Jak myslíte, že vznikaly černozemě? Takové každoroční stepní požáry byl velký zdroj biouhlu, který do teď vidíme v černé barvě těchto půd.

To si nejsem jistý. Černou barvu úrodné půdy způsobuje převážně humus. Když necháte kopu hnoje stát 3 roky, zbude z ní hromada sypké hmoty černé barvy. I můj kompost je po 3 letech tmavě hnědočerný, přitom žádný požár v něm neproběhl.
  Taky si nemyslím, že při aerobním kompostování většina uhlíku uteče do vzduchu. Téměř veškerá hmota hotového kompostu je tvořena organickými - tedy uhlíkatými látkami. I když něco CO2 jistě odejde rozkladnými reakcemi a dýcháním mikroorganizmů, není pro rostliny žádný problém získat ho zpět fotosyntézou (mají-li dostatek živin, vody a světla).
  Myšlenka anaerobní fermentace metodou bokashi asi má svůj smysl - teď beru zpět, co jsem psal v předešlém vlákně. Zejména tam, kde člověk přeměňuje za pomoci speciáních bakterií zbytky z domácnosti na hnojivý roztok - v kuchyni, na balkóně. Otázkou je, má-li smysl podobný postup aplikovat i venku - na zahradě. Klasický kompost v podstatě imituje milióny let ověřený aerobní rozklad organické hmoty a koloběh biogenních prvků v přírodě. Jen díky jim je na Zemi stále život. Pokud došlo v minulosti na Zemi k anaerobnímu rozkladu organické hmoty, vznikly z toho rašelina, uhlí, ropa. Díky Bohu za ně, ale úrodnosti půdy příliš neprospívají.
   Ale vraťme se na zahradu k bokashi kompostu. Zatmco na klasický kompost potřebujete jen trochu místa, kam házet veškerý biologický odpad, na bokashi jsou třeba velké nádoby, poměrně drahé bakterie a ne všechno lze použít (zbytky jídla, výkalů aj.) Ale to je v podstatě jedno. Každý postup, který šetří přírodu tím že vrací organiku do půdy a nekončí v popelnici či na skládce, je dobrý.