Jarní střih broskvoni

Ještě jeden poznatek - v posledních letech aktuální - který na videu nezazněl. 
   Dlouhý - americký - řez broskvoní je rychlejší a jednodušší. Pokud ale všechny květy či plůdky na jaře vymrznou, je lepší jej dodatečně změnit na krátký. Absencí úrody totiž nedojde k ohnutí plodných větví a vyrašení výhonů z jejich ohbí. Nové letorosty tak narostou víc na koncích a stromek tak poněkud vyholí. 
    Vzhledem k tomu, že jarní mrazy jsou u nás spíš pravidlem než výjimkou, provádím radši pracnější krátký řez. I ten nechávám třeba až déle po odkvětu, kdy už je jasno kolik plůdků (ne)přežilo.

Jako amatér - k tomu ohýbání větví to je pro mě CENNÝ postřeh :-D Po nasazení plůdků a prostříhání to vidím na mix krátkého a dlouhého řezu.

Ohledně páčení, jo Urbánek se s tím nemastí :-D Taky mi vstávaly chlupy na těle jak jsem to viděl. :-D

Psal jsem jim děkovný pozdrav za krásná videa, tak napíši asi ještě jeden, že rád "zasponzoruji" nové nůžky, ale tuším, že na jiných videích už měl rotační FIS***.

Jinak je to starý praktit. Od zahrádkáře JEROMA jsem se dočetl o vyvazování větví do vodorovna, věšení závaží na "vlky", teď jsou již v prodeji i praktické plastové ohýbačky... Urbánek tam někde na toto dává svůj názor  -obrazně "kraviny do kravína" :-D

Chcem sa spytat, ked strihate broskyne v kvete, tak ako ďaleko za narašeným listovym pupenom zastrihnut, kedze lezi na konariku? Potom sa ten vzniknuty špaček ešte v lete odstrihava?

Šikovnému špak nevznikne. SPCH

U revy, broskvoni a nekterych dalsich peckovin se cipek (2-4cm) casto dela a nikomu to nevadi. Mozna je to i lepsi. Odstrani se pri rezu napr v nasledujicim roce i se starym letorostem. U jadrovin se to nedela.