To delší uležení a zrání není samoúčelné. Během té doby ještě probíhá spousta procesů zlepšujících kvalitu!!!
*
Trochu napomůžou níže uvedené způsoby. Ale hlavně jsem je používal když jsem potřeboval dlouhodobé uložení v láhvích a jako zabranění sekundárního kvašení při přenesení do tepla a omezení nákaz. Místo síření a chemických konzervací.

Můžete zkusit, měl jsem s tím dobré zkušenosti i jak trochu "posunout" nápoj v čase. I bez doporučeného přicukření.

Umělé stárnutí vína, Valenta.
----------------------------------------------
Až na malé odchylky je postup obdobný sterilizaci (pasterizaci). Provádí se z neznalosti velmi ojediněle nebo u vín nevhodného druhu. Zpravidla uměle stárneme domácí vína, připravená ze sušených plodin, někdy těžší vína s větším obsahem cukru, u nichž není větší nebezpečí nemoci a vad.

Postup:
Při posledním stočení, když můžeme předpokládat úplné vykvašení, vmícháme do vína 15-20 Dg cukru na 5 l vína a plníme je do láhví. Otevřené láhve vkládáme do většího hrnce (nejlépe sterilizačního), v němž je již voda teplá 50° C, přiklopíme víko, pak zvýšíme teplotu na 70-75° C a udržujeme ji 15 minut. Důležité je vkládat láhve až do teplé vody!

Po vyjmutí láhve zazátkujeme a dnem vzhůru je ponecháme velmi zvolna vychladnout (např. zabalené do pokrývek). Po případném utěsnění (parafinování) a zajištění (želatinovým klobouckém) je uskladňujeme.

Víno můžeme nechat stárnout také v uzavřených lahvích při zajištění (viz obdobný postup sterilizace vína obr. 10 a obr. 11).
Umělým stárnutím získá víno neobyčejně na kvalitě a pří otevření i po krátké době chutná jako 2- 3 roky staré.

O sterilizaci (pasterizaci) mluvíme obyčejně v souvislosti s přípravou moštů. Tímto postupem ničíme nejrůznější škodlivé mikroorganismy a mošt se stává sterilním. U domácího vína se sterilizace dosud více neuplatňuje, ponejvíce z neinformovanosti, přestože se jí kvalita vína zlepšuje. Mimoto je tento způsob jedním z nápravných účinných opatření při nemoci vína octěním a můžeme jej provádět i v domácnostech, kde nemáme sterilizační hrnec (obr. 10).

Do hrnce vložíme na podložky nepravé dno (e) s vyvrtanými otvory, nalijeme vodu tak, aby láhve určené ke sterilizaci byly ponořeny až po hrdlo, víkem přivřeme izolovaný drátek (a) vedený dvojmo pro snazší manipulaci a zahříváme do dosažení teploty 70-75° C. Při této teplotě ponecháme láhve asi 15 minut. Aby v důsledku roztažnosti objemu zátky nevystřelily z hrdla, vložíme do hrdla před uzátkováním slabý izolovaný drátek (obr. 11), který po skončení sterilizace jednoduše vyjmeme. Jinak je možno zátky zajistit lékárnickým uzlem.

I při tomto postupu nastane jako u první první metody znatelné zlepšení kvality.

Ale po pravdě napsáno používal jsem tyto metody jen u vín která jsem chtěl dlouhodobě uskladňovat v láhvích a v nevhodných podmínkách. Jinak jsem dával přednost vhodným umělohmotným sudům, demižonům, studenému sklepu, klasickému ležení a mimo koštování se vína začala pít až po roce - při další sklízni příslušné suroviny...

Atˇ se daří.

Rafael.