Broskvoň a nektarinka odolná více kadeřavosti?

Trochu se zapomnělo na dříve doporučované podnože do těžších a vlhkých půd a to M Damas C (Damascénka) a Ackermannova slíva (Marunke). Afinita naštěpovaných broskvoní měla být velmi dobrá, vzrůst byl poněkud slabší než na broskvoňovém semenáči. Koruny broskvoní byly menší, řidší a nezahušťovaly se. Plodný obrost je kratší, málo rozvětvený předčasnými výhony a vytváří se na něm více květních pupenů. Podnože byly vhodné hlavně do chladnějších poloh a těžších půd.

Neviem, ci ma vyhodu mat viac kvetnych pukov. Znamena to viac prace s prebierkou. Ale pokial su pouzite ako pisete v chaldnejsich polohach, kde je vacsie riziko neskorych jarnych mrazov, tak to moze byt uzitocne.

S těmi květními pupeny máte naprostou pravdu, pane 206.210, ale zase náhlé odumření stromů pravděpodobně díky nevyhovujícím půdním podmínkám je ještě mnohem horší alternativa. A jak jste psal, že15 let je dostačující, tak to s Vámi souhlasím, ovšem zde to je tak polovina. Ackermannovu slívu ani M Damas C už asi nikdo nevzkřísí, mimo jednotlivců, tak si můžeme jen přát, aby GF-677 vydržela alespoň těch 10 let. 

Tak to mam asi stastie na lokalitu, tu u nas pri Trnave je dost teplo a tym broskyniam to ocividne svedci. Spolu s interspecifickym vinicom, su tu broskyne asi najmenej narocne na osetrovanie a pritom aj najviac idu na chut. Marhul sa nikdy tolko nezje, ale broskyne by sa minuli aj keby ich bolo dvakrat tolko. Jablkam tu nesvedci tepla jesen, takze som nuteny pestovat len velmi neskore odrody ako napr Fuji. Vo dvore mam cca 20 rocnu broskynu. Sice pomaly odchadza, ale to bude aj tym, ze dvor sa casom uzavrel, takze cez zimu sa z neho stala mrazova jama, co jej uz nesvedci. Ae je pravda, ze tam je navazka cernozeme, vzadu v zahrade mam luznu podu oglejenu.

Pokud se nepletu, tak u Trnavy bydlí i Milan. Určitě parádní pěstitelská oblast. Milanovy plody Topfive byly výborné. Na ranou odrůdu a na špatnou pověst odrůd začínajícími písmeny "TOP" tedy dobrý výsledek. Ovšem nevím, jestli tomu tak bude všude a vždy. Co se týče broskvoní, tak problémy jsou způsobeny nevhodnou podnoží, a to broskvoňovým semenáčem. Jediná odrůda se stářím nad 10 let je "falešná" Dixired, což bude pravděpodobně Harbinger. Ten je ale od soukromníka, ale nejsem si jist jakou podnož má pod sebou. Chloróza se projevuje, ale strom stále žije. Takže si myslím, že je to vše o vhodné podnoži a broskvoně se pak dají pěstovat i v jílu. Máte pravdu, že broskve jsou žádaným ovocem nejenom u Vás.

Tak jsem schválně dneska porovnával, jak je to s květními pupeny u broskvoní na Marunke a mohu potvrdit, že je to tak. Ono dokonce u předloňského očkování odrůdy Queen_Lady se stalo to, že místo předčasného obrostu mají letorosty v horních 2/3 obaleno květními pupeny. U jiných odrůd to není tak markantní, ale také mají sem tam květní pupen i když by jej měly mít při očkování na semenáč až napřesrok.

Ještě jednou bych chtěl poděkovat hradeckému Standovi von Königgrätz za ty jeho "zrcátka". Je to, Stando, velmi dobrá pomůcka k orientaci. Jak vidíte, tak Standa oprášil zapomenutou podnož Marunke (Ackermannova slíva), vhodnou do těžkých a zamokřených půd. Chtělo by to, Stando, přiložit opět nějaké fotky, i když květními pupeny je momentálně obsypané všechno a na všem. Myslím u broskvoní.

Nakoupila jsem poslední dobou několik broskvoní. Chci vyzkoušet, jak na tom budou s kadeřavostí. Jedna z nich je červenomasá vinohradnická. Mám ji z Německa. Měli pouze na Prunus Ackermann. Potěšily mě informace v této diskuzi - že je do těžších vlhčích půd. To je přeně u nás. Tak jsem zvědavá. V Německu tedy na podnož Prunus Ackermann nezapomněli. Prý hodně podrůstá. Pokud ano, tak to možná bude výhoda:) - budou další podnože.

Zuzka

Tak to máte, Zuzko, moc zajímavý stromek na stejně zajímavé podnoži. Taky bych ho bral.

Tady za hranicema prodávají Roter Weinbergpfirsich. Pravděpodobně také na Marunke (Ackerm. s.). Zajímavá.