Mladé žluté listy višně

Na základě této kresby určitě neporovnávejte příznaky nedostatku živin. Projevy bývají často odlišné u různých druhů, v různých podmínkách a vývojových fázích. Dejte do Googlu (obrázky) třeba - magnesium deficiency fruit tree nebo iron deficiency fruit tree a porovnávejte.

Ano, podle těchto obrázků už se to podobá. Ještě mě v té souvislosti napadá, že podobné příznaky mělo pár listů na jedné jabloni, pár listů na malinách, a na některých kopřivách, a vše se to událo brzy na jaře. Na nich to pozoruji každé jaro, že se pár takových listů dočasně objeví. Postupně to ale vždy rychle vymizí. Je možná nějaká souvislost třeba s problémem rostliny vstřebávat železo nebo hořčík v závislosti na teplotě? Že když se výrazně ochladí při začátku intenzivního probouzení rostliny, že by pak měla rostlina problém tyto prvky přijímat, a spravilo se to až po oteplení na obvyklé teploty?

Ještě se dočítám, že :

Živina může být vyplavena z lehkých, písečných, kyselých půd vysokými dešťovými srážkami.

U nás na jaře bylo docela vlhko, ale nijak extrémně nepršelo ani půda není nikterak písčitá. Navíc toto místo patří k těm nejsusším na zahradě. Může být jarní vlhkost příčinou odplavení hořčíku a vyschnutím půdy se zase zpět objeví? Snažím se dopátrat příčiny, ale to se mi jako vysvětlení příliš nezdá...

A v neposlední řadě bych dodal - ty listy nebyly zelené a nezežloutly - ony vyrašily žluté, zvětšily se jen nepatrně a žilnatina se zbarvila do zelena - tedy vlastně opačný proces, než je popisován při nedostatku Mg nebo Fe, že zelené listy žloutnou.

Žluté listy se zelenou žilnatinou nemusí být jen nedostatek železa, i když to bych se domnívala první. Žluté nebo skoro bílé mladé lístky, starší pak zelené, to by mohlo byt ono. Ten stromek je celý mladý, tak se to nemusí projevit jenom na konečcích větve, ale vlastně po celé její délce. Nemá několik metrů, ale pár cm.

Problémy s hořčíkem taky způsobují žloutnutí listů, ale žilnatina zůstává zelená. Dusík v tom spíš nebude, když jsou spodní listy narašené už zelené.

Těžko říct. V tomto případě sahám po nějakém hnojivu s přídavkem železa, uškodit to nemůže, hlídám dobrou zálivku.

Letos má spousta lidí chlorotické růže, někde ani to hnojení moc nepomáhá, stříhají to pryč. Co udělat s mladým ovocným stromkem neporadím.

Když tedy uvážím, že by to mohl být nedostatek Fe a Mg, jaké hnojivo a v kterou dobu by bylo nejvhodnější aplikovat?

Mg - bezne se prodava "horka sul" (1 kg cca 30 Kc), lze zapravit do půdy, rozpustit v zalivce i jako postrik na list.

Fe - to je trochu slozitejsi, nejlepe vybrat listove hnojivo, kde je Fe nebo pouzit Kristalon jako listove hnojivo, tam by mikroelementy mely byt.

Mozna mate vyssi pH půdy a tim horsi prijem mikroelementu z pudy.

Půdu mám mírně kyselou, někde kolem 6.5, takže v tom problém není. Tu hořkou sůl tedy použiji, snad tím nic nezkazím, ale asi globálně někdy na jaře zaryji společně s kompostem pro všechny stromy, může být?

Společně s tím bych chtěl ale zarýt i to železo - je něco na ten způsob do země?

Horka sul se bezne pouziva, pokud tomu neduverujete, resp. o tom nic nevite, tak to nepouzivejte.

pH někde kolem 6.5 je "na hraně", problem v tom byt muze.

Takže po jarních výše popsaných problémech na višni nakonec vznikla hromada zdravých výhonů, na všech různých místech a ve všech možných (většinou nevhodných) směrech. Ta tam je jarní korunka se 4 kosterními větvemi...

Spousta z výhonů je v místě rašení zdvojených, navíc většina směřuje směrem dolů. Můj dotaz zní, zda jde s tím něco provést, nebo je to k ničemu a všechny dolů směřující výhony musím nekompromisně odstranit? Zbyde jich potom jen pár - z nich se pak pokusit nějak vytvarovat použitelnou korunku?