Míchání hnojiv



Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 132.55 (?)
14.9.2019 20:38

Asi jste trochu zaspal. Už nějakých pár století se u nás lesy nemýtí a hospodaří se na polích, která na jejich místě vznikla. A světe div se, do nich sedláci vždy zaorávali hnůj a kompost, resp. směs, která se rozkládala na jedné hromadě / v jedné jímce. Společně s popelem a dalšími zbytky z hospodářsrtví. Ale p.Vladimír má opět potřebu se do někoho navážet a dělat ze sebe nejchytřejšího, že...

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 180.6 (?), 14.9.2019 21:47

V Amazonii už taky. Ale vzhledem k rozsáhlosti amazonských pralesů je ještě nedokázali tolik zplundrovat, jako ty v Indonésii.

Jinak já jsem se svou kombinací substrátu a kompostu spokojená, nepotřebuju žádné speciální substráty.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 227.153 (?), 15.9.2019 6:05

Profi pestebni substrat neni zadny specialni substrat, ale kvalitni substrat tak jak ma byt. Substraty pro zahradkare jsou naprosto nekvalitni. Pokud mate malo kompostu, tak je lepe si koupit profi substrat.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.6 (?), 15.9.2019 10:23

Substrát, který používám, mi plně vyhovuje a je pro mne dostatečně kvalitní. Obsahuje také směs rašeliny s přidaným hnojivem a není mi jasný důvod, proč by u nás vyrobený substrát pro zahrádkáře měl být o tolik horší, než ten Profi zahraniční. Nikdy jsem neměla problém, že by mi v něm něco špatně kořenilo. Třeba rajčata, pokud je pěstuji ze semínek, tak koření výborně. Kompost přidávám ze dvou důvodů:
1. Aby byla směs hutnější (substrát z rašeliny je hodně lehký)
2. Aby byla směs levnější. Kompost, přesto že ho mám málo, tak je zdarma a myslím, že není velký rozdíl, zda ho rozhodím na záhoně a zaryju, nebo ho nasypu do okolí vysazené rostliny, která ho pak také může využít.
Vlaďka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 227.153 (?), 15.9.2019 10:35

U profi substratu je jasne dane slozeni a obsah hnojiva, neobsahuji zarodky houbovych chorob. U hobby substratu je to presne naopak. Je to smejd za hodne penez. Negativnich zkusenosti na vsech ruznych pestitelskych forech uz bylo napsano hodne.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.6 (?), 15.9.2019 12:05

OK, máte zde ještě někdo další negativní zkušenosti s obyčejným substrátem pro zahrádkáře a následným přechodem na profi substrát?
Zde na fóru jsem nic nenašla, ale hledala jsem pouze v oddíle zeminy a substráty do roku 2014.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 14.9.2019 18:00

Omlouvám se Vám. V té přehršli různých příspěvků jsem nějak nepoznal, že ten příspěvek byl od Vás. jinak bych odpověděl jiným způsobem. Možná někteří vědci a také velké produkční firmy jsou schopny říci, kolik čeho tak která konkrétní rostlina potřebuje. My zahrádkáři jsme stále odkázáni na zkoušení a experimentování, protože nejsme tak teoreticky a vybavením na takové úrovni, abychom to mohli dělat optimálně. Takže každý hnojíme podle nějakých doporučení která říkají kolik kterého hnojiva (případně popele nebo vápence) je potřeba do půdy dát.Doporučená dávka dřevěného popela je 0,5 až 2 kg na 10 m2. Já dávám tak 2-4 kg, protože nemám dokonale prohořelý popel (mám tam kousky nedokonale shořené, atd.) přitom mám pH cca 6,5. Vaše kyselejší půda by jistě také snesla toto množství.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.6 (?), 14.9.2019 21:54

Děkuji za upřesnění množství. Snažila jsem se ještě najít další informace na netu a většinou ten popel doporučují zarýt minimálně 14 dní před výsadbou, aby se nespálily kořínky, takže přidávat ho do substrátu na výsadbu je blbost. Pořád se člověk učí. :-)
Vlaďka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 132.55 (?), 14.9.2019 20:38

Asi jste trochu zaspal. Už nějakých pár století se u nás lesy nemýtí a hospodaří se na polích, která na jejich místě vznikla. A světe div se, do nich sedláci vždy zaorávali hnůj a kompost, resp. směs, která se rozkládala na jedné hromadě / v jedné jímce. Společně s popelem a dalšími zbytky z hospodářsrtví. Ale p.Vladimír má opět potřebu se do někoho navážet a dělat ze sebe nejchytřejšího, že...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 15.9.2019 6:54

Nikdy jsem neviděl sedláka, který by vezl na pole fůru kompostu. Opět jste mne pobavil.  smiley, smiley,smiley. Jinak tato diskuze je už vedena na takové odborné úrovni, že už tomu všemu nerozumím a proto se vzdávám.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 73.192 (?), 15.9.2019 8:11
Pane PzH, Vladimír má pravdu. V jímce, které se také říkalo hnojiště, končily výměšky chovaných hospodářských zvířat, včetně podestýlky, ale jen té, která byla znečistěna výkaly + výměšky lidí, kteří navštěvovali domeček, či špačí budku, jež obyčejně stála na okraji, nebo spíše v jednom rohu hnojiště (kdybyste se koukal na Slovácko... od Galušky, určitě byste věděl víc, než víte), než přišla tato vymoženost, tak potřebu konali přímo tam a ti stydlivější ve chlévě. Lepší jímky měly oddíl na jímání hnojůvky, kterou se rostoucí, pěkně do hranolu urovnaná kopa hnoje, zvlhčovala, někdo to dělal šoufkem, ten bohatější raketou, protože už tehdy věděli, že potřebné procesy, mohou probíhat je za mokra. Hnojůvka se také použivala k hnojení travních porostů. To tuhé co zbylo v jímce se každý podzim, někdy ob, vyváželo na pole. Čím byla hmota černější a mastnější, tím lépe. Samozřejmě v hnoji také končila uhynulá drobná zvířata. Nikdo na hnůj nesypal popel, který měl jiné využití, vylepšovaly se jím záhonky na zahradě, ostatně ho také moc nebylo, protože naši předkové nebyli tak zchoulostivění a topili převážně dřevem, než se přišlo na uhlí, kterým se jó šetřilo. Takže sedláci vyváželi jen hnůj, nikoliv kompost, který potřebuje ještě další jiné komponenty, aby z toho byl kompost a na jeho výrobu, stejně neměl nikdo čas!! Takže panVladimír se do vás nenaváží, ale naznačuje vám, že nemáte pravdu, jako v mnoha jiných dalších vašich příspěvcích.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika