Podnož Rakoniewická

Ta chloróza je způsobena především nedostatkem určitých prvků nebo omezením jejich přijatelnosti.

Je vseobecne zname, ze moderne podnoze GF677 su odolnejsie voci chloroze sposobenej nevhodnym zlozenim pody (vapnik). To je ich hlavna vyhoda voci B-VA ci inym typom.

Ano je to všeobecně deklarované. Nicméně bych vlastnosti podnoží nepřeceňoval, nic víc. Slivoňová podnož neudělá z meruňky či broskve švestku, ať už co se týče náchylnosti k chloróze či kořenové asfyxii. Samozřejmě souhlasím, že pro méně vhodné polohy a půdy jsou tyto podnože lepší. 
   Co se týče hledání podnoží odolných proti nadbytku vápníku, je to častější problém na Slovensku. V Česku je - vzhledem ke geologické odlišnosti - takových půd poměrně málo.

Zdravím, aké sú vaše skúsenosti s broskyňami na tejto podnoži?

Jedná se o polskou podnož do písčitých půd.V těžkých a studených jílech jdou broskvoně na této podnoži po třech letech do kytek.

Dobrý deň Jiří 1968, máte skúsenosti s broskyňami naštepenými na podnožách Montclar a Mandžuská? Hodia sa tieto podnože aj do ťažkých ílovitých pôd? Rastú broskyne na týchto podnožách bujne? Ktorá z týchto dvoch podnoží rastie bujnejšie?

Ktorá z týchto dvoch podnoží rastie bujnejšie?

Omyl... správne malo byť : Na ktorej z týchto dvoch podnoží rastú naštepené broskyne bujnejšie.

 Broskvoně na Montclaru (GF 406) v mých podmínkách živořily, nerostly tak jsem je zrušil.Na mandžuské naopak rostou jako divé asi tak o 30% bujněji než na GF 677,netrpí chlorozami, nevýhodou je vysoká citlivost k PPV.Pokud bych ještě nějaké broskve sázel tak jedině na GF 677 nebo na BSB-1(2).

Ďakujem Vám Jiří 1968 za odpoveď, škoda že škôlkari už prakticky nemnožia broskyne na podnoži St. Julien. Do ťažkých ílovitých pôd je to vynikajúca podnož.