Van a Regina

Chuť červivého plodu je pozměněná, řekl bych "nakvašená". Takže fuj i se zavázanýma očima.

To je pravda, ale platí to až po čase, kdy plody začnou přezrávat a ty červivé kvasit a hnít. Když natrháme třešně na kompot (a z jiných než pozdních chrupek kompot tak dobrý není), pečlivě je přebereme. Potom zalijeme vodou s k. citronovou, většinou ještě pár červíků vyplave i z napohled (i chuť) netknutých plodů.
   Jinak nakvašenou chuť mívají i plody nečervivé, jen napíchnuté savým hmyzem. Přezrálé Kaštánky o tom mohou povídat...

Myslím si, že nakvašenou chuť mívají i červivé plody běžné zralosti, a to lokálně v místech, kde červík vrtá a kde vytváří své dutiny a chodbičky. Přece jenom je to živočich, který vypouští ze svého těla určité enzymy, a ty za přístupu vzduchu zakládají v dužině patogenní hnilobné procesy. Je zajímavé, že organismus stromu si to "nějakým způsobem uvědomuje" a reaguje na to rychlejším zráním napadených plodů a mnohdy i jejich předčasným shozem. 

Organizmus stromu si to uvědomuje hlavně proto, že červík překouše cévní svazky plodu, čímž akceleruje dozrávání (dobře je to vidět třeba u jablek) Larva se určitou dobu vyvíjí a kdyby plod hned začal hnít, nestihla by vyspět do kukly a dospělce.

Když už jsme zavítali do světa červíků a červivých plodů, zamýšlím se, odkud se vlastně ti všemožní nežádoucí ovocní červi v našich končinách vzali? Neuvědomuji si, že bych někdy zahlédl, či pozřel červivý plod ptačinky (plané třešně) a třeba i trnky. Planá jablka jsem sice nikdy moc neochutnával, takže u nich si potenciální existencí červíků v plodech moc jistý nejsem, ale třeba taková Moravská jadernička, jako prastarý druh jablka, červivá nebývá, neuvědomuji si to. Proto si myslím, že na původních druzích peckovin (i jádrovin), rostoucích v našich zeměpisných končinách se parazitičtí červi snad nikdy nevyskytovali, doufám že se nepletu. A dál. Člověk domorodý, se intenzivněji zabývá šlechtěním a vylepšováním kvalit pěstovaného ovoce na úzeních střední Evropy řekněme nějakých ± 2000(?) let. A tudíž v průběhu této doby se zde, u nás, museli objevit i ony nepopulární druhy hmyzu. A ptám se: pokud zde původně nežily, musely se sem buď přesunout z jižních teplejších zemí (Středomoří, Malá Asie) kde jsou zimy bezmrazé a musely se proto u nás adaptovat na zdejší drsné klima s dlouhým bezvegetačním obdobím roku anebo musely během této relativně krátké doby kulturního šlechtění změnit své potravní a vývojové návyky a přeorientovat se na ušlechtilé ovocné druhy z původně jiných plodů rostlin, což se mi zdá málo pravděpodobné. Nebo že by se k nám tito nežádoucí hmyzové dostali z jiných kontinentů zpoza oceánů, podobně jako byli nedávno importovány například všechny hlavní patogeny i škůdci révy vinné ze severní Ameriky?

Zřejmě červíci - nebo spíš jejich kladoucí rodiče - nejsou blbí a vyberou si to, co jim víc chutná.
   Jinak ale každoročně, když stratifikuji semena podnožových dřevin - jaderničky, plané hrušky, ptáčnice, myrobalány s jiné peckoviny, se s červavými planými plody setkávám. U jádrovin spolehlivě, u ptáčnic jen některých, ty měkší černé zrají brzy, takže vrtuli uniknou, ty lepší - bělokoré se světlejšími plody občas červiví. Je pravda, že na červivé myrobalány si nepamatuju, na žilienky ano.

Hm, to je zvláštní, já znám z polí a strání jen ty tmavé ptačky, co dozrávají relativně pozdě, někdy plus minus v polovině července a třeba až do půlky srpna (v horších polohách). Jejich plody bývají po úplném dozrání skoro černé a v podstatě je to spíše jen pecka, obalená slabou vrstvou dužiny pikantně kořenité chuti. Fakt si ale nevpomínám, že by někdy někde byly červivé. Příště budu více pozorný.

Také jsme si koupili třešeń Reginu na podnoži P-AVINH.Můžete mi někdo říci, jestli jsme udělali dobře.

Odrůda je dobrá, ale je na Vás, aby jste posoudil, zda jste chtěl pozdní třešeň,či rannou.A hlavně zda vyhovují vlastnosti podnože, a zda se hodí na zvolené stanoviště.

P-AVINH-zřejmě jste nesprávně přečetla údaj na štítku.Jestli to nakonec nebude ona známá ptačka-Prunus avium, bujně rostoucí podnož.Takovou můžete sadit i do travního drnu, naroste klasický větší strom.

jj, samotny cerv neni problem (chutovy)..ale to ze si zo svojho pelechu spravil latrinu... raz som mal take nervy na nich ze som vylezol na strom, rozlupaval ceresne a jedol iba tych cervikov, prekvapivo dobra chut, ako najjemnejsie file z arktickej tresky preliate multivitaminovym dzusom... a ten zvukovy efekt ked sa moje zuby stretli v strede jeho sparchanteleho tela..k nezaplaceni..