Bordeauxská jícha

Prosím, jak se dělá bordóská jícha?

V jedné slovenské knize o zahradě je návod na bordeauxskou směs na postřik. Používám ho již několik let proti kadeřavosti broskvoní a proti americkému padlí na angreštu. Upozorňují pouze, že postřik nemá přijít na zelený list, takže používat brzy na jaře. 1% roztok: 10 dkg modré skalice rozpustit v 5 litrech vody 8 dkg vápna rozpustit v 5 litrech vody Těsně před použitím smíchat tak, že vždy naléváme roztok modré skalice do roztoku vápna. Jednotlivé roztoky se mohou skladovat, smíchaný se kazí, takže použít okamžitě a zbytek zlikvidovat.

Oprašovat Bordeauxskou jíchu (síran měďnatý + hašené vápno) je možná cesta do zahrádkářského pravěku, ovšem před časem jsem měl možnost vidět u ovocnáře takto ošetřené broskvoně proti kadeřavosti. Více než ochrana proti kadeřavosti mě zajímalo něco jiného. Při bližší prohlídce letorostů na stromech jsem totiž nezjistil vůbec žádné fleky od suché skvrnitosti, vůbec žádné fleky pod pupeny (odumírání pupenů) ani nekroticky černé dřevo po nezhojených ranách po řezu. Vše ve výborném zdravotním stavu. Pán používá tento postřik řadu let.

Bordeauxská jícha

V minulosti významný základní ochranný přípravek u ovocných rostlin a révy vinné, používaný proti houbovým chorobám, hlavně proti perenospoře. Dále účinně brání rozvoji řady houbových chorob (plíseň bramborová, listová skvrnitost). V současné době je b. j. v praxi nahrazena mnohem účinnějšími syntetickými fungicidy, zůstává ale doporučována v rámci některých alternativních pěstitelských technologiích (bio). Jedná se o směs síranu měďnatého (modré skalice) a vápenného mléka, říká se jí také měďnato-vápenná jícha, používána je jen čerstvě namíchaná a neředěná. Základní 1,5 % roztok získáme rozpuštěním 1,5 kg síranu měďnatého (modré skalice) v 50 l vody, s následným přidáním 1,5 kg hašeného vápna rovněž rozmíchaného v 50 l vody.

Nechci z toho dělat vědu, ale tvrzení, že současné fungicidy jsou účinnější může být relativní. Pán má po používání bordeauxské jíchy všude luxusně zdravé letorosty na broskvoních, a to je nejpřesvědčivější důkaz. Granulovaná bordeuxská jícha v podobě přípravku CUPROTEK DISPERSS se asi už těžko sežene, takže nezbývá než koupit modrou skalici s trochou vápna a jíchu si namíchat. Proč to příští rok nezkusit.

Ještě je otázka, jestli se ty hmotnostní poměry odkazují na hmotnost vápenného hydrátu nebo plastického hašeného vápna...

Hádám, že se jedná o vápno, tedy hašené vápno, ne hydrát, ten se tehdy nevyráběl. Ale může to být podobné, musel by to někdo chemicky spočítat. Ten recept je udělaný tak, že výsledný roztok je mírně zásaditý, to stromům nevadí. Dá se to změřit papírkem, nesmí to být kyselé. Problém BJ je v tom, že se musí dobře přefiltrovat, jinak kousky vápna zanášejí trysku.

Předpokládám, že se dají obě složky jíchy sehnat. Budu se u pána ještě informovat. Jak jsem mohl vidět, tak stromy takto ošetřené mají bílo modrý vzhled, aby se toho někdo nelekl. Taky jsem si všiml, že Bordeauxskou jíchu ve formě přípravku Cuprotek disperss používají například Italové proti nepříjemnému onemocnění Pseudomonas syringae, což je pravděpodobně původce toho často zmiňovaného odumírání pupenů. Hydroxid měďnatý toto onemocnění přece jen trochu tlumí.

Předpokládáte správně, ale je tu to ale. Skalice se koupí vcelku běžně. Horší to bude s vápnem. Když nemáte doma ve sklepě sud hašeného vápna (jakože já mám) budete to shánět možná složitě. Dneska už se vápno doma nehasí, používá se hydrát, nebo maltové směsi. Kupovat 25 kilo páleného vápna a hasit to v koupelně asi bude problém, navíc co pak s tím. Zajít vyškemrat k nějakému stavebníkovi trochu hydrátu by asi šlo, ale zas pak by se musel hlídat předpis a měřit, zda to není kyselé. Ale když už tu obdivujete sousedovy broskvoně, udělal jsem dnes roztok vápna a skalice, zítra to smíchám a prsknu to tam. A nechám se překvapit.

Nejsem chemik, nevím, čemu říkáte hydrát. Vápno k použití na zahradě - to je normální pytel hašeného vápna v prášku k mání za pár kurun ve stavebninách. Natírají se tím kmeny a stromům to dělá viditelně dobře. Je zásadité a tím se ničí škůdci pod kůrou. A je bílé, což prý pomáhá chránit kmeny před praskáním. Silná zásaditost vápna prý sama vymizí a nezůstává dlouhodobě a tak neškodí.

Modrá skalice se taky dá snadno koupit a má asi i jiné využití, tak se zatím nesnažili zakázat nám ji jak měď v jiných formách. Je pro změnu kyselá a vápno se do ní přidává prý pro zvrácení té kyselosti. Pokud máte nejistotu ohledně kyselosti, vyzkoušejte to v malém množství. Modrou skalici mám koupenou, ale reálně jsem zatím používal jen čisté vápno a natíral štětcem. Tu jíchu plánuju taky udělat a natírat tím jen víno, stromům asi víc prospívá to čisté vápno. Natírám štětcem, nemám toho moc a nechci se trápit s problémy s hrudkami.

Výhoda té jíchy je podle mě velmi nízká cena. A až zakážou ostatní měděné přípravky, budeme se k ní vracet i kvůli účinku. (Je pořád spousta houbových a bakteriových chorob, na které jiné přípravky než měděné nejsou přímo schválené a špatně zabírají. Ale záleží, jak moc velké má kdo potíže.)

No, nevím... Vápno, modrá skalice, pH, ucpané trysky, nezkušenost s výrobou a aplikací, čas, nepředvídatelný účinek... Jsem pro každou chemickou špatnost, ale tohle považuju jen za akademickou debatu. Neriskoval bych, držel bych se osvědčených hotových měďnatých přípavků. Pokud bude měď zakázána, bude problém sehnat i modrou skalici. Někdo bude muset vymyslet proti kadeřavosti něco jiného, ale co. A mám jen jednu broskvoň a nejsem sám.