Jehličnatý plot na samotě u lesa

Dobrý den,

už jsem z těchto diskuzí "jelen". Hledám něco, co bych mohla zasadit a udělat z toho živý plot dlouhý tak 50m, š.do 1,5m, v. cca 2m. Plot je kolem silnice - jih, ráda bych, aby zabraňoval větru a zvědavcům. Před živý plot chceme dát poplastovaný plot a tento živý by měl prorůst. Jak jsem psala, jsme samota u lesa a pole. Nerada bych měla listnatý opadavý plot, protože toto je jenom jedna strana. Nechci být otrokem plotu - hrabání listí, stříhání 2x ročně). Také jsem si říkala, že bych dala smrčky (ale nevím jaké) a poplastovaný plot bych na tu dobu než smrčky dorostou, nechala porůst sem tam břečťanem. Nebo co zatracované túje? Každopádně raději jehličnany? Poradíte??? Lenka

Dobrý večer, tak na samotu u lesa bych dala určitě smrčky nebo nějaké jiné jehličňany. Ale samozřejmě záleží na tom, jak moc chcete plot udržovat, protože je potřeba často stříhat. Navíc je potřeba přihlédnout i k tomu, že kořeny rostou hodně do šířky, aby Vám nenarušovaly třeba základy u domu. Thuje rostou rychle, určitě Vám udělají živý hustý plot, ale asi by to do krajiny nebylo to pravé. Já z nich mám části plotu, ale jsme ve městě, takže to je úplně něco jiného. Marcela

Děkuji za názor. Mohu se zeptat, jak často se musejí smrčky stříhat, jak dlouho rostou, jak se musejí dávat daleko od sebe (říkala jsem si, že bych je dávala do dvojřady). O kořeny bych se nebála, protože je to mimo od našeho domu. Pouze bych si dala u bet. plotu, na který by měly navazovat. 

Nebo máte ještě jiné doporučení na jiný jehličnan? Děkuji mnohokráte. Lenka

Zvažte také tis. Roste sice pomaleji, ale výsledek je se smrčky nesrovnatelný. Dobře se tvaruje, nevyholuje, nepíchá, krásně vypadá. Je ovšem jedovatý. Zuzana

Dobrý večer Lenko, měli jsme zasazené smrčky přes 20 let. Rodiče je začaly udržovat ve větší výšce než zamýšlíte Vy. Pak už to byla taková stěna, že je museli zkracovat chlapy, kteří se s pilou šplhají po stromech jak veverky. Navíc byly blízko u domu a začaly zvedat chodníky, ale to jak píšete Vy, není Váš problém. Takže jsem se vykašlala na blízkost domu sousedů, stromy nechala pokácet a už třetí rok tam máme krásně osázenou zahradu trvalkami a keři.  Podle mě stačí stříhat 1-2x ročně, ale záleží na přírůstcích. Někde se stromkům daří a někde prostě nerostou tak rychle, jak by si člověk představoval. Nám zahradníci v jedné části zahrady zasadili přes 100 okrasných jehličňanů a stromky vyrostly hrozně rychle do obrovských stromů, které jsme sice řezali každý rok na vánoční stromky dokud je bylo možné umístit do domu, ale pak už to nešlo a teď to jsou vzrostlé stromy, které mají roční přírůstky až 1 metr. Podívala bych se jednak co se Vám líbí, co zapadne do krajiny. Pokud na to nehledíte, dejte si tam třeba ty thuje, je to přece jenom Vaše zahrada. Pokud máte ale někde hrušně, bála bych se tisů ohledně napadení rzí hrušňovou. Marcela

Mohu-li se také zapojit do diskuse a přidat pár svých názorů, tak tady jsou:

1. Smrkový živý plot (na samotě u lesa) je dobrá volba (podle mne ta nejlepší: neznám u nás hezčí stříhaný živý plot, než právě dobře udržovaný smrkový živý plot).

2. Musí být udržovaný - pravidelně stříhaný - a nesmí se nechat přerůst (viz Marceliny zkušenosti).

3. Dvakrát ročně stříhaný živý plot bude daleko hezčí, než nestříhaný anebo jednou stříhaný. (Ale i jednou stříhaný postačí). Nesmíte dopustit, aby z toho byly stromy, ale souvislý udržovaný živý plot.

4. Je dobře, že vás nemusí trápit případné ohrožování stavby kořeny smrků. Ale (bohužel) je dost pravděpodobné, že Vás časem mohou trápit jejich kořeny v trávníku: jak povrchově rozložené kořeny smrků těsně pod povrchem trávníku tloustnou, tak se na trávníku dělají nerovnosti a obtížněji se seká (problém však nejspíše nenastane dříve, než za nějakých 15-20 let).

5. Jistě postačí jedna řada smrčků hustě vedle sebe (cca 50 cm).

6. Dostatečná vzdálenost smrčků od plotu: aby je bylo možné pohodlně stříhat z obou stran. Za dostatečnou bych považoval nejméně 1 m.

7. Před smrčky je možné vysadit trvalky a nižší keře. Předsadba nesmí stínit smrčkům - vyholovaly by a byly by nevzhledné. Kolem smrčků musí být místo na jejich stříhání.

x. Pro Marcelu: nusím reagovat na její mylný názor: tisy nemají se rzí hrušňovou ani tu nejmenší souvislost. Zimním hostitelem rzi hrušňové jsou dva druhy jalovců - nízký jalovec chvojka a keřovitý jalovec čínský (prostřední). (Většina lidí jim říká "tůje", ale ani opravdové tůje nemají se rzí hrušňovou souvislost)

Prozatím vše.

O smrkových živých plotech se tu již dříve bohatě diskutovalo. Zkuste si to vyhledat a pročíst.

Josef.

Nelíbí se mi to současné neprodyšné uzavírání zahrad do tůjových plotů. Jako by se ti lidé báli cizího pohledu. Dříve byly ploty tyčkové, občas drátěný (ošklivější). Na zahradě kvetly vysokokmeny, vlálo prádlo, bylo pár záhonů se zeleninou a angreštů, okolo plotu jiřiny. Dnes každý zbohatlík oplotí alespoň hektar, zplanýruje do vodorovna, v jednom rohu naveze 50 tun kamene, v druhém 50 metráků rašeliny, uprostřed vyhloubí Podolské koupaliště a zasadí kortaderii. Celé to pak obežene z části dvoumetrovými hradbami a častečně tůjemi, přísně vedenými v přesně stejné výšce. A úzkostlivě se vyhýbá zasadit jakoukoliv užitkovou rostlinu, např. ovocný strom.Toto pak vydává za estetiku. Ale je to odporné, sterilní, uměle syntetické, prostě fuj.

K tématu, stejně si tam asi nasázíte co budete chtít, ale zvažte, zda tam přísně tvarovaný hustý vysoký živý plot musí být. I v Anglii jsou mezi pastvinami ovcí živé ploty, ale nízké, takže je všude vidět. A oni to tak dělají hodně dlouho, tak vědí co je nejlepší.

Tak zrovna v Anglii byvaji kolem pozemku velmi casto pomerne vysoke zive ploty a na soukromi je kladen velky duraz. Ja bych urcite negeneralizoval, zalezi na konkretni situaci. Take je nutno rict, ze drive nebyly lany obili 5 x 5 km bez jedineho stromku, ale mezi jednotlivymi policky byvaly meze a stromy, ktere fungovaly jako prirozene vetrolamy a zabranovaly vetrne erozi. Ja osobne ziju v podobne krajine a i proto jsem vysadil na severozapadni strane vetrolam, protoze ten vitr se pres ty lany nese opravdu nechutne. Pokud se vysadi dreviny, ktere zapadaji do krajiny nevidel bych v tom problem. Rovnez oddedlit pozemek od silnice smysl ma, protoze se tim vytvori hlukova bariera, ktera navic zachytava skodliviny. Rozhodne lepsi stromy vasazet, nez je pokacet. Tazatelka nespecifikovala lokalitu, takze tezko radit s vyberem drevin. Rozhledl bych se po okoli a podle toho bych se ridil.

Netvrdím, že to tak mají všichni a všude, takže negeneralizuju. Ale tak to často vidím a málokdy se mi to líbí.

thuje ne'!!! ty jsu dobré jen na odclonění sousedovic slepic, ale před nimi už zase normální stromy a keře, Nebojte se obyčejnosti dokáže být zajímavá a pestrá (bříza, javor negrinum flamengo, stříbrný smrk, jedle, vyrostlý ibišek, cornus alba. Při trše snahy je taková vysadba velmi pestrá a stále se něco mění, občas je třeba něco stěžkým srdcem odstranit...