Skušenosti s hlinito-jílovitou půdou

A cáfryš, pravda pravdoucí, to jsem v té rychlosti nějak ujel . Takže se omlouvám a opravuji : 2 ary je samozřejmě 20 x 10 m = 200 m², při hloubce 30 cm je kubatura 200 x 0,3 = 60m³. A v tom 10 % perlitu činí 6 m³. Tedy polovina toho co jsem mylně uvedl výše. Ale stejně, dva - tři pytle jsou někde úplně jinde.

mozno kultivovat len v mieste zasadenia rastlin a burina nech sa trapi so zlou podou. Naklady pojdu prudko dole.Bude stacit menej perlitu aj kompostu.

A nevíte, prosím, někdo, zda jílovítá půda je spíše vápenitá nebo neutrální? Předpokládám, že kyselá rozhodně není že? děkuji

Úplně na 100 % to není. Záleží na tom, o jaký jíl se jedná. Jsou také křemičité jíly, které jsou kyselé. Pokud ale máte v okolí vápenec, je to jasné. Zásaditý jíl se bude se také vyskytovat s jílovci, slínovci, opukou. V případě pískovců, ale jíl může být zásaditý nebo kyselý. K hrubé orientaci slouží soupravy na určování pH a rostliny, které se na dané půdě vyskytují (vápnostřežné x vápnomilné). Zuzana

Pokud máte přístup k hnoji a nemáte kompost, něco je špatně.

Nezoufejte. Necháte-li hromadu hnoje 3 roky na místě, přemění se v substrát velmi podobný kompostu

Podle mých zkušeností perlit (agroperlit) poškozuje některým mladým okrasným rostlinám kořínky.Asi jsou citlivé na drobné, ostré výstupky.Zdůrazňuju, že jen některým.Zda poškozuje i zeleninu to netuším.Právě proto bych vylepšil půdu raději pískem.P

Myslíte že je to tím? Přece křemičitý písek je stejně tak ostrý jako perlit...

S perlitem se na koříncích u některých druhů tvoří jakoby malé, hojivé hálky.S pískem jsem nic takového nepozoroval.P

Mám stejnou půdu, jako píše pán výše - tu cihlářskou  repektive jíl s kamením. První roky pokusů o výsadbu zeleniny byly utrpením. Letos je první rok, kdy jsem zaznamenala významné zlepšení. A to díky snad tunám koňského hnoje, co jsme tam za 5 let navozili. Mám naštěstí skvělého souseda, chovatele koní, který mi skvělý bio hnůj nechává, tedy část své produkce. Každý podzim záhony pokryjeme 20cm vrstvou slamnatého, rok, dva, uleželého hnoje a zaoráme. Letos poprvé byla při vyorávání brambor vidět místa, která se opravdu rozpadala. To jsem tady viděla poprvé a kvičela jsem nadšením jak podsvinče  doteď totiž většinu kytek sadím ne pomocí rýče, ale krumpáče a musím komplet celou zeminu pod kytky vyměňovat. Teď už za svůj kompost - jak píše tuším pan Vysloužil - 6let uleželý koňský hnůj je už prostě krásná kompostovka 

Písek, to je ono, ale kde ho sehnat. Zatím jsem slyšela, že se dá koupit jen stavební a to to mohu rovnou vybetonovat a nějaký potok nebo říčku s pískem po ruce nemám. Tak kde seženu říční písek? Poraďte, prosím...