Pane PzH, Vladimír má pravdu. V jímce, které se také říkalo hnojiště, končily výměšky chovaných hospodářských zvířat, včetně podestýlky, ale jen té, která byla znečistěna výkaly + výměšky lidí, kteří navštěvovali domeček, či špačí budku, jež obyčejně stála na okraji, nebo spíše v jednom rohu hnojiště (kdybyste se koukal na Slovácko... od Galušky, určitě byste věděl víc, než víte), než přišla tato vymoženost, tak potřebu konali přímo tam a ti stydlivější ve chlévě. Lepší jímky měly oddíl na jímání hnojůvky, kterou se rostoucí, pěkně do hranolu urovnaná kopa hnoje, zvlhčovala, někdo to dělal šoufkem, ten bohatější raketou, protože už tehdy věděli, že potřebné procesy, mohou probíhat je za mokra. Hnojůvka se také použivala k hnojení travních porostů. To tuhé co zbylo v jímce se každý podzim, někdy ob, vyváželo na pole. Čím byla hmota černější a mastnější, tím lépe. Samozřejmě v hnoji také končila uhynulá drobná zvířata. Nikdo na hnůj nesypal popel, který měl jiné využití, vylepšovaly se jím záhonky na zahradě, ostatně ho také moc nebylo, protože naši předkové nebyli tak zchoulostivění a topili převážně dřevem, než se přišlo na uhlí, kterým se jó šetřilo. Takže sedláci vyváželi jen hnůj, nikoliv kompost, který potřebuje ještě další jiné komponenty, aby z toho byl kompost a na jeho výrobu, stejně neměl nikdo čas!! Takže panVladimír se do vás nenaváží, ale naznačuje vám, že nemáte pravdu, jako v mnoha jiných dalších vašich příspěvcích.