Samosprašný rakytník



host - 76.254 (?)
11.1.2012 12:29

Pěstovat nějaké odrůdy s milimetrovými plody, když je chci využívat, nepovažuji za moc štastné. Sazenice vyšlechtěné odrůdy stojí do 100 korun, to není tak velká investice. Jinak při trhání musí být cit v prstech, když se ale sběr ihned po pár hodinách zpracuje, nevadí, když nějaká bobulka praskne. Jak postupuje čas sklizně směrem k září, těch prasklých přibývá. Byl jsem ted na zahradě, nějaké plody nahoře na větvích zbyly, no já bych to ted už netrhal-nepoužil ani za nic, vypadá to nevábně. S tou mrazničkou v septembri by to asi šlo, ale při jednom keři to není zas tak velká práce otrhat to čerstvé a myslím, že zralost už je dobrá od ca 15.8., plody jsou krásně červené. Plody jsou kyselé, když mají nevím kolik přesně, ale prý dost, vitamínu C.:-))

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                     
host - 76.254 (?), 10.1.2012 13:48

Teda já nevím, ale nechat přezrát rakytník až do mrazu, vždyt už to potom nemá vubec žádnou chut... je to odporně mazlavý... ten olej v plodech... já vím, že se to tak doporučuje, ale někde na sibiři, kde toho mají hektary a na kvalitu zase asi až tak moc nedají, když to nějak prumyslově zpracují. Já mám 4 roky plodnou Leikoru, opylovač je ca 2 m od ní, sklidil jsem za ty 4 roky od 9 do 16 kg plodů ročně a pěkně poctivě v srpnu trhám jeden po druhém, na 1 kg je to 1000 plůdků, jak píše prof.Valíček, u Leikory je opravdu 1 plod 1 gram. Co natrhám denně, kolem 1500g- ca 1 hodina práce -  to hned ten den zpracujeme a za jeden až dva dni znovu... Když chci kvalitu, musím tomu něco věnovat...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 163.208 (?), 10.1.2012 19:04

S tým prezretím máte pravdu. Minulý rok bola teplá jeseň a v decembri už bola dužnina plodov dosť prezretá. Podobne nakysnuté boli aj plody mišpule. Každý ale nemá veľkoplodú Leikoru a oberanie plodíkov s mikroskopickou stopečkou je naozaj šušňavá práca. To je potom lepšie počkať na prvý nočný mrazík, najlepšie pod mínus 4, lebo olejnatá dužnina Vám pri mínus 1 nestvrdne. A to je potom parádna oberačka, len to "chrastí"! Druhá možnosť je odstrihnúť celé zarodené konáre aj s tŕňami a doma v teple sa pomocou nožníc trápiť s odstrihovaním. Ak nemáte cit, plody sa Vám totiž v prstoch rozmáčknu...  Paľo

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
moonvil - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (100) - 180.2 (?), 10.1.2012 19:24

Ani na Sibiři se se sběrem nečeká až do mrazů smiley. Sklízí se normálně v době zrání, tzn. srpen, září. Jakmile olej v plodech na keři zfermentuje, tak je to téměř nepoživatelné.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 163.208 (?), 10.1.2012 20:48

Asi majú na Sibíri lepšie zvládnutú technológiu zberu. Ide im hlavne o olej, nie o chuť. V auguste sú u nás plody rakytníka ešte dosť kyslé. Po zime, ak ich nevyzobali vtáci, sú zas prekysnuté. Čo takto nastrihať v septembri konárky obalené plodmi, uložiť ich na pár hodín do pultovej mrazničky (vaňa) a potom plody pohodlne odroliť?  wink  Paľo

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 76.254 (?), 11.1.2012 12:29

Pěstovat nějaké odrůdy s milimetrovými plody, když je chci využívat, nepovažuji za moc štastné. Sazenice vyšlechtěné odrůdy stojí do 100 korun, to není tak velká investice. Jinak při trhání musí být cit v prstech, když se ale sběr ihned po pár hodinách zpracuje, nevadí, když nějaká bobulka praskne. Jak postupuje čas sklizně směrem k září, těch prasklých přibývá. Byl jsem ted na zahradě, nějaké plody nahoře na větvích zbyly, no já bych to ted už netrhal-nepoužil ani za nic, vypadá to nevábně. S tou mrazničkou v septembri by to asi šlo, ale při jednom keři to není zas tak velká práce otrhat to čerstvé a myslím, že zralost už je dobrá od ca 15.8., plody jsou krásně červené. Plody jsou kyselé, když mají nevím kolik přesně, ale prý dost, vitamínu C.:-))

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 163.208 (?), 11.1.2012 22:03

Prezreté plody rakytníka majú tenkú šupku, ktorá praskne aj pri jemnom uchytení do prstov. Odskúšal som drobné plody oberať za mrazu (tuším mínus 8) a bola to paráda. Podložíte misku a už iba rukou v rukavici plodíky odrolíte. Nechránenú dlaň si môžete poraniť zavadením o tŕňové výbežky. Paľo

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Lenka 22 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (122) - 121.214 (?), 12.1.2012 15:11

Tak som zabehla na záhradu zistiť, či tie malé plody možu byť ešte menšie. Zistila som, že mám odrodu LEIKORA. Plody sú kyslé. Ale na jeseň boli vyslovene nechutné, tak som myslela, že ešte nedozreli. Chcem z nich, v budúcnosti, robiť sirup, džem a niečo ako med. Takže si myslím, že by som ich asi mala oberať neskoro. Ale vypadá to tak, že dužinu bude treba dobre osladiť. Je to tak? Tých pár plodov, čo mám tento rok, sú prvotina a dúfam, že budúci rok ich bude viac. Rastliny majú dobrú zem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Lenka 22 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (122) - 121.214 (?), 12.1.2012 15:19

Ešte mám jednu otázku. Bolo mi doporučené robiť džem tak, že plody vysypem do pekáča, presypem cukrom a dám ich do rúry piecť. Priebežně mám miešať. Je to správny postup? Mám ho totiž aj na muchovník, a neviem, či si zo mňa niekto len vystrelil, alebo tento sposob prípravy možem použiť. Druhý sposob přípravy je vraj rovnaký, ale v domácej pekárni.Nezničím týmto postupom väčšiu časť vitamínov a zdraviu prospešných látok?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 76.254 (?), 17.1.2012 9:05

nevím, jak Vám bude chutnat marmeláda se semínky, která jsou v každém plodu po jednom. My to děláme tak, že plody dáme do odštavovače a získáme štávu. To co zbyde je rovněž cenné - dá se usušit a dále použít nebo prostě jen žvýkat, je to plné cenných látek. No a na štávu použijeme cukr dr.oetker 2:1 a podle návodu zpracujeme. Ovšem když zpracováváme jen čistou rakytníkovou štávu, tak moc nezhoustne, je to spíš hustý džus... pokud se ale přidá ca 25 procent jablek, potom máme džem. další možnost je dát štávu do idelitových sáčků co jsou na led a dát zmrazit. Tímto získáte naprosto čerstvou štávu bez jakéhokoli vaření. každé ráno si dáme do čaje lžičku medu a jednu "kostku" této štávy a nevíme, co je nachlazení atd. už několik let, stejně jako známí a příbuzní, kterým přebytky rozdáme. Jinak rakytník nejsou jahody nebo maliny, chutově se jim pochopitelně nevyrovná.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 147.5 (?), 17.1.2012 9:45

Dobrý deň Lenka!

Predchádzajúci príspevok prakticky zodpovedal Vaše dotazy. Pečením poničíte veľa cenných látok. Účinok "ovocnín 3. tisícročia", akým je rakytník, arónia, asimína a ďalšie, spočíva v konzumácii v čerstvom stave, alebo v šetrnej konzervácii. Napr. kamarát- dôchodca už roky využíva 3x denne čajovú lyžičku šťavy z Arónie čiernoplodej konzervovanej alkoholom. Kedysi mal nohy samé kŕčové žily, teraz má lýtka ako baletka. Plody muchovníka nemajú výraznú arómu. Myslím si, že čerstvé chutia výrazne lepšie ako džem. Ja som z nich robil kedysi kompôt, žiadna sláva.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika