Podzimní řez nově zasazených slivoní

Aha, děkuji za osvětlení životních pochodů. U vás na Záhorí třeskutě mrzne po celou zimu, a potažmo i na podzim a na jaře? U nás nikoli. Ještě prosím o vysvětlení, proč tedy prostokořenné neošetřené broskvoně, přesazené na podzim z jara mnohdy usychají - nenaraší, (když mají dle vás od zasazení zastaveny veškeré životní pochody)? Lesní zvěř nechávám plout...

Skoro každý ví, že broskvoně se na podzim sadit nedoporučuje, natož přesazovat.Je to práce až na vyjímky určena na jaro.Tento druh je extrémně citlivý na vyschnutí, vymrznutí,natož když se na podzim přesekají kořeny.

Stromky jiných ov. druhů se při výsadbě na podzim zastřihnou kořeny do živého.Korunka se upraví řezem na jaře podle toho, zda byl stromek sazen na jaře, nebo na podzim.

Na podzim jsem sadil hruš.,jabl.,švest.,ale broskvoň,a rakytník i když je velmi mrazuvzdorný jsem založil na zimu do skleníku, a zalil vodou.

to ano, ale školky broskvoně vykopou napodzim a co neprodají založí a prodají na jaře a to už jsou řádně vystresované a poškozené, doporučuji zázet na podzim a na zimu zakrýt chvojím a omotat novinami.

To, co uvádíte nemusí vůbec platit pokaždé. Už po několikáté opakuji, že zaslané broskvoně na jaře, dokonce s kořeny na sucho, se ujaly bez sebemenších problémů a dokonce i nenarašená Michaela, která vypadala velmi zuboženě, se nakonec také ujala a je v pohodě.  

Mám rovněž lepší zkušenost s broskvoněmi koupenými a vysazenými až na jaře.

Slivky môžete sadiť trebárs aj na Šumave, kde sú istotne mrazy väčšie ako na Záhorí. Pisateľ príspevku na začiatku vlákna neuviedol, kde svoje stromčeky vysadil. S chúlostivosťou vysadených broskýň na vyschnutie cez zimu je to tak ako píše p. rostislavík. Broskyne sa odlišujú od ostatných kôstkovín aj v iných vlastnostiach, napr. v náročnosti na hnojenie dusíkom. Vysychanie broskyňových stromčekov sme si overili takmer všetci v novozakladanej osade. Pritom sme mali kmienky obalené pred vysušujúcim vetrom a zajacmi. Na jar sme niektoré vyťahovali zo zemi, zastrihávali korene a suchú korunku, máčali vo vode, aby sme je priviedli k životu. Lepšie je kmienik na jeseň šikmo založiť do zeme a kmienik prihrnúť pôdou až ku korunke. Na jar vybrať, zasadiť a dobre zalievať. K otázke jesenného rezu: spomínam si na článok v Záhradkári, kde sa písalo o tom, že v dreve či kôre konárov sú ochranné látky, tuším typu auxínov, ktoré pomáhajú stromku odolávať zime. Uveril som tomu a napriek tomu, že nie sme na Sibíri, na jeseň vysadené stromky som rezal zásadne na jar. Rezné rany som ničím nezatieral ani nezapatlával. Jarná miazga zobudeného stromčeka urobila perfektné závaly na rezných plochách a do jesene nebolo nič poznať. Lepšie je rozhodovať až na jar, ktorý konár vyrežiem alebo skrátim. Robiť zásadné úpravy korunky na jeseň po výsadbe je nerozumné a neprezieravé, aj keď verím, že na jar stromček rastie... Paľo

Přátelé, je vidět, že jsou to názory proti názorům. Doporučuji přečíst si Kyncla - Řez ovocných dřevin, tam to máte pěkně podáno.  Zrovna tak sázení broskvoní na pozdim verzis na jaře. Když už se tu oháníme Zahrádkářem, tak doc. Stanislav Peleška na jehož předášce jsem byl, doporučoval výsadbu broskvoní na podzim. Proč? Protože je půda ještě teplá.  A v teplé půdě se mohou tu a tam i u té choulostivé broskvoně objevit vlásečnicové kořínky. Proč by jinak sadaři sázeli broskvoně na podzim? A nebo s výsadbou posečkat až na teplé jaro, víte kdy to je? Až když začnou vzcházet brambory ze země. A to je už dobře květen.  Do té doby souhlas s Paľem, že stromek broskvoně raději zasypat po korunku. Já to dělám tak, že strom založím celý do brázdy a zasypu. Špičky větví nechám koukat. Pak samozřejmě netřeba stříhat. Sázím boskvoń až když lezou lístky ven. Jinak co se týče toho dusíku, tak když kupuji stromek broskvoně, zásadně nekupuji nejsilněší ale spíše střední až slabší kmínky. Ty silné jsou moc "nakrmené" a hůře snášejí přesazovací šok. CO se týče obecných zásad, tak platí že stromek na podzim při výsadbě stříháme, ale méně a na jaře téměř zcela ale to už jsem tu vysvětloval. Vždy se řídíme stavem kořenů. Čím mizernější kořeny tím víc sestřihuji kornuku. U broskovní se může stát že odeschnou všechny větve a je a to mi můžete věřit mnohdy lepší nechat jen "kůl" a ten obrazí po celé délce ze spících oček a pak už jen vybereme 4 listové růžice pro budoucí korunku a zbytek kmínku očistíme. Do léta je broskvoň v korunce jako loni. Osobní zkušenost a ne s jedním případem ale stovky případů. A nebo se stane že odejde i kmínek a jen skutečně rást nad očkem vyrazí pak nezbude než opet ponechat jednu listovou růžici a podle suchého kmínku ji vyvazovat a zapěstovat si nobý stromek, zpoždění je dohnáno zhruba koncem srpna. Podmínkou je pečlivá zálivka a dvojí přihnojení cereritem. Taky zkušenost. Pravdou je, že někdo může namítnout: tak proč kupuju hotový stromek a on mi nejde jak má jít, a o rok se všechno zpozdí. Ti si rovnou mohu koupit spící očkovanec a je to. Proti tomu nic nemám. Školky bohužel dobývají stromky a tedy i broskvoně na pozim a tak je i podle této skutečnosti jedno jestli to sázíte na podzim a nebo na jaře. Podle mě je lepší si to koupit na podzim pěkne čerstvý stromek a doma si ho uložit podle svého. Protože způsob zimování ve školce není mnohdy příliš odborný, bohužel.  Pravdou je že to ci vydrželo toto zahcázení, už vydrží snad všechno. Ale to jsme zklouzli k broskovním. Téma je na slivoních. Tady bych se vůbec nerozpakoval s řezem na podzim, protože ranky jsou tak malé, že to peckovina přestojí.

Jinak mohu ještě poradit jednu věc, protože se to stává, řezat na podzim s rezervou takovým způsobem, že necháváme poslední pupen do korunky. A až na jaře při rašení to doladit na čisto. Proč? Řežeme-li rovnou na očko ven, často toto odeschne a vyrazí právě to co směřuje opačně tedy to předposlední. Takže co tomu předejít a nechat odeschnout vnitřní očko, aby to předposlední, které směřuje ven, v plné síle vyrašilo v prýt?

Juraj Kafka

Broskvoně se mají dobývat ze země po dvacátém řijnu.Než se stromek dostane k obchodníkům, a pak k zákazníkům je začátek listopadu.To je ve většině případů už chladnější počasí, a stromek zeslabený, nevím jaké výhody přinese podzimní zastřižení stromku.V tuto dobu je lepší koupený stromek založit, přikrýt chvojim a zalít vodou kořenovou soustavu, než ho vystavovat mnohdy mrazivému počasí, a zastřižení.

Řeč je pouze o broskvoni.Taky reva vinná snáší v zimě větší, dlouhodobější mrazy, když má rostlina více "dřeva".To je prokázáno.

Vím dr. Peleška obhajoval podzimní výsadbu, ale vyjma broskvoně.Zdůvodnoval to vyššímí teplotami půdy na podzim pro zakořeňování, než na jaře, po zimě, kdy je půda hlouběji promrzlá.

Rešpektujem názory pánov Juraja a Wimpiho aj ich skúsenosti s jesenným rezom kôstkovín. Nemám v úmysle vyvrátiť ich presvedčenie. Prezentoval som svoj názor a skúsenosti moje aj ostatných záhradkárov v osade. Verím, že logicky uvažujúci čitatelia tejto diskúsie si vyberú pre seba to správne, objektívne platné a dlhodobo overené. Osobne tiež preferujem jesennú výsadbu, pokiaľ možno už v októbri, aby sa v ešte teplej pôde stihli vytvoriť kalusy na zastrihnutých koreňoch, event. nové vlasové korienky. Dokonca pri výsadbe namáčam zastrihnuté korene do práškového stimulátoru. Teraz ale máme polovicu novembra, teplota pôdy rapídne klesá. Diskúsia je o vysadenej slivke, nie o chúlostivej broskyni. Ku každému stromku treba pristupovať individuálne. Ak má slivka pri výsadbe metrové konáre v korunke, nevidím dôvod ju mierne zakrátiť. Neodporúčal som hlavne výraznejší zásah do koruny po jesennej výsadbe. Jar je na výchovný rez neporovnateľne lepšie obdobie. Nakoniec aj p.Juraj v závere príspevku priznáva možnosť namrznutia či uschnutia zrezanej korunky a odporúča rôzne kombinácie rezu na terminálne puky. Tiež som už písal, že je lepšie nechať si k jari väčšiu rezervu a nerobiť razantný zásah na jeseň. Stromky sú v štádiu hibernácie- nie sú mrtvé, ale "rovnováha" medzi korunou a koreňmi ich ani v najmenšom netrápi. Ak by bola teória p.Wimpiho pravdivá, nedarilo by sa všetkým sadárom, ktorí robia výchovný rez až na jar, pretože by zrejme stromky uhynuli z titulu nerovnováhy medzi veľkosťou nezastrihnutej korunky a medzi objemom zastrihnutých koreňov. Našťastie týchto sadárov je naprostá väčšina. Stačí jedna poriadna zima a p.Wimpi stratí svoje argumenty. Neprajem mu to. Majte sa pekne a usmievajte sa na seba! Paľo

",...nedarilo by sa všetkým sadárom, ktorí robia výchovný rez až na jar, pretože by zrejme stromky uhynuli z titulu nerovnováhy medzi veľkosťou nezastrihnutej korunky a medzi objemom zastrihnutých koreňov".

Ale právě toto se přece děje u broskvoní. Právě proto z jara usychají na podzim vysazené broskvoně. Jejich poškozené kořeny nejsou schopny doplňovat vodu odpařenou z rozvětvené korunky ponechané v původním stavu.  A když se to děje u nich, může toto riziko hrozit i u ostatních peckovin. Míra tohoto rizika je úměrná stavu poškození kořenů, schopnosti daného druhu stromku doplňovat vláhu do nadzení části i v zimním období v souvislosti se ztrátou vody z jeho nadzemní části přirozeným odparem. A právě proto zde přece diskutujeme o podzimním řezu.