Brambory jsou k chloridům tolerantní, na Pelhřimovsku je půda hlinitá (nikoliv jílovitá) a podzimní použití draselné soli současně se zaoráváním zeleného hnojení nebo statkových hnojiv má význam nejen jako zásobní hnojení K, ale přítomnost chloru podporuje odplavení sodíku "zimní vláhou" (např. z kejdy).
Nevidím důvod, proč by tady měl být spor o to jestli použít 1,7× levnější draselnou sůl oproti síranu (přepočteno na obsah K2O). Spíše by bylo "plýtváním", když by se nyní ve fázi druhého nahrnování dával jakýkoliv draslík. Nyní a později dodaný draslík už víceméně bude pro plodinu následnou po bramborách.