Rizkovani

dobry den chtel jsem se poptata jak je mozne co nejspolehliveji rizkovat thuje smaragdy nejaky vas osvedceny postup ci co nato pouzivate dikyvsem za prispevek zacinam potrebuji si udelat tak 400ks ale ne najednou to bychom asi nezvladli

To je zajímavý dotaz.Když vám někdo poradí, budou ho proklínat obchodníci, protože si snadno spočtete, o kolik peněz je svým samozásobením připravíte.Doufám, že máte nějaký slušně narostlý exemplář, ze kterého chcete brát materiál aniž byste musel utíkat.Pokud tedy máte z čeho brát, pak je nejlepší období březen, duben podle počasí.Pak záleží na tom, zda máte nějaký skleník, nebo pařeniště, nebo nic takového.Ani pak není třeba klesat na mysli.Řízky - konce větviček dlouhé asi 10 - 15 cm nastřiháte aby na spodní části bylo několik cm hnědé kůry.Někdo doporučuje odtrhávat s patkou, ale není to nutné.Spodní část řízků můžete stimulovat práškovým, nebo gelovým stimulátorem i když to není tak nutné.Nejlépe je pak řízky napíchat do betonářského písku bílého, nebo žlutého, podle původu.Dobré je tento substrát dát do obyčejných truhlíků, aby byla usnadněna manipulace.Do 0,5 m truhlíku se vejde těch 50 ks.Nedávat to zase úplně hustě, aby k řízkům mohlo světlo ze všech stran.Pak už jenom zalijete a udržujete přiměřeně vlhko.Připomínám, že truhlíky musí mít ve dně otvory pro odtok přebytečné vody.Pak truhlíky s napíchanými řízky dáte do skleníku, nebo pařeniště, spíše dolů do stínu.Pokud nemáte takové zařízení, dejte truhlíky do stínu za dům, nebo pod stromy a zalévejte.V létě, jakmile se začnou objevovat kořeny už řízky opatrně vybírejte a vysaďte na záhon.Ideální je povrch zeminy namulčovat kůrou, hoblinami,nebo pilinami.Někdo řízkuje přímo na zastíněný záhon, kde zeminu vylepšil rašelinou.Ten mulč je jenom ku prospěcu.V takovém případě odpadá přesazování a máte za 1 - 2 roky hotové zazenice.Pokud by se vám to na jaře nepovedlo, můžete to v červenci zopakovat, ale pak budou zakořeňovat řízky některé až příští rok.Tak a máte o zábavu postaráno.Pro vasi útěchu jenom připomínám, že Smaragd jde množit snad nejsnadněji ze všech thůjí. pH

dobry den jak se pozna ze sazenice -rizek zacina jiz poustet koreny nejsetrneji myslim a jake casti jsou vhodne na rizkovani myslim spodni nebo horni cast stromku ci je to jedno?, diky

Jakmile řízky začínají kořenit, pak i vrcholky větviček ožijí a začnou růst.V písku je jedno, když řízky opatrně vytáhneme a pokud nemají kořínky, znovu je zapícháme.Tak je můžeme několikrát přebrat a ty s kořínky zasadit, ostatní vrátit.Jinak je skoro jedno, odkud ze stromku bereme materiál, i když je nejlepží z jižní nejvíce osluněné strany.Můžeme brát z celého stromku tak, aby neutrpěl celkový vzhled a mateční rostlina mohla regenerovat.           pH

Mně se ta otázka zdá také zajímavá, a to hlavně z hlediska vhodné doby pro řízkování. Mám jakousi knihu, je to překlad z cio¨ziny, tak si myslím, že to mají asi o měsíc předspíšeno , ale tam píší, že se má řízkovat v lednu- tedy jakoby v únoru. Tedy thůje, ale i např. clematisy. To teď zkusím.

Vloni mi říkala máma, že v Receptáři bylo o řízkování, byl už pozdní podzim. Dalo by se zjistit a podívat se na ten pořad. Mně se nikdy řízky neujaly, tak jsem to zkusila a myslím, že budu mít úspěch. Větvičky se mají trochu seříznout, aby nedocházelo tolik k odpařování vody. Já to udělala, jak píše pán v dlouhém příspěvku.

Vloni jsem chtěla nařízkovaz buxusy, zahradnice mi říkala, že jsem to měla udělat v dubnu. Bylo už pozdní léto - a chytly také všechny.

Také jsem min. rok řízkovala růže. Ještě v září. kdy mám svátek, jsem pak po uvadnutí zasadila řízky darovaných zvláštních růží, také úspěšně.

Já vím, že při tolika požadovaných kusech je lépe jít na jistotu, to je jisté.  Věřím, že pán, který odpověděl, to má vychytané, já jsem jen taková experimentátorka. Přeju hodně úspěchů tazateli a uvítám, když se zde objeví další zkušenosti. D.

ja jsem zkousela rizkovani jen na zkousku... protoze soused v cervnu musel osekat jehlicany a ja ty vetvicky naporcovala po jedne vetvicce, jako takove ocasky a namocila jsem je do geloveho stimulatoru a dala ven do zeme... no jestli neutecou pryc, jak se mi posledni dobou stava.mam na mysli, ze zahradu mam trochu z ruky a neoplocenou., a tak je to dobre pro nicitele... jedine co jich nelaka je vyskubovat vrbu... tak je pervekni na zive ploty a rychle roste. Tak jak sleze snih tak se mrknu na ty borovice a srcky a thuje...

Původní otázka zněla na řízkování thuje Smaragd.Samozřejmě způsobů je více, ale záleží na dostupných podmínkách.Množení dalších dřevin je jiná otázka.Takové 2 bible o tom jsou: Vilém Walter: Rozmnožování okrasných stromů a keřů, SZN Praha 1978 s několika dalšími vydáními a Andreas Bärtels: Rozmnožování dřevin, SZN Praha,1988 - překlad z němčiny.Je tam snad všechno a navíc pan Walter psal, že o vlastních zkušenostech pěstitelů by se dala napsat další kniha.Takže to chce opravdu zkusit.JInak smrky a jedle a mnohé další jehličnany lze řízkovat se střídavým úspěchem, ale borovice, to už chce machra a ještě se musí umět modlit a nebo se to povede někomu, že ani nebude vědět proč.Ještě k těm jedlím: pokud vezmete řízky z vodorovně rostoucích větví, porostou po zakořenění dlouho vodorovně, někdy i trvale, takře máte rostliny spíše do skalky, zatímco smrk, pokud chcete takovou vodorovnou větvičku do skalky, tak se vám stejně otočí a poroste vzhůru.To jen na ukázku, že se člověk učí celej život a pořát není dost chytrej a je dobré přebírat zkušenosti třeba od začátečníka, který udělá nějakou bláznivou věc, kterou by zkušený pěstitel nikdy neudělal a ono to vyjde.          pH

Dobrý den, našla jsem zajímavé informace v tématu "rozmnožování thují", tam se dočtete, že Vaše práce může začít už v únoru . Hodně zdaru!