Jak je to s tím smáčedlem?

Buďte rád, že Vás žena kritizuje jak "to" doma děláte, jen když taháte konve s vodou  
Pamatuji se, že na reklamním letáku k Championu bylo namalováno, že oproti Kuprikolu, který na listech dělá kapky, se postřik chmpionu rozpije po ploše. Z toho jsem usoudil, že bude asi nějakou povrchově aktivní látku obsahovat. 
  Jinak povrchové napětí snižuje i přídavek trochy mléka či piva. To by snad účinek postřikové látky příliš měnit nemuselo.

Aj pri striekani broskyn moze mat zmacadlo zmysel. Kora nie je to najvaznejsie miesto... Huba sa dokaze dostat do jemnych zahybov v pucikoch, ktore su pomerne "mastne" a studena voda ako zaklad postreku (studena, lebo aplikovane skoro na jar) z nich "zleze" velmi rychlo. Pouzitie trosku teplejsej, aspon okolo 20 st C, a zmacadlo k tomu moze zapezpecit, ze sa dostane a rozpije aj na citlive miesta. 

Co moze byt skor problem je chemicka interferencia. Amaterskou aplikaciou mozeme zmacadlom zmenit pH a ovplyvnik aktivnu latku v postreku. Dalsia moznost, ze ionove tenzidy mozu interferovat s nejakou latkou s opacnym nabojom. Toto este nemusi ale moze znamenat mensiu ucinnost....su to vsak viacmenej nahody a pouzitie saponatu ci peny do kupela asi vela nepokazime. Olej by som k zmacadlu uz nepridaval, lebo moze viazat zmacadlo ako take.

Dalsia moznost, ze ionove tenzidy mozu interferovat s nejakou latkou s opacnym nabojom.

No sláva, konečně někdo dokázal vyhmátnout podstatné! Překvapuje mně lehkost, s níž někteří diskutující používají  slovo "smáčedlo". Nestačí vědět, že "snižuje povrchové napětí".  Smáčedel existuje více typů (dle  chem struktury), zájemce odkazuji na wikipedii či třeba středoškolské učebnice chemie.

Pokud se vám podaří nevhodně nakombinovat dvě smáčedla (tj to vaše a výrobcovo), zcela se eliminuje jejich efekt...

Výrobce žádné smáčedlo v prodávané směsi na postřik neuvádí, tak jak mi pomůže když prostuduji všechny učebnice středoškolské chemie?

To by potom místo tohoto webu mohla existovat jedna stránka odkazující na učebnice střední zahradnické školy a v případě přívětivějšího přístupu k zahrádkářům by mohly být vyjmenovány učebnice zahradnických oborů.  

Mozno nevyhnutny pokus... Zoberiete postrekovu latku a date do dvoch malych sklenenych nadob. Do jednej pridate par kvapiek jary alebo samponu alebo inej latky na zmacanie... a porovnate. Ak nevidite viditelnu zmenu, nie je dovod sa obavat. Ak sa postrekova zmes akoby vycisti, zmacadlo zvysilo jej rozpustnost (aktualne pre suspenzie vo vode malo rozpustnych latok). To nemusi byt na skodu, moze vsak znizit dlhodobost ucinku. Ak sa roztok zakali, ionove tenzidy mohli reagovat s ionom opacneho naboja za vzniku zrazeniny. Vzhladom na nizku koncentraciu zmacadla by to nemalo nastat, ale moze...

Inak mozno predpokladat, ze rozpustnost vacsiny organickych latok bude so zmacadlom rast.

Mnohe postreky maju v sebe zmacadla. Da sa to zistit z prospeku. Napr totalny herbicid sa predava v zmesi s organoamoniovou solou ktora sama osebe ma herbicidne ucinky.

Můžete udělat jednoduchý orientační pokus. Namíchat postřikovou látku a zakvedlat v ní klacíkem. To děláte, když rozmícháváte prášek, ale udělejte to i s tekutinou. Když roztok jakoby pění, smáčedlo asi není nutné.
 U čistých roztoků listových hnojiv dávám smáčedlo vždycky. Ony taky nepění.

na zahradě v kulné mám stále v umělé krabičce namočeno mýdlo např.na strohání (typu Hellada) a vždy když mám postřik tak dám do toho pár kapek-nic tím neskazíte-mám to ze staré zahradnické školy-od starých zahradníků a sám mám stř.zahradnickou školu z r. 1985 a tam nám to radily taky

hezký den V.K

Děkuji všem za názory. Loni jsem na základě poznatku z tohoto webu smáčedlo ve formě několika kapek jaru do Kuprikolu přidala. Kadeřavost jsem našla jen na několika ojedinělých lístečkách, které jsem otrhala a vešly se mi do jedné kapsy. Oproti předchozímu roku, kdy mi kadeřavost zachvátila úplně celý, proti kadeřavosti neošetřený strom, jsem byla velmi a velmi s postřikem skokojena. Možná, že kadeřavost tolik neřádila, možná to bylo dobře a ve vhodnou dobu umytým stromkem, možná to bylo i díky přidanému smáčedlu. Já nevím. Letos tam ale zase pár kapek Jaru raději přidám v očekávání, že se dostaví stejný úspěch se smáčedlem jako se dostavil loni.  

No to snad tady nikdo nenapsal, aby se kombinovaly dvě smáčedla. K použití smáčedla v každém konkrétním případě ošetřování by měl každý také vědět proč to dělá (snížení povrchového napětí je pouze jeden z důvodů).

Já myslím, že důvod pro přidávání smáčedla do postřiků je pouze jeden jediný : docílit snížení povrchového napětí vody, která je nosičem postřikové látky (jak už bylo výše konstatováno). Tímto procesem se totiž docílí zmenšení kapek, resp. zabrání se jejich spojování do větších po jejich dopadu na povrch rostliny. Výrazně se zlepší plošné rozlití kapaliny po povrchu rostliny v tenkém a rovnoměrném filmu, docílí se snazší a hlubší proniknutí postřikové látky do pórů a záhybů na povrchu rostliny (například mezi lístky pupenů). Zabrání se tím, aby postřiková kapalina tvořila relativně velké kapky, které nepřilnou k povrchu rostliny a bez využití a očekávaného efektu se skutálí po povrchu rostliny (například po listech) dolů a skápnou na zem.

Všimněte si, že když použijete smáčedlo (stačí pár kapek saponátu / 1 litr postřiku), tak postřik se podstatně lépe rozlije po rostlině a po zaschnutí nevytváří řídké velké ohraničené fleky, nýbrž souvislý film nebo husté drobné flíčky.

Nic více v tomto jednoduchém fíglu netřeba hledat. Přidáním smáčedla ve formě saponátu nic nezkazíte, naopak zvýšíte účinnost postřiku. Mnozí výrobci postřikových látek, zejménana v práškové formě, použití smáčedla doporučují a uvádějí to i v návodech k postřikům.