Roubování třešně

Teoreticky to opačně (třešeň na višeň) jde, ostatně mezištěpování Morellou se používalo jako brzdící vložka. Je pravda, že bujnější třešeň naroubovaná na stromek višně by se za čas zlomila ve višňovém dřevě, takže se to nedělá.

Miloš: Asi fakt jo, díval jsem se na ně znovu, a opravdu jsou všechny dost silné, naopak ostatní kusy jsou slabší, nebo byly slabší)...díky.

Zajímalo by mě, jak je to s višněmi ve vyšších polohách. Domnívám se, že by neměly být ve vyšších polohách problematické ne? Alespoň literatura to myslim uvádí. Tady v okolí mého bydliště však ani neznám pěknou višeň(550m.n.m. Vsetínsko), většinou vyholují, odumírají velké části koruny, stromky nikdy dlouho nevydrží.

Naopak v Praze vídám nádherné kompaktní, rudé stromy, obsypané a obtěžkané plody. Je to jen Oblastí a teplotou, nebo to může být i půdoua podnoží? Co višeň na klasické ptačce? Ta by měla jet ne?

Zdraví Karlos.

Na ničem jiném než ptačka jsem dosud višně nepěstoval. Kyselejší odrůdy (Fanal, Morella) musí na vsetínsku prosperovat.

Minulý rok mi srostl roub třešně Karešova na větévce višně Favorit. Netušil jsem, že by mohl být problém. Vzrůstnost té višně je také velká, třeba by to nemuselo vadit. Zatím z toho vyrostl letorost.

Dá se předpokládat, že větvička třešně bude za čas silnější než višňová pod ní.

Na začátku této diskuse byl můj dotaz.Děkuji Vám za odpovědi.Po 20.lednu, po přejití mrazů jsem odřízl rouby na dvou chrupkách v okolí,odrůdy neznám.Rouby jsem da do ledničky.Při hezkém počasí jsem 24.února zkusil roubovat.Nakonec jsem zvolil roubování do rozštěpu, dle p.Zavřela.Odřízl jsem výhon který pokračuje v ose kmenu, nechal asi 15cm špalek nad rozvětvením.Někde jsem četl,že roub by měla přerůstat větev z podnože kvůli tažení mízy.Pahýl který jsem štípal jsem pro jistotu omotal asi 10 cm pod řezem hadrem a zatáhl drátem, abych rozštípnutí nepřehnal.Za pomoci dláta se mi do rozštěpu podařilo nacpat dva rouby.Dám vědět jak se bude vyvíjet situace.Třeba to někomu pomůže.Zdraví Pepík

Ta větev z půodnože by roub příliš přerůstat neměla. Podle zákona apikální dominance by tato větev dostala přednost v růstu i v toku mízy a roub by se buďto neujal, nebo ujal a nerostl. Tažná větvička je dobrá, měla by být slabší a  její růst je  třeba potlačovat.

Jen pozor, aby kambia obou komponentů lícovala. Podnož bude mít nejspíš trochu silnější kůru. Některé nezkušené to láká k tomu, aby lícovala kůra. O tom to ale není. Také to chce pečlivě zamáznout a nezapomenout zamáznout i řezné plochy na vrcholu roubů.

Dále je otázka jestli při takovémto řezu je třeba ctít Zahnovi principy. Asi tyto pravidla u tak mladého stromku není nutné brát doslovně, ale je dobré o tom tušit.

Jméno Zahn jsem někde četl, toť vše. Můžete něco prozradit? Bez mučení se přiznám, že o problémech se stromy vím pouze to, že se mají sázet kořenem dolů. Pepík

Pravidlo Zahnova řezu tkví v tom, že pokud se odřízne větev na rozvětvení, Přebytečná míza se nasměřuje do ponechané větve. Pokud jí je moc, potrhá pletiva, způsobí klejotok ap. Proto by se měly v rozvětvení odřezávat jen slabší větve. Pokud potřebuju odříznout tu silnější, ponechává se aktivní čípek, který se vyřízne až když  slabší zesílí a je silnější než ponechaná větev.

Já bych z toho vyvodil, že není vhodné přeroubovávat silné větve slabými rouby. Spíš bych upřednostnil kopulaci.

To je ale jen teorie, nemám s tím žádné osobní zkušenosti.