá půda se vápnit nemá. I na naší zahradě je kamenitá půda, protože asi 1m pod povrchem je skála, půda je žlutá, těžká a jílovitá, což podle mě znamená chudá. Podle "chytrých knih" a podle druhů plevele, které tu rostou (trávník samá sedmikráska a mech, záhony plné žabince) je problém v nedostatku vápna v půdě. Měla jsem proto v plánu na podzim všechno pořádně povápnit a zahradě tak pomoci. Proto bych se ráda zeptala, jak to pan Vysloužil myslel a co bych tedy podle jeho názoru (nebo názoru někoho jiného, víc hlav víc ví) měla s takto špatně úrodnou půdou na zahradě dělat. Děkuji

Jiné řešení - pěstovat rostliny kterým taková půda vyhovuje.

Vzhledem k tomu, že pozemek je poměrně dost velký a je u chaty, ráda bych si v létě a na podzim utrhla sem tam nějaké jahody, rybíz, angrešt nebo jablko. O pohledu nějakou tu rozkvetlou kytičku ani nemluvím. Už tak jsme charakterem pozemku ve výběru dost omezeni a přizpůsobujeme se kde můžeme, protože na skále toho opravdu moc nevyroste. Pokud bych se řídila Vaší radou doslova, tak tam založím mechovou plantáž.

Asi by to nejdříve chtělo pokusit se tu půdu trochu zlehčit a dodat humus, alespoň v té části, co chcete mít jahody a kytky. Pro keře a stromky by to stačilo jen v místě výsadby. Pokud se tam teď nic nepěstovalo, tak bude půda odpočatá.           Lída

No vidíte, to jsou zrovna rostliny které radši spíš trochu kyselejší půdu. Samozřejmě ne extrém.

Dál třeba různé borůvky, brusinky, kiwi a minikiwi...

I kdyby, tak podle toho co píšete z toho samotné vápno nějakou zázračnou půdu neudělá.

A pokud cchete okrasnou, tak tady máte celý článek (snad se mi to povede vložit).

Moja otazka je, ci vapnenie pody mozno nahradit pridanim popola z dreva. Dakujem.

Mám poměrně kyselou zem. Pěstuji mimo jiného azalky a popel ze spalování dřeva sypu ke všemu. Je to výborné hnojivo. Nevadí v mém případě azalkám ani jahodám, celery jen povyskočí. Pamatuji, že na cílových plochách dělostřeleckých granátů v Brdech občas hořelo, došlo tím ku zmlazení brusinkových porostů a k jejich pohnojení. A jaké v těch místech narostly bobule.

Nesmíte na to moc vědecky. Vápnění neuškodí žádné půdě, pomůže skoro všem, (mimo Pálavy, tam je vápna dost). Půda není kamenitá, ale jílovitá a je v ní kamení. Zřejmě bude i dost vlhká, kámen nepustí vodu dolů. Klidně to povápněte. Pro klid duše se podívejte, jeslti ja tam mech, žabinec a šťovík. Když ano, vesele do toho. Kompostujte trávu - s vápnem a ještě něčím, slámou, papírem, aby v tom byl uhlík.  A kompostem postupně vylepšujte. Nehnojte moc dusíkem.

Myslel jsem to tak, že je-li půda chudá, či vyčerpaná, je důležitější dodat nejdřív humus a živiny, tedy N, P a K, než hned v první fázi vápnit.
   Staré pořekadlo (podle 1000 rad zahrádkářům od R. Roda) praví: "Vápno obohacuje otce a ochuzuje syna". Vápněním tedy vytáhnete z půdy poslední zbytky živin a ještě víc ji ochudíte. Proto, jak správně píše PP, přidávejte spíš kompost. A je-li půda kyselá, tak i kompost s vápnem. 
  I když mnozí diskutující včetně odborníků přidávání vápna do kompostu odmítají. Já k nim ale nepatřím.