Brambory moderněji

Několik let naši rodiče pěstují na zahradě na dvou políčkách 2 x(50mx15m) brambory a obilniny (pšenice,oves). Co jeden rok to vzájemně prostřídají . Políčko,kde budou příští rok brambory se na podzim pohnojí kravským hnojem a zorá .

Pro vysoké náklady už nechceme obilí pěstovat , ale domníváme se ,že není dobré i při kvalitním každoročním podzimním hnojení kravským hnojem pěstovat brambory na stále stejném místě. Můžete mi poradit ,jakou kombinaci rostlin na těchto políčkách zvolit ?
Například nějaké zelené hnojení, po kterém si půda ,na které byly zasety brambory, odpočine ?. Ideální by byly rostliny , které se na jaře zasejí a na podzim zaorají ,které zničí plevele a háďátka a budou vypadat na poli hezky od jara až do podzimu.

Děkuji .

Použijte tzv. meziplodiny, nejlepší je hořčice nebo svazenka. Oba druhy vymrzají, ale také se dají zaorat.

                                   Rudi

velmi doporučuji pěstovat krmný hrách-pelušku nebo  ve směsi s obilninou. Peluška vytvoří velice dlouhou popínavou lodyhu a dokonale zakryje zem, takže plevele nemají šanci. Obilnina jedůležitá jako opora. Navíc peluška jako každá luskovina má na kořenech hlízkové bakterie, které poutají do půdy vzdušný dusík. Vysévá se asi 100 kg pelušky a 100 kg obilniny na hektar.

Dělám brambory na téměř 2 ha a po sobě bych se je pěstovat nebál.. Pěstuji brambory na pozemku 2x za rok, připom se mi každým rokem část překrývá. Neposlouchejte rady s hořčicí, svazenkou, peluškou pro Vás je to nepoužitelné. Po hořčici byste musel orat na jaře a to je základní agrotechnická chyba. Letos pěstuji brambory takto:

podzim: předplodina jarní ječmen, kousek brambory, ošetřené strniště Roundupem, 60t hnoje/ha, orba 20cm,

jaro: 2x brány, 3x kultivátor, sázení, hnojení NPK - 120kg N, 120kg P, 120 Kg K/ha, poté proorávka naslepo v hrůbcích

po proorávce naslepo následuje chem. ošetření

     Plevele - Sencor+Command preemergentně, následně Titus proti laskavci postemergentně

     Fungicidy - Curzate (fungicid)

                          Sereno+Calypso+Sunagreen (fungicid,mandelinka, regulátor)

                          Casoar+Sunagreen (fungicid, regulátor)          

                          Casoar  (Fungicid)

toto všechno jsem aplikoval k datu 1.7. 07, další fungicidy použiji v intervalu 7-10 dní do ukončení vegetace.

Výnos velmi raných brambor mám 22 t/ha, v Polabí je se závlahou  cca 18,5 t, jak jsem četl na agrowebu. Já závlahu nepoužívám, žiji na Rychnovsku. Navíc mi velmi rané brambory nagále vegetují, takže očekávám postupem času vyšší výnos. U poloraných očekávám výnos 40 t/ha. Průměr v republice je necelých 25t/ha za loňský rok. Vidíte, že pěstovat brambor v monokultuře možné je. Přeji mnoho úspěchů  při pěstování.         

Vidím, zemědělství rozumíte a že jste v pěstování brambor opravdu odborník, o tom není pochyb. Přesto mám při čtení těchto řádků takový podivný pocit. Je to nejspíš světový trend, cesta jinudy již asi nevede.
   Pro spotřebu svou a svých blízkých zůstanu  u hořčice svazenky a pelušky. Zaryl jsem je ale (možná špatně) již na podzim. Proč by se muselo orat na jaře?

Samozřejmě, kdo nechce dostávat dotace na meziplodiny, může meziplodinu zaorat na podzim. Pro to, abyste dostal dotace, musíte je mít zaseté do 10. října a na poli musí být minimálně do 15. února. Nevím po jaké předplodině tyto meziplodiny pěstujete, takže nevím, do jaké míry vyroste biomasa aby splnily svůj účel. Zdá se mi, že v podstatě jediný rozumný způsob využití meziplodin je ten, že po vymrzlé či zlikvidované meziplodině a.i. glyphosate vysejete na jaře kukuřici. Ohledně dalších možností využití např - před obilninami, atd. se mi využití meziplodin zdá zcestné, nevidím v tom pozitivum, na rozdíl univerzitních docentů a profesorů. I u té kukuřice poté upadá možnost využití půdních herbicidů, které je ještě nejrozšířenější, protože značná část ulpí právě na mulči té meziplodiny. Na druhou stranu, osobně fandím herbicidu Maister, který je do kukuřice nejlepší a který se aplikuje postemergentně. Pokud si vyhrajete a meziplodinu zaořete ještě na podzim, či zimní orbou, uděláte dobře. Přerušíte zelený most a půdu obohatíte o OH. Mně se nelíbí, když někdo dělá jarní orbu, toť vše.

Víte, naší rodinu pěstování brambor živí. Brambor je vděčná rostlina pokud ji dopřejete. Vybíráme brambory ručně a ručně přebíráme, proto se tím člověk uživit dá, lidé se vracejí, že jsou kvalitní a nemají odpad. Důraz klademe na odrůdy, které nemají vysoký výnos, ale na ty, které mají výbornou chuť. Je mi sice 23 let, ale ochutnal jsem již spoustu odrůd. To co jsem napsal, může někoho zhrozit, ale věřte mi, jinak to pěstovat nejde. Ekologické zemědělství je organizovaný podvod. Stačí jeden argument, že se užívalo DDT, které se odbourává více než 50 let. Fungicidy, které doma používám nemají rezidua delší než 14 dní. Docela podstatný rozdíl, nemyslíte?

Jsme každý někde jinde, já pěstuji brambory pro zábavu, Vy jste profesionál. Nelze srovnávat. Pojedete-li na cykloturistiku, vezmete si jiné kolo než na Tour de France. Otázkou je, jaké cíle má ta paní, která chtěla poradit.
   Když jsem byl mlád jako Vy, přemýšlel jsem podobně. Chtěl jsem vypěstovat co nejrychleji, co nejvíc, co největší, být prostě chytřejší a lepší než ostatní. Nepřemýšlel jsem, jestli stejné výnosy dosáhnou z těchto ploch i moji vnuci. Taky jsem bezmezně věřil účinku a neškodnosti moderních technologií. Dnes, když jsem stár a tup, trochu více pochybuji a nemám na věc jasný názor.
   Dobře míněné věty typu "Neposlouchejte rady s hořčicí a peluškou..." mi trochu evokují dobu, kdy ctít  přežitky minulosti, stejně jako naslouchat cizím radám, bylo nebezpečné.

Já střídám na mé zahradě (na 2 stejně velkých políčkách) brambory a běžnou zeleninu.

Jako nejdůležitější se mi zdá nezasahovat do zahrady vůbec chemií. Používám hnůj a na celou zahradu jsem vydal přísný zákaz vstupu s chemickými postřiky, které všechny - ať chcete nebo ne - poškozují zdraví vaše i vaší zahrady. Ať se vám to bude zdát neuvěřitelné, nemám zatím problémy s jakýmikoliv chorobami zeleniny. I ovocné stromy rodí k mé spokojenosti.

Místo aplikace roundupu, rotavátorů a dalších technologií, políčko ručně přereju přesně v období, kdy na to dostanu chuť. Důležité je, současně při této činnosti vytahat z ryté hlíny kořínky plevelů. Jestli je to na podzim nebo na jaře - je to jedno. Plevele už přestávají vymrzat neboť mírné zimy jsou již jedinným obdobím, kdy postřikový šílenci dají rostlinám pokoj (zatím).

Katastrofou na bramborách může být mandelinka z USA. Pomáhám si ale tím, že např po 2-4 řádcích brambor vysévám cibuli, červenou řepu a také dostatečná mezera mezi řádky udělá své. Dále pomáhájí berušky, vosy a bažanti, kteří občas hledají na mé zahradě stejně jako já klid a něco zdravého k žrádlu. Nakonec přichází na řadu ruční sběr - je to sice otrava, ale nezanechává po sobě rezidua. Procházka mezi řádky je bramborám velice prospěšná. Navíc nespálíte žádnou naftu (i z té zelené je rakovina jedna báseň) , maximálně sobě záda na sluníčku - a to už díky spalování "zelené nafty" a ničení ozónu začíná být také nebezpečné.

Takže zdar všem, kteří pochopili, kudy cesta nevede a nemusí chodit na políčko kvůli dotacím.

Obávám se, že bažanti, ani jiní ptáci, mandelinky nežerou.

Dobrý den.

Za kolik dní po slepé proorávce aplikujete postřik Sencor Command, a za jak dlouho Titus. Děkuji za odpověd.