Nedohořelý popel se nerozlozi?

Novodobí "Indiáni" vyrábějí terra pretta vypalováním i v EU. Je to sice ilegální, ale např. na Balkáně dosti časté. Běžně se vypaluje suchá tráva, strniště na poli, křoviny. Samozřejmě negativa (např. ničení bezobratlých živočichů v povrchové vrstvě, dýmová clona...) převažují nad pozitivy (rychlý úklid, spálení semen plevelů a spor plísní, zúrodnění půdy).

Dr.Vysloužil: Chemický rozdiel nemusí byť žiadny. Rozdiel môže byť v štruktúre, ktorá je daná procesom vzniku. A tá môže ovplyvňovať vlastnosti. Ako príklad uvediem grafit (tuha v ceruzke) a diamant. Obe sú chemicky to isté - obyčajný uhlík, a predsa sa diametrálne líšia. Pár údajov o drevnom uhlí je na fotkách. Iste, rozdrvením na prášok by sa rozdiely medzi nedohoreným drevom a drevným uhlím zrejme zotreli. IH

Dávat rovnítko mezi dřevěné uhlí a nedohořelý popel je nesmysl.

           Vladimír

To je jen proklamace. Z technologického hlediska (možná i analyticky) tam jisté rozdíly být mohou, v účincích na půdu a její strukturu ale žádné.
   V minulosti, když jsem pálil větve z řezu stromů na ohništi. používal jsem nedohořelé uhlíky do grilu. Chovaly se prakticky stejně jako uhlí z pytle, možná byly méně výhřevné, v závislosti na původu dřeviny.
   Pravda, rozdíly mezi tuhou, uhlím a diamantem jsou velké. Kdybychom místo zálivky foukali pod zeleninu páru,  taky bychom se divili, přitom voda jako voda...  A účinky takového KCN jsou překvapivě jiné než by se dalo čekat od hnojiva s dusíkem a draslíkem. Ale to jen pro obveselení.

Máte pravdu doktore. Technologicky je rozdíl zejména ve výtěžnosti. V běžném ohništi je kyslíku dostatek, tak výnos redukovaného uhlíku je minimální. V milíři je podstatně vyšší a v kovových retortách nejvyšší. Jde o to, že se oddestilují nevýhřevné složky jako jsou dusíkaté složky a spálí se složky s vyšší reaktivitou je například vodík.

Pomalá rozkožitelnost dřevěného uhlí je dána velmi širokým C-N poměrem a také obsahem "desinfekčních" dehtových složek. Uhlík v minerální formě je pro rostliny nevyužitelný, ale v půdě funguje DU jako výborný sorbent, který zadržením vláhy i živin zlepšuje jejich využitelnost pro rostliny. Pokud bych si mohl vybrat mezi kubíkem písku frakce 0-4 mm a kubíkem DU (dřevěného uhlí) podrceného na frakci 0,1-4 mm, pak bych si pro vylehčení půdy vybral DU. Bohužel cena a dostupnost jsou faktory, pro které všichni budou volit písek (perlit či antuku).

SfK.

Dřevěné uhlí se vyrábí karbonizací dřeva. To že nedohořelé uhlíky jsou stejné jako dřevěné uhlí je jen vaše doměnka asi stejná jako kdybych napsal, že koks je prakticky stejný, jako zbytky z topeniště po spalování černého uhlí. Nazývejme věci správnými jmény.

           Vladimír

Nemáte někdo známého archeologa? Někoho, kdo zkoumá sídliště Slovanů, Keltů, popřípadě i pralidí? Ten by mohl vědět vice a má nevyvratitelné zkušenosti. 

Nepotřebujete archeologa, potřebujete biologa.

Z biologie máte dělení na producenty (rostliny, řasy sinice) konzumenty (zvířata a hmyz) a reducenty (houby, bakterie, kvasinky). Jestliže minerální uhlík umí zpracovávat jen úzká skupina reducentů tak v dané oblasti není tlačenice. Pokud ještě k tomu přidáte, že k tomu musí mít v daném místě i ostatní složky "potravy", pak uhlík v neúživném prostředí je věčný. naopak v úživném prostředí je degradován a spotřebován poměrně rychle. Nejlépe to každý z Vás zná z kůlu ošetřeného opálením. Špička zaražená do jaloviny neuhnije, ale u povrchu ornice, kde je vlhko i živiny zmizí zuhelnatělá vrstvička poměrně rychle. Podobně i DU v kompostu.

SfK.

Osobně mě biouhel také nadchl, chtěl jsem to i vyzkoušet, drcené dřevěné uhlí používá běžně na "vysušení a dezinfekci" řezných ran u řízků, připravoval jsem v něm semena magnolií k výsevu, atd. Bohužel než jsem ho osobně stihnul vyzkoušet na poli (když nepočítám zarývání zbytků po ohništích z průklestů), tak v časopise Zahradnictví, myslím, že v některém z letošnich vyšel článek z UKZUZ Brno, kde ho zkoušeli v nádobových pokusech, na několika druzích a v několika koncentracích v pěstebních sustrátech a pozitivní vliv byl minimální, neprůkazný, v jednom případě i záporný. Takže nevím - je-li úrodnost v pralesích výsledkem kombinací všeho, včetně teplého a vlhkého klimatu nebo v malých nádobách "funguje" jinak?

Nějak mě poslední dobou a taky ho nějak moc používám, celkem dohenestující výraz zaujal: - Drobný škudlil".
*
Jaký je z praktického hlediska rozdíl mezi komerčně, správným způsobem vyráběným dřevěným uhlím a ohořelými klacky nebo jejích zbytků posbíraných z nějakého ohniště nebo topeniště?
Jsou ty "ohořelé zbytky" v grilech nepoužitelné?
A oč jsou drahé komerční výrobky oproti ním lepší?
(Já jsem větší rozdíl nepoznal...)
*
A pokud by někdo chtěl komerčně a tím jediným správným způsobem vyrobeným dřevěným uhlím hnojit nebo vylepšovat půdu nechť si porovná ceny s "alternativními,  klasickými hnojivy a přísadami"...

Rafael.