Pes a bouřka

Já mám 6ti letou fenku zlatého retrívra. Je hrozně hodná - skvělá na canis terapii, ale jakmile začne houkat siréna nebo je bouřka, tak se začne hrozně bát, ale jenom když je sama. Jakmile je s náma tak je v poho, na silvestra ji akorát musíme hladit, ale jakmila není sama, tak už se nebojí. Nevím ale co s ní mám dělat, nemůžu s ní být pořád. Několikrát už rozbila síťku proti hmyzu které máme na dvorek kde bývá. Zdá se mi že čím je starší, tím více se bojí. Nepomůže ani společnost jiných psů (taky jsem zkoušela se 2 psy které zná od mala - ani jeden se bouřky nebojí a jsou kámoši) ale zase pomohlo jen až jsem byla s ní. Nevíte co mám dělat? Síťku musíme spravovat po každé bouřce.

P.S. Mohlo by to být kvůli tomu že je kastrovaná?

Možná být s ní venku při bouřce, přivázat ji a postupně se vzdalovat s povelem zůstaň.A chválit za každý metr.Ale nevím, komu by se chtělo cvičit v bouřce.Snad napodobit zvuky sirény nebo bouřky a ujistit ji že se nemá čeho bát.Pokud s ní děláte canis terapii tak určitě povelům rozumí.Nebo ji ty dveře se sít´kou otevřít holt už při prvním blesku .Zera

Mám dva psy: jeden je flegmouš, kterému nevadí vůbec nic (ani, že je panička nasr... ) druhý je berňák a to už je samo o sobě hodně vnímavé plemeno. Od mala jsem s nima chodila i přes bouřku venku (několikrát nás prostě chytila) a tvářit se jako by o nic nešlo. Doma, i když s humorem, přeci jen jsem volala:,,prší, honem se utíkámééé schovááát" a berňák teď při prvním náznaku deště letí doma do vchodu, do boudy a tváří se nešťastně. Ale nechytá žádný amok a když zmokáme venku, je v pohodě úplně (špatně to asi pochopil myslí, že doma zmoknout nesmí ) Proto si myslím a vždycky myslet budu, že psi přebírají vzorce chování od majitelů a pokud u někoho z vás cítí nervozitu (která se stupňuje s počtem vyražených sítěk ) tak se to právě jen zhoršuje. Když nebude velká bouřka, třeba Vás jen lízne, prostě vemte psa a běžte v klidu na prochajdu, jako by se,,nechumelilo" nebo s ní prostě něco kuťte v zahradě, či si začněte s ní hrát, s tím co má ráda (aport, tahání se o hadr...)

Taky máme 12ti letého psa a hrozně se bojí bouřky. Vyřešili jsme to tak, že vždycky, když je bouřka vezmem ho do bytu do chotby v přízemí (kde už dávno nebydlíme), protože tak máme kachličky a dá se to potom vysát a vytřít. Dáme mu tam staré prostěradlo a zavřem okna, at to tam nejde tolik slyšet. Děláme to i na silvestra. Zvyknul si na to a už tam vždycky vpohodě leží na prostěradle a přečká každou bouřku i silvestra. Začli jsme to dělat před pár lety, protože má nemocné srdce a bojíme se aby nedostal něják šok nebo tak. Pokud máte možnost vzít ji někam do části domu, tak to zkuste, ale ze začátku tam s ní někdo alespon chvíli buďte. Mělo by ji to pomoct být celkově klidnější.

Náš teď už 6tiletý retrívr se do roku bouřky ani petard nebál. Svůj první Silvestr prochrápal pod postelí naprosto blaženě, i když ostatní psi kolem něj vyšilovali. Pak nám někdo odpálil petardu z balkonu přímo nad hlavou, a bylo po odvaze (když mluvíte o tom chování, zkuste sebou neškubnout, když vám někdo pálí nad hlavou...). Teď je to špatné za bouřky i kolem vánoc, kdy už se vesele střílí. Je schopen nám rozdrásat dveře, když je venku. Ale má "bouřkový kryt". To je koupelna, je totiž uprostřed domu, a je v ní nejmíň slyšet hluk. Někdy postačí chodba a deka. Asi má pocit, že pod ní je schovaný před případným nebezpečím. Když je to hodně zlé, zalézá přímo do vany a třese se. Přítel zkoušel střílet ze vzduchovky, aby pes věděl, odkud hluk pochází. To bylo ještě horší. Nechtěl se k němu několik dní ani přiblížit. Měla bych asi podotknout, že náš pes není typický bázlivý typ. Ničeho jiného se nebojí a zásadně se uvnitř nepočůrává. Prášky ho na Silvestra neusaly úplně, takže se motal o půlnoci po domě omámený a narážel do nábytku ve snaze trefit do koupelny. Tady je dobrá rada nad zlato. Snad jen zkusit to přetrpět s ním. Nemyslím, litovat ho, ale poskytnout mu aspoň nějaký pocit bezpečí, ať už je to deka, sklep nebo vana... Jsem přece jeho pán a on na mě spoléhá. Proč bych ho měla zrazovat ve chvíli, kdy se cítí zranitelný, a nechat ho venku, ať se s tím vyrovná sám?

Mimochodem máme ještě jednoho mladšího psa a ten se bouřky nebojí. Ani se na něj nepřenáší strach toho staršího.

Taky máme fenku tibeťáka, která se bojí bouřky, deště, velkých ran na Silvestra. Začalo to když jí byly dva roky. Její strach je takový, že byla schopná při bouřce vylézt na parapet a dobývat se z okna ven, takže jsme museli přestavět totálně byt, aby se na okna nedostala. Řešili jsme to bachovou terapií, různé uklidňující tabletky - nic nepomáhá. Je jako v tranzu a nevnímá nic a nikoho, jen má vytřeštěné oči a třese se. Ostatní psi se bouřky nebojí

Mám už druhého německého ovčáka, ten první se bál petard na Silvestra, časem se začal bát i nepříjemných zvuků jako vrtačky, ale nebál se bouřky. Rozhodně z nás strach necítil, ve strachu jsme ho nepodporovali, stejně se to věkem zhoršovalo. Druhý pes se nebojí, chováme se k němu stejně jako k prvnímu, je to podmíněno povahou.

Radili jsme se s několika veterináři i cvičiteli psů, bohužel se s tím nedá kromě tabletek na uklidnění nic moc dělat. V mládí je dobré zkusit psa proti takovým věcem "otužovat", ve stáří naopak izolovat. Ovšem nelámat nic přes koleno, pokud je pes od mládí hodně bojácný, nevystavovat ho zbytečně stresu a netrestat.

Co se týče Desenského, byli jsme u něj s kamarádkou a jejím problémovým psem, neporadil vůbec nic, jen kritizoval. On o velmi rád o svých schopnostech mluví, věřím, že dokáže SILOU zkrotit agresívní psy, ale zase takový odborník to není.

byti se psem, komunikovat s nim, chovat se prirozene.Nehladit, nelitovat,tim se stres zvetsuje, spise se ho snazit rozptylit, zamestnat jinak.

půl hodiny dopředu někdy i dříve náš 10 letý vlčák cítí co se bude dít, je dýchavičný nehne se ode mne na krok strká mi čumák do kapsy a když otevřu dveře do domu tak by mě porazil jak spěchá dovnitř, zalese v kuchyni pod stůl a nehne se, dokázal za bouřky i zlikvidovat dřevěné vchodové dveře a dostal se do domu, na silvestra musí být doma, když bouřka přijde vnoci, tak musím vstát a pustit ho do domu,  dokonce mu vadí i myslivecké hony v okolí, nic nehrotím ani mu nedávám prášky, jen ho pouštím do domu, jako lidé jsme každý jiný a každý se něčeho bojí, někdo myší, jiný pavouků, někdo zase bouřky, no a ten pejsek holt taky