Jak je to s dusíkatým vápnem

Jsem blbka a použila dusíkaté vápno při sázení rajských. První várka rajčat zvadla a já to sváděla na sílu sluníčka. Druhá zvadla taky a mě to došlo. Zbytek jsem vyndala, propláchla a nechala je v čisté vodě. Nic moc. Teď 2 dny prší a tak mi svitla naděje, že se to vyplaví. Další sazenice už musím potupně nakoupit a proto váhám. Je menší zlo sázet na stejné místo, kde byly loni, nebo doufat v naředění a vyplavení a vrátit je zpět Díky Jitka

Já sázím rajčata už minimálně 10 let na stejné místo a rodí každoročně. S dusíkatým vápnem nemám takovéto zkušenosti ale že by zničily sazenice to nevím. Tak je dejte v klidu na stejné místo. Bohuna

 Půda pro pěstování maliníku je vhodná střední až lehčí a propustná, ideální obsah humusu je 2 %, je vhodný dostatek oragnické hmoty v půdě. Optimální pH půdy se pohybuje v rozmezí 6,0 - 6,5. Na vápenitých půdách se na rostlinách projevují chlorózy.

Jestli Váš maliník vyžaduje vápnění, což by bylo vzácné, nepravděpodobné,můžete použít DV, dolomitský vápenec nejlépe na jaře.Jsou to dražší hnojiva, pro maliník zbytečně drahá.Levnější je pálené vápno, nejlevnější pak dřevěný popel.

Maliník k nám přišel z lesa, a zdomácněl(domestifikoval).Vlese bývají půdy kyselé, bohaté na humus.Proto bych maliník přihnojil kompostem, trávním mulčem(zajistí bezplevelný stav).

Do malinní DV nepatří nikdy. Nejlepší je použít směs siranu amonného s fosforečnanem draselným (nebo cererit) a hodně mulče (třeba štěpky z jabloní).

DV se používá před založením malinovny a po jejím zrušení.

Taky bych ho tam běžně nedával.Jsou známy případy, kdy maliník vykazuje deficit CA, tam síran am.,ani fosforečnan dr.nepomůže.

...a hodně mulče (třeba štěpky z jabloní).

Před tím bych docela varoval. Taky mě to napadlo, že k malinám se štěpka z jabloní bude hodit. Tak jsem k nim ty nadrcené větve navozil. Což o to, malinám se ten rok dařilo, akorát zkrz tu štěpku nevyrostly žádné mladé výhony. Maliny si nakonec poradily, vyrazily výhony mimo namulčovanou část. Což ale nebylo to, co jsem si zprvu přál.

To nebylo ale přímo mulčem, jako spíše tím, že na rozklad celulózy a jiných polysachridů je potřeba pokrýt spotřebu N zvýšenou dávkou síranu amonného, LV15, LAD27 nebo močoviny. Maliny při mulčování bez přihnojení "utíkají za dusíkem".

S.

na rozklad celulózy a jiných polysachridů je potřeba pokrýt spotřebu N zvýšenou dávkou...

To je teorie. Pominu, že jsem prolil maliniště zkvašenými slepičinci a karencí N rozhodně netrpěly. K spotřebě dusíku při rozkladu celulózy dochází ve větší míře jen při zarytí slámy či pilin do půdy.Při mulčování k tomu může dojít jen v tenké vrstvičce v místě dotyku mulče se zemí, což je v celkovém pohledu zanedbatelné. Nemůžete si myslel, že bakterie si naloží dusík z půdy na záda, vypochodují několik centimetrů nad povrch do mulče, tam dusík odevzdají rozkladným procesům a jdou zpátky dolů pro nový. Proto taky piliny a štěpka v půdě zmizí rychle, navrstvená na povrchu vydrží.  A nakonec - ten dusík se neztratí (ani u zaoraných pilin), jen je dočasně vázaný rozkladem celulózy. Po jejím rozložení vznikne - rostlinám k dispozici - humózní hmota na onen dusík bohatá (minus zanedbatelné množství které vysmrdělo do vzduchu). 

Nevím, mně maliny nikam neutíkají. Ale možná to bude stylem rozprostření mulče a kompostu. Maliny mám v dvojřádku na drátěnce. Zatímco mulč sypu (tak z 80%) mezi řádku a cestičku, tak kompost se zase snažím házet mezi řádky, aby mi nesvinil boty při průchodu cestičkou. Ve středu (nikoliv ve čtvrtek) se tak střídají vrstvy kompostu a mulče a ve středu (nikoliv v pátek) tak dochází k rychlejšímu rozpadu mulče. Slepičáky do malin nepoužívám.

To máte nějaký uvědomělý a poslušný maliny. Mně taky neutíkají, nýbrž lezou. A slepičince jsou do malin požehnání.