Rakovinné odumírání větví peckovin

Rakovinné odumírání větví peckovin je choroba způsobovaná bakterií Pseudomonas syringae z čeledi Pseudomonadaceae. Onemocnění postihuje všechny druhy pěstovaných peckovin včetně podnoží. Nejčastěji jsou napadány broskvoň, meruňka a třešeň. Jsou významné rozdíly v náchylnosti u jednotlivých odrůd.
Na větvích a kmenech tmavě zbarvená místa, která se mírně propadají a vznikají nekrotické plošky. Nekrózy jsou nejčastěji v místě větvení nebo v okolí čípků, odumřelých větévek nebo poranění po řezu. Na jednoletém dřevě jsou obvykle lokalizovány pod očky. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní bakterie. Části dřevin nad postiženými místy mohou mít mají slabší růst, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na napadených místech obvykle vzniká klejotok. U meruněk může napadení spolupůsobit při tzv. mrtvici meruněk (apoplexie). Choroba je častou příčinou odumírání větví, částečného poškození koruny i totálního odumírání stromů. Časté je silné poškození u broskvoně a meruňky. Choroba je považována za významnou. K infekci dochází především na podzim při opadu listů na jaře v době před a při rašení. Vstupní branou infekce jsou poranění, odumřelé rostlinné části a inzerce po opadu listů. Šíření podporuje deštivé počasí. Na teplotu nemají původci vyhraněné požadavky, k infekcím dochází u za relativně nízkých teplot. Chorobu podporuje vlhké, chladné počasí, optimální teplota pro rozvoj choroby je 12–25 °C. Bakterie mohou být mezi rostlinami šířeny deštěm.

Zajímalo by mě, jestli se tato choroba, kterou David souhrnně nazývá bakteriózy, projevuje i u vás. Někdy i s dezinfikovaným a zatíraným "černohnědým dřevem" může stromek vydržet řadu let a někdy větší část koruny na jaře nevyraší, aniž by byly nějaké viditelné příznaky napadení. Měď pravděpodobně tlumí rozšiřování, ale nikdy se choroba zcela nezastaví.

Podobná je baktérie Xanthomonas arboricola pv. pruni.Napadá broskvoně, meruňky, švestky, mandle, višně.Průběh napadení je totožný s baktérii Pseudomonas.Kromě postřiku mědí se doporučuje postřik roztokem 5. procentní močoviny, nebo boraxem před opadem listů.

Zdravím, pokud je strom již zasažen- ať už Xanthomonoum nebo jinou bakteriozou, postřik mědí nepomůže... dělal jsem to 3x a strom stejně chcípnul-na podzim i na jaře... na vině u meruněk jsou řezy nad 5 cm v průměru... to je vždy riziko

Nebylo by špatné mít přehled o citlivosti odrůd na bakteriózy. Například kdyby Jirka s Davidem udělali nějaký přehled meruněk a broskvoní, které jim na bakteriózy "odešly". Letos mě asi nejvíc překvapila broskvoň Sagittaria, která se minulý rok pěkně rozrostla a teď na jaře jsou najednou na letorostech živé asi tak tři pupeny. Většina jich je "hnědých". Přitom žádné velké řezy minulý rok neproběhly. Prostě z ničeho nic. Dostala měď na podzim po opadu a dvakrát proti kadeřavosti v lednu. Odolná broskvoň proti kadeřavosti - Jayhaven bez nekróz najednou teď na jaře ze dvou třetin vůbec nevyrašila. Minulý rok žádné mrtvé pupeny neměla.

Ano Petře- zrovna Jayhaven se jeví jako citlivý na suchou skvrnitost peckovin- nevyraší pupeny na jednoletých výhonech, a jsou pod nimi a kolem nich hnědé léze. Podobně to letos dopadlo u Suncrestu, a i Cresthavenu. V minulosti se to dalo řešit thiramem nebo mancozebem před a po květu, a korektivně i začátkem července, ale tyto látky-jako řada jiných- jsou už zakázány. V IT by mohli vyprávět, tam po zákazu těchto látek je clastetosporiová (suchá) skvrnitost velkým problémem. Osobně nevím, jak to dál řešit, protože v normálních podmínkách se tomu moc zabránit nedá a měď dle mne funguje jen částečně. david

Mám tady zásobu Ridomilu Gold, v kterém je taky mancozeb, tak že bych ho místo na rajčata použil na broskvoně? Ten Jayhaven předtím žádné problémy neměl. Nejsem poslední dobou spokojený s podnožemi Adesoto. Může to být samozřejmě náhoda, ale udržet některé stromky na Adesotu bude možná problém. Zdravotně jsou na tom nejlépe silně rostoucí broskvoně na GF-677. Spring Lady, Royal Majestic, Sugar Time a Springbelle. Tedy prozatím. Silně rostoucí Halehaveny mají problémy jen s kadeřavostí.

Sagittaria letos zlobí i tady. Zpočátku vypadala velmi odolně, rostla bujně zdravě, možná i dost odolná na kadeřavost. Letos jí květy vymrzly v narašených poupatech v únoru a zbytek březen/duben v květu zmrzlo. Růstové pupeny vyrašily jen některé, většina je taktéž hnědých. Listy měla sagittaria až do mrazů v listopadu zelené, asi mrazem utnutá prodloužená vegetace, na houbu to nevypadá. U broskvoní se vymrznutí na dřevě nepozná, dřevo žije ale pupeny nevyraší. Konkurent Francoise zdravý.

V létě nějaké houby na broskvoních jsou, mrtvý pupen kolem dřevo zhnědne po obvodu ve tvaru C že zůstane jen pásek přes který proudí míza, ztráty větví jsou ale zatím ne likvidační. Suchá skvrnitost někde je míň, někde je víc - v druhé vlhčí zahradě a taky podle odrůdy, neřeším to, těch chorob je tolik že by se jeden zbláznil, takže opatření jen proředím korunu na ty pěkné výhony, ostatní tenčí pryč, stříknu na kadeřavost 2x, přihnojím kuřince, okopu to pomáhá na bujnější růst, tak to trochu ty houbové tlaky dá do pozadí. Ale každá lokalita bude na tlak chorob jiná to je možné.  MH

Rakovinové patvary je v naší části okresu Kroměříž vidět hlavně na Duranciích. Zasaženy jsou kmeny i větve. V sadě jsem ale nikdy nic podobného naštěstí neměl a co se týká hub pokud jsou tím myšleny choroše, tak na živém dřevě ovocných stromů jsem asi nikdy nic takového neviděl. Pokud je to delší dobu neodstraněná souš tak to je jiná.

Xanthomonas se často zaměňuje za houbovou chorobu Stigmina carpophila.Symptomy- na listech a plodech se nejdřív objevují nenápadné vodnaté skvrny které později nekrotizují.Stigmina má skvrny zaoblené, Xanthomonas hranaté, tmavě hnědé ohraničené cévami.zdroj Google agroforum.hu/xanthomonas-arboricola-pv-pruni/