Biouhlie - nebezpečné látky

Nastudoval som si niečo o tej téme, popozeral videa. Včera som vyrobil svoje prvé biouhlie.

Zobral som stare 10 l vedro, a pomaly prikladal suche konáre a suché klacky. Spočiatku veľa dymu, no neskor na vrchu celkom pekne horelo. Zalial som vodou, a prezrel uhlie.

Včera som pokračoval čítaním o biouhli a zistil som, že nie je to celkom sranda. Ak horenie prebieha pri nízkych teplotách, vznikajú skodlivé látky, ktorými sa potom pôda doslova kontaminuje. Viac tam nebolo.

Chcem sa spýtať, Ako kvalitne vyrobiť uhlie? Je velké to riziko kontaminácie? Viete mi nieco o tých látkach povedať viac?

Rozmýšlam nabudúce radsej vykopať poriadnu jamu, a spraviť z konárov velký ohej. To vedro asi dobrý napad nie je.

Takto spálené dřevo žádné nebezpečné látky neobsahuje

 a do půdy neexportuje. Naopak, nebezpečné látky z půdy na sebe váže.

Žádné vědecké články na toto téma nejde dohledat, což už samo o sobě vypovídá o zbytečnosti nad tím uvažovat.

A vemte si, že terra preta, nejúrodnější půda, pochází od starých indiánů, kteří zcela jistě nic při vysokých teplotách nespalovali.

Obávám se, že staří Indiáni obsah aromatických uhlovodíků z dehtu v půdě neměřili.

neviem o ake nebezpečne latky sa jedná. možno decht.ja si robim drevne uhlie v 200 litrovom sude.je pravda že vhodnejšia je vysoka teplota.vtedy to skoro vôbec nedymi.až to príliš dymí tak je tam nízka teplota a nedokonale spalovanie.treba to proste pomaly rozhicovat tak aby to príliš nedymilo.

Ano, taky to vyrábím v 200l sudu. Nejdřív to strašně čmoudí, ale velmi záhy to chytne a hoří mohutným plamenem absolutně bez kouře. V podstatě pak hoří dřevní plyny při vysoké teplotě. Až se začne plamen zmenšovat, podkopnout sud a přikrýt víkem, aby tam nešel vzduch, tedy ani nečmoudilo.

Určité riziko to je a je to předmětem výzkumu. Hledejte " poly aromatické uhlovodíky". Obecně jejich množství klesá při růstu teploty hoření a se stupněm pyrolýzy. Takže ideálně nechat co nejvíc vyhořet a vyčoudit. Dokud z toho jdou plameny, tak tam něco těká. Ono je to lepší i v tom, že pak mají víc pórů a větší aktivní povrch. Za bezpečnou dávku se za těchto okolností považují nižší jrdnotky kg na 10m2.

Precital som nejake latky. Az teplota horenia nad 1000 st je bezpecna. Pri nedokonalom horeni, - to je aj vznik biouhlia, a pri teplote do 500-800 st. Vznikaju PAH. Kym sa ten sud alebo kon- tiky pec nahreje na tu teplotu, mam pocit, ze vznik tych uhlovodikov bude vyssie. Mozno by bolo zaujimave take biouhlie poslat na chem. Rozbor. Ale na druhej strane kollo by to stalo...

môj nazor je, že výroba drevneho uhlia je bezpečná.vzniká z dreva ktoré je prírodnou latkou ktore rastie na povrchu zeme.v davnej minulosti boli bežné požiare lesov, saván na ktorých popole zase vznikol les alebo savana.Všetky látky ktoré by mohli človeku škodit uniknu vo forme dymu do atmosféry a ostane len uhlik.

Mýlíte se. Při nedokonalém hoření dřeva vzniká nejen CO (svítiplyn) ale i dehet. Obojí není zdraví prospěšné. Maso grilované na dřevěném uhlí nevoní čistým uhlíkem

Tak aby bylo jasno - jestli vznikne CO, tak je to jaksi jedno, protože prchne do ovzduší, nemá nic společného s toxicitou dřevěného uhlí. A co se týká dřevního dehtu, ten je též netoxický, jedná se prakticky o smůlu a je dokonce i záměrně při spalování dřeva extrahován a používán pro nátěry, protože je přírodní a netoxický.