Mazání latexem po střihu větví

Dobrý den, je nutné potření řezných ploch Latexem /je vůbec Latex vhodný?/ po řezu či prostřihání? Natírají se pouze větší plochy nebo i každá větvička která se ustřihne? Děkuji

Hustší latex používám u mladých stromků při výchovném řezu jednoletých výhonů, když mi hodně záleží na tom, aby nezaschl pupen  pod řezem rostoucí požadovaným směrem. U starých stromů drobné řezy po nežádoucích letorostech neošetřuju ničím, stromy si poradí samy. Na starší dřevo při zmlazování  nebo na různé rány na kmeni a silných větvích se mi mnohem líp osvědčil stromový balzám (výrobce tuším brněnský, asi 2dl kelímek za 60 Kč, obsahuje stimulanty - rány se mnohem lépe zavalují). Balzámy a nátěry ale vyrábí vícero firem. Když jsem neměla balzám, byl i latex lepší než nechat neošetřeno.

Dobrý večer. Do hustší latexové barvy přidávám lžičku Kuprikolu. Stromový balzám je výborný, ale dražší.

Arboristé dnes většinu menších řezů nátěrem neošetřují. Více méně někde se to dělá víc kvůli veřejnosti aby na ní nesvítily čerstvé řezy. Je prokázáno, že nátěr výrazně proniknutí patogenu do dřeviny nezabrání, protože spory hub jsou v ovzduší stále a než řez ošetříte, již jsou ve dřevině. Lepší je proto malý řaz a vhodně vedený v tzv - větevním límci.

Arborista nejsem, ale když vidím v parku ošetřovat řezy památných stromů, pečlivě se zatírají a ještě chrání stříškou před sluncem a deštěm. Že by jen kvůli veřejnosti?
  Rány zatírám jako pan Zavřel,  do barvy přidávám růstový stimulátor a fungicid. Rány přeroubovaných stromů zatírám taky. Kvůli sobě.

U památných stromů si musíme položit otázku velikosti řezu. Velký řez se po obvodě kde je živé pletivo natírá barvou která živá pletiva nepoškozuje, vnitřní část větve - mrtvé dřevo barvou která toto dřevo impregnuje. Stříšky se dělají nad dutinami jak v kmenech tak větvích.  Každý památný strom má jinou potřebu zásahu a těžko posuzovat co a který strom potřebuje. Nicméně větve do 5 - 10 cm (dle rychlosti hojení) se zpravidla nezatírají. Zdravá dřeviny dokáže včas řez zavalit (malou řeznou plochu) kalusem, proto je lepší než se patlat s natíráním zajistit kvalitní vedení řezu.

Řezat by se mělo když je míza v tlaku, aby se  řezná rana "zavalila" a zabránilo  tak vysychání  dřeva  a taky vniknutí infekce . Termín se liší u jednotlivých druhů stromů. Dále respektovat řez jen asi do průměru 15 cm. Mazání se v současné době nežádá. Byli investoři, kteří  chtěli zamazávát světlým latexem, aby byla vidět práce. Osobně přidávám do latexu fungicidy nebo práškový stimulátor, pak to má větší smysl.

Je pravda, že zatření řezné rány není hlavním faktorem pro její úspěšné zahojení. Důležitější jsou zdravotní stav stromu a dostatečně silná tažná vetev vedoucí mízu k místu hojení. Proto se někdy doporučuje řezat na omezeně aktivní čípek.
     Sám zatírám rány způsobené pilou (moderní pilky nechávají hladký řez, který netřeba zahlazovat nožem), rány po nůžkách nezatírám. V produkčních výsadbách se zamozřejmě rány nezatírají, není to cost efektivní.

Dovolím si připomínku. Větve by měly někam směřovat v růstu. Pokud potřebuji uřezat silnou větev. Zmlazení do kostry. Roubuji na tyto větve za kůru stejnou odrůdu. Ujmutý roub mi pomůže plnohodnotně zacelit velké rány. Bez dalšího růstu větve, vzniká vlastně velký "čípek".

Miloši, kde se kupují takové přípravky, stimulátory, co to je a naco to je. Co jsou patogeny? Já slyšel jen o patogeních zónách. přidává se do vápna na kmeny také nějaká chemie navíc? Děkuji.