Povidla nejen ze švestek

Asi máte rádi povidla více, než kdokoli jiný.U nás se moc marmelády a povidel nesní-spíše vůbec né, jen občas na omeletu.Kdysi dávno jsme povidla(tak nazýváme lekvar ze švestek) vařili taky... už to bude nějakých dvacet-třicet let.První švestky v roce mi připadají tak vzácné, že je nepoužívám ani na sušení-to je jediný způsob zpracování které dovolím naším členům rodiny využít jinak, než je konzumace v čerstvém stavu.Sušením ovoce se relatívně méně znehodnotí prospěšné látky a vitamíny, které naše tělo může využít s prospěchem během zimy.Na naší zahradě nikdo nejde pod stromy konzumovat letní jablka,ale každý raději chodí pod švestku.

Třebaže suroviny jsou podobné, využití povidel je o dost jiné než u džemů a marmelád (hlavně stabilita u tepelné úpravy) . Máte pravdu, že chuť čerstvé švestky nenahradí žádná jiná úprava. Ale ruku na srdce, i oprůměrnou úrodu z nevelkého stromu nemáte šanci sníst, ať jste jakkoli švestkovým gurmánem.
Pro PP: Hrušky, které postupně dozrávají dpřihazuji rozkrájené do mrazáku. Až jich je potřebných pár kg,, zpracuji je naráz. Že ztratí konzistenci, v případě povidel (nebo kvasu) nevadí.

Rádi je máme, ale (mně) nejde o nějakou drtivou produkci povidel. Prostě děláme několik skleniček ročně, letos mi poprvé zarodí nové švestky, tak nebudu muset žebrat po okolí. A do buchet, koláčovitých pečiv a podobně je to naprosto nedostižná náplň, proti tomu, co si koupíte v pekárně obarvenou růžovou řasovou želatinu. A když se k tomu ještě semele pár maků a kápne krapet rumu z Hradce, je to nebe v hubě. A mám to zadarmo - skoro.

MV. S tím mrazákem mně to nenapadlo, možná vyzkouším.