Konkurenční koruna třešně

Pokud by vám nevadila korunka výš, nechala bych vršek a spodní větvičku odstranila. Ale dala bych delší kůl a stromek přivázala. Ona ta spodní by v budoucnosti stejně moc nerostla.           Lída

Třeba má zadavatel děti, které si rády berou zrající plody, aniž by si pro ně musely doskočit z trampolíny, a tak by bylo fajn, kdyby byly větve i nízko. Snad mě zrak neklame a na mladých větvičkách mu řádily mšice-na-proti nim a jejich ochráncům mravencům mimo lepu funguje i to, když okolo kmínku není travsko, ale tzv.černý úhor, SPCH. P.S.: Loni už byly u nás-tj. u Kroměříže třešně v tuto dobu většinově odkvetlé, letos se s mou milou pod nimi políbíme!

Kořínky nepustí, tak jednoduché množení ov.stromků není .           Lída

Pro zakořenění dřevěných prýt letos zkouším skleník.Prýty pro vyvolání kořenění potřebují vyšší teplotu.Možná by se dal použít můj pokus.Letos zakořenuji ve skleníku prýty myrobalánu, růží,plané podnožové hrušně, i nepodarek merunky na myrobalánu, který živořil venku několik let, a o něž nechci přijít.Uvidíme co se podaří.Používám rady jiných na youtube.Třeba npř.zde.

Tadyhttps://www.youtube.com/watch?v=BCWaLOfmHlc

Řízky růží a většiny keřů zakoření běžně venku v polostínu (růže pod sklenicí), ale že by zakořenila ustřižená větvička třeba jabloně (navíc ne jednoletý výhon?)         Lída

Ono zakoření vcelku všelicos, využívají to zahradníci k množení okrasných rostlin. Podmínka ale je spodní teplo, tedy množárna vytápěná zespodu. Bývalo to ve starých sklenících, kde pod parapetem vedly trubky topení. Množily se tak běžně citrusy. A dnes, kdy jsou k dispozici stimulátory je ještě víc možností.