Skušenosti s hlinito-jílovitou půdou

Taky mám stálé problémy s půdou.Vápnění, hnojení-Po každém dešti je zase škraloup.Nemá někdo skušenosti, s provdušněním půdy perlitem?Chci to skusit, ale neznám výsledek.

Co by se stalo, kdybych zakultivoval do půdy vrstvu perlitu?poradte.

Asi byste půdě prospěl, ostatně k témuž účelu se prodává Agroperlit. Perlit ze stavebnin mi přijde jemnější - jeho účinek na vylepšení struktury půdy bude možná menší a taky nevím, jestli je stejného složení jako Agroperlit a zda neobsahuje látky, které by rostlinám škodily (ale nejspíš ne). Problém je v tom, že cena obou perlitů je taková, že mimo truhlíky a snad malý záhonek je to nezaplatitelné.  Navíc asi nebude snadné ten lehoučký perlit do půdy dostat. Při větru určitě.
    Myslím, že snadněji a levněji vyjde písek (ideálně křemičitý,  dobrý je i říční, kopaný jen když někde zbude, šotolinu raději ne)  samozřejmě s kompostem.

Mám stejný problém. Zemina u nás není spíše ani tak zeminou jak spíše cihlářským jílem s kamením. Weineberger by zajásal... Nepředpokládám, že by se s tím daly dělat nějaké zázraky, ale rád bych ji alespoň nějak vylepšil. Kompost nemám, přístup k chlévském hnoji ano a k písku také. Jakou vrstvu písku bych měl zapravit, abych dosáhl nějakého zlepšení? Stačí hnůj na zimu zarýt? Děkuji za radu.

Pokud máte přístup k hnoji a nemáte kompost, něco je špatně. Hnojte pravidelně ob rok, kvůli střídání plodin, které nesnáší hnůj. Pokud takové nepěstujete, hnojte každoročně. Kombinuujte s kompostem. Můžete přidávat rašelinu. Nějaké rapidní vylehčení dvěma lopatami písku nepadá do úvahy. Spočtěte si, kilik písku budete potřebovat na obohacení 1 aru v profilu 30 cm o 10% písku.

Zahrada je nová, ještě není ani zcela osázená. Bude zčásti okrasná a zčásti užitková. Na kousku už pěstuju nějakou tu zeleninu (s nečekaně velkými výnosy), část je osázena brambory, který prý "zúrodňují půdu" a část leží ladem - nedávno provedená terénní úprava. Tím pádem nemám ani kompost, protože není co kompostovat. Příští rok bych mohl mít několik koleček kompostu z hnoje. Písek mi poradil soused, který kultivátorem zapravil tak 4 - centimetrovou vrstvu písku pro trávník.

Brambory  " zůrodňují" protože je musíte okopat a pak vykopat, tak tu půdu vícekrát převracíte, než jen u petržele, nebo cibule. Před časem, snad p. Vysloužil, abych někomu nebral zásluhy, psal, že důležitým "hnojivem" je písek a má svatou pravdu. Já mám na Třeboňsku 4*24 m2 záhony, jíl jak cín.  Trvalo to 3 roky, než je to k něčemu, nacpal jsem do záhonů 2 m3 písku a nejmíň 2 m3 kompostu a teprve po třech letech, kdy točím brambory, cibuli, česnek a hrách je to k něčemu a půda se dá dobře okopávat a rozpadáse, ale k dobrému záhonu mám ještě daleko. Toť má zkušenost. Ještě lepší by byla stará osekaná omítka ze starého domu, ale kde to člověk dnes vezme, že.Písek je pro drobivost a vylehčení jílovité půdy nutný, perlit je pekelně drahý.

Pavel

perlit stojí přece kolem 300.Kolik toho bych potřeboval na 2 ary? 2 nebo 3 pytle?125l.

No tak to určitě víc, troufl bych si říci, že řádově...

Kolik jej budete potřebovat si vypočtete zjednodušeně například takto : vaše plocha je 2 ary, tedy 20 x 20 m = 400 m². Když perlit zapravíte do hloubky řekněme 30 cm, činí celkový objem zeminy, kterou budete kultivovat 400 x 0,3 = 120 m³. Aby mělo vylehčení a provzdušnění půdy alespoň dílčí efekt, měl byste do půdní struktury dodat a zapravit alespoň 10 % perlitu. A k tomu budete potřebovat 120 x 0,1 = 12 m³, tedy 12 kubíků perlitu. A to už je pořádná hora. Podobné to bude s pískem. Zapomeňte na nějaké 2-3 pytle a uvažujte v dimenzích plného náklaďáku. Osobně při přípravě substrátu pro výsadbu rostlin a sazenic do květináčů a kontejnerů vzájemně míchám přibližně 20 % perlitu, 10 % prosátého říčního písku, 30% rašelinného substrátu či odleželého kompostu a zbytek, tedy 40 % kvalitní tmavé ornice.

2 ary...20x20m?