Brambory ještě nevylezly

no nemá, ale přečtěte si celé vlákno než mi začnete něco podsouvat. Nikdy jsem netrvdil,
1) že se má draselné hnojení dělat na jaře (nevyloučil ale, že může),
2) že se má dát přednost levnější draselné soli (ale připustil použití i účelně pro podporu vyplavení sodíku - Na),
3) že chloridy porosty poškozují (tolerance je něco jiného)

...

Zato Vy (jako host - xxx.xxx.58.231) v úvodu dokážete prezentovat, že když nepřipravené hlízy sazené do chladné půdy ani po 12 dnech neraší, tak je pěstitel horší než "hloupý sedlák".

Ve zdůvodňování čehokoli, co napíšete, jste opravdu machr. Ať to s něčím souvisí nebo ne. Ještě se procvičte v počítání a bude to OK.

Stando, trochu ste poplietli niektore veci, ktore sa tykaju vplyvu chloridov na ily. Tento vplyv suvisi s odsolovanim pody, vyskytuje sa po dlhych dazdoch a je dosledkom predchadzajuceho zasolenia s NaCl. Zasolenie s NaCl sposobi viazanie sodnych kationov na ilove castice. Nie chloridy, ale sodne iony hraju dolezitu ulohu. Sodny il (napr bentonit, ktory sa napriklad pouziva aj na izolaciu priehrad, odpadovych nadrzi atd) je naozaj stabilna gelovita a pre vodu nepriepustna hmota. Ale nie chlorid, ale sodne iony sposobuju tuto vlastnost. Preto sa bentonit natrifikuje, aby sa ziskala takato vlastnost pre rozne technologicke aplikacie. Na natrifikaciu sa pouziva uhlicitan sodny. Co s tyka problemov kondicie pod, toto sa stava tam, kde je prirodzeny vysky sodika. Riesi sa to pridanim sadrovca. V pripade KCl ci K2SO4 sa koloidne vlastnosti ilov nemenia tak dramaticky, skor naopak dlhodobo sa mozu stracat niektore vlastnosti typicke pre ily. To sa stava, ak sa velmi nesetrne hnoji draslikom. Ale stava sa.

máte pravdu, za ty roky moje podrobné školní znalosti mají mezery a jen si pamatuji co je pro mne podstatné. Vím, že v síranu je draslík natolik dobře vázaný, že jej používají rostliny ale již nikoliv náhodné iontové výměny v krystalické mřížce jílů...

 Paradoxne ionova vymena na il mozno pojde lepsie v pripade siranu, kedze povodne vapenate iony na ile sa vyviazu so siranom ako sadrovec. Ale skor je to jedno pri tych koncentraciach mozno ani sadrovec nevznikne.

on to možná vysvětlí lépe pán xxx.xxx..224.36.

Ta iontová výměna dělá to, že z krystalu uvolní jednotlivé atomy a pak například proběhne zase nazpátek, ale krystal se tím neobnoví. Aby výměna nebyla zvratná tam kde je to technologicky požadováno, použije se ten uhličityn sodný, protože když si bentonit nebo montromolit "půjčí atom sodíku", tak se CO2 odvětrá a zpětná výměna není možná = z mikrokrystalů zůstane plastická pasta. Chlor se tak rychle neodvětrá, takže výměna může proběhnout zpátky. V přítomnosti síranu výměny téměř neprobíhají a spíše se stane, že síran přiváže ke krystalu něco, co zvětší objem zrníčka (například udělá ty sádrové můstky). Podobně i humáty a huminové soli.

Při zemědělském využití jílovitých půd je potřeba, aby struktura půdy byla při stejné vlhkosti nadýchaná jako prachový granulát a nikoliv plastická, jako cihlářská jalovina.

CO2 sa neodvetra. Pri zasaditom pH uz vobec nie. Ale mate pravnu ze sa viaze. Vypadne CaCO3, pretoze povodne iony ilu su vapenate. A to podpori danu vymenu v prospech Na. Chloridy v tom nehraju ziadnu rolu, lebo su aniony. Ily viazu kationy. Cize ide o to, co sa deje so sodnymi a vapenatymi kationmi, nie s chloridmi a siranmi. Draselne moc vlastnosti ilu nemenia. Ani zdaleka nie ako vapenate.

Nejde o výměnu s ionty uvnitř "aliminiumsilikátu", ale pouze o výměnu iontových můstků mezi molekulami "aliminiumsilikátu".

Podrobnosti hledejte v rámci této citace :
"Ve svojí struktuře jsou schopny provádět rozsáhlé substituce, která je splata s existencí výrazného záporného náboje na plochách krystalitu. Tento náboj je kompenzován přítomností kationů Na, Ca, Mg a K v mezivrství krystalitů. Na mezivrství nejsou kationy fixované, ale mají vlastnosti výměnných kationů (při změně prostředí, kde je vysoká koncentrace jiných kationů, dochází k výměně). Přednostně se do struktury dostávají kationy s malým poloměrem a malou hydratační energií."

Nu vidíte.  Jasné a srozumitelné. Teď je všem konečně jasno, jak mají hnojit a proč brambory nevylezly.

To je ovšem na provedení dvojnásobného slepého pokusu. Je totiž možné, že chuť brambor ovlivňuje něco zcela jiného, než typ draselného hnojiva. Třeba váš mužný vzhled...