Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Slivoně > Vypěstování podnoží

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.180.133 (?)
29.5.2008 18:29

No tak k té šarce a semenům jsem něco našel. Stačí zadat do Googlu PPV by seeds. Všude psaly, že do embria nepronikne. Asi jde o to, že dřív se myslelo, že to je přenosné semenem. Ono to je v dělohách ale do embria se to prý nedostane.

Někdy je lepší použít google, než se tu dohadovat. Možná někdo najde i jiné tvrzení. Já četl jen články z roku 2002 a 2006. Už i u nás běží nějakej výzkum. Třeba jsou už i novější informace.

Vítek

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.105.5 (?)
24.5.2008 20:16, počet návštěv: 23884
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, mohl by mi někdo zkušený poradit, jak vypěstovat vhodné podnože pro slivoňe? Z předešlých diskusí jsem pochopil způsob pěstování z pecky. Nikdo se tady ale nezmiňuje o vegetativním množení. Používá se to?

Ještě bych se chtěl zeptat, jestli je možné použít jako podnož výmladky pod myrobalánem. Chtěl bych roubovat kopulací už příští rok na jaře. A ještě poslední otázka. Dá se roubovat kopulací víceleté dřevo? Co to udělá? Díky moc za reakce Petr

Připojit reakci   
   

Vypěstování podnoží


mikej1 (185) - xxx.xxx.179.196 (?)
25.5.2008 0:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nezkušený poradí že se např. podnož Saint Julien se pěstuje vegetativně. Vypěstování např. myrobalánů, který se nejvíc používá, se zde diskutuje, zda není riskatnií i generativní rozmožování...

Připojit reakci
      

Vypěstování podnoží


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.100.5 (?)
25.5.2008 9:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud je mi známo, přenos šarky přes semeno nebyl prokázán. Účastník, který slíbil, že až bude mít čas,  uvede zdroj, ze kterého tvrdí opak, stále mlčí.
   Ve velkoprodukci se převážná většina podnoží množí vegetativně - je to rychlejší a podnožový materiál je geneticky jednotný. Odkopky myrobalánů i ostatních obvocných dřevin samozřejmě použít lze. Ne vždy však mají dostatek vlastních jkořínků, často vyrážejí jen z paty kmene nebo ze silného bočního kořene.
   Víceleté dřevo se běžně neroubuje. Zkusil jse to u ovocných dřevin, které neměly žádné letorosty. Z peckovin se neujala žádná, z jádrovin sem tam ano. Za kůru.

Připojit reakci
         

Vypěstování podnoží


Milan Boštička (160) - xxx.xxx.44.124 (?)
26.5.2008 12:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vážený pane Vysloužile. V tomto případě je Vám opravdu málo známo, jak sám uvádíte. Uvedl jsem, že šarku lze přenést na potomstvo i semenem a na tom také trvám. Kde se toto píše účastníky diskuse asi nezajímá a pro Vás jsem opravdu neměl ještě čas to hledat. Podívejte se do novější literatury, nebo se někoho zeptejte a uvidíte, že mám pravdu. Dnes nevěříte a uplyne rok a budete to třeba zveřejňovat jako svoji myšlenku. Velice Vás obdivuji a to opravdu nemyslím ironicky. Onehdá jste uvedl, že se na svoji zahradu dostanete jedenkrát za týden až čtrnáct dnů. To tedy klobouk dolů, ošetřit tolik stromů, při řezu každou ránu zamazat, moštovat, vyrábět vína, kvas, pěstovat zeleninu atd. to je opravdu výkon a skoro i zázrak. Obdivuji rovněž Váš rozsah znalostí od vaření knedlíků přes hoblování, sváření, orbu, chemii, zahrádkaření sadařství atd. Toto jsou opravdu zkušenosti k nezaplacení. Zvláště cenné je to, že jste ochoten se o tyto poznatky rozdělit s námi ostatními.

Ovšem je nepěkné, když si v některých případech vymýšlíte a uvádíte nepravdy. Potom laik je nepravdivě informován a mohl by na Vaši chybnou radu doplatit. Například kdyby použil jako podnož pecku z napadeného stromu šarkou. Nebo kdyby použil pro nějakou další svoji písemnou práci Vaší slanou hrušku Solanku ze Slaného a další Vašě rady a odpovědi na které jsem Vás v jednu chvíli již upozornil. Proto prosím ironii stranou a presentujme zde pouze podložené informace.

           S pozdravem Milan Boštička

Připojit reakci
            

Vypěstování podnoží


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.85.27 (?)
26.5.2008 15:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemyslel jsem to jako ironii a taky už jsem zapomněl,   že to byl názor od Vás, Vaše hluboké znalosti v oboru jinak považuji téměř jako zákon. To myslím opravdu, bez stopy ironie.
   O šarce jsem v daném vláknu uvedl několik dostupných odkazů z nových monografií. M.j. o tom, že virus šarky byl v zygotách prokázán, ale sadbový materiál byl zdravý. Tedy snažil jsem se o jakž takž podložené informace. O  přenosu šarky semenem jsem se dočetl pouze od Vás. Je snad chybou, že bych si to chtěl přečíst - i při respektu k Vašim znalostem - i v jiném, sofistikovaném zdroji?
   V jenom s Vámi ale nesouhlasím. Diskuzní fórum není vědecké sympozium, je to o názorech, dojmech, poznatcích, tedy často i o nepravdách. Ke svým omnylům se hrdě hlásím, jako k té Solance, mnohé jsem odhalil právě tady.  Těžko, myslím,  někdo uvede v dizertační či bakalářské práci jako zdroj diskuzní fórum, to by mu oponent neuznal. A i kdyby, je mi to docela lhostejné. 
   Víte, tuto noc jsem m.j. trávil na operačním sále a případná má chyba či omyl   mohla mít fatální důsledky. Jestli ale zahrádkář vyseje pecku své šarkovité slivoně a podnož mu onemocní o rok dřív než od mšic, to jako takovou tragedii nevnímám.
    Trochu mi chybí názor na přenos šarky od ostatních diskutujících s odborným (na rozdíl ode mne) vzděláním v oboru - a že jich tu je...

Připojit reakci
               

Vypěstování podnoží


mikej1 (185) - xxx.xxx.179.196 (?)
26.5.2008 21:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Taky by mne zajímalo kolik sem chodí profesionálů..Jinak já se hlásím, že jsem opravdu čekal až pan Bostička uvede zdroj informace o přenosu šarky semenem. Budu rád když to někdy dopíše. Já co se tu dozvím tak i praktikuji. Myrobalány jsem letos vysel a chci namnožit svých pár švestek. Informace že moje podnože mohou být zavirované, je pro mne podstatná.

Připojit reakci
               

Vypěstování podnoží


Milan Boštička (160) - xxx.xxx.44.124 (?)
27.5.2008 11:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Vysloužile, toto je poslední moje reakce k tomuto našemu otevřenému tématu. V úvodu chci zdůraznit, že jsem Vás v žádném případě nechtěl urazit a nejsem si vědom jediného slova z mého příspěvku které by tak mohlo učinit. Vůbec nepochybuji o tom že máte záslužné povolání, ve kterém jste velkým odborníkem, avšak to do této zahrádkářské diskuse rozhodně nepatří. Chtěl jsem jenom upozornit na to, že pokud si nejste zcela jist odpovědí na zadaný problém, tak to nesmíte podávat jako stoprocentní věc, ba uvádět, že to máte v praxi ověřené. To byste zde vystupoval jako jakýsi MUDr Cvach v jednom nejmenovaném seriálu. Nemusím a ani mi nepřísluší komentovat Vaše zahrádkářské a ostatní kutilské práce, které se nedají zvláště při Vašem povolání V PRAXI ani stihnout, ale často mi vadí když zaměňujete teorii s praxí. Ne vždy je to totiž možné.  A proto se domnívám diskutujme dále, neboť zahrádkaření je opravdu krásným koníčkem. To,  že se zde nevyjadřují odborníci vzdělaní v oboru (jak uvádíte) je asi jejich věc, v každém případě je to škoda, možná by mezi nás laiky vnesli jasné a rychlé rozuzlení diskutovaného problému či sporu.

S pozdravem Milan Boštička

Připojit reakci
                  

Vypěstování podnoží


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.85.27 (?)
27.5.2008 14:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

 Pane Boštičko, byla by škoda, kdyby byl Váš příspěvek k tématu poslední, moc si Vašich rad cením. Třeba papriky jsem vysel letos přesně podle Vašich rad a některé rouby obalil mikrotenovými sáčky (třešně - výrazně lepší efek než bez sáčků, meruňky všechno špatné, jádroviny se ujaly všechny s i bez).
   Nijak jsem se neurazil a nechtěl bych, aby se Vás má slova dotkla. 
  Odpovím-li na nějaký problém, nikdy neuvedu, že mám pravdivost svého postupu v praxi ověřenou, na to jsem ze svého oboru opatrný, nýbrž, že mám dobrou zkušenost s tím a tím postupem. V tom vidím rozdíl. Ostatně má dobrá zkušnost neznamená, že věc nelze řešit jinak a lépe.
   Samozřejmě vše, k čemu se vyjadřuji v současnosti nedělám, na to skutečně času není. Studentské doby, kdy jsem vyráběl ovocná vína, neboť peněz bylo málo, příležitostí a chuti na večírky mnoho jsou dávno pryč. Éra uzení, kdy jsem měl v minulém režimu známou pacientku na jatkách je taky minulost. Ale ještě si to pamatuju.   Opakuji, že diskuzní fórum je o diskuzi. Kdyby měli všichni názor stejný a smělo se říkat jen to stoprocentně dokázané, fórum by brzy zaniklo.
    Těším se na další Vaše příspěvky, neboť jste-li laik, jak píšete, pak dvojnásob klobouk dolů.

Připojit reakci
         

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.105.5 (?)
26.5.2008 17:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za odpoved Petr

Připojit reakci
            

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.186.98 (?)
29.5.2008 10:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Petr: Já letos vysel opět myrobalány, pak teky semena wangenheimovy a nějaké durancie. Ten myrobalán přestože se musí dost čistit a podrůstá, roste fakt rychle. Podle mých zkušeností se dá již další jaro roubovat, nebo pak až v létě očkovat. Letos mi už valí očka, tak čistím kmínky od nových výhonků myrobalanů, dost zahušťuje. Wangenheimova a durancie tedy moc rychle nerostou, ale jak zesílí tak už celkem slušně valí.

Letos se mi znovu ukázala nevhodná cesta stratifikace v vhladničce:

nevýhody:

Předčasné klíčení, malé procento klíčících pecek(např polovina) zbytek musí ještě čekat, nevhodný termín naklíčení(leden, únor, březen), v tuto dobu je nedostatek světla, a za oknem se vyvíjí slabé rostlinky náchylné k padání, jiná situace by asi byla ve skleníku. Pozdější výsev přeci jen zaručí normální vývoj, silné sazeničky, takže příště již zkusím stratifikovat přímo v zemi, v záhoně.

Nasbírat spoustu pecek, vyset, pak při dostatku podnoží v létě objednat např z Litoměřic čisté zdravé a silné rouby zajímavých odrůd a naočkovat.

Toto se mi zdá jako nejlepší cesta, nebo můžete nakoupit již hotové myrobalánové podnože, zasadit a v létě naočkovat. Jejich cena pokud vim není nijak hrozná...

 

O vegetativním množení moc nevím, jen že se obvykle množí S. julien a myroše. Obvykle se zakořeňuje v létě z bylinných řízků pod fólií a ještě lépe, pod mlhou.

Pokud jde o p. Vysloužila, rovněž si vážím takových jako on, lidí co vidí do různých problematik, oborů, co vyzkoušeli lecos, a navíc zdravotník...

Často se k tématu vyjádří jen pár lidí a mezi ne patří právě p. Vysloužil, jehož příspěvky patří obvykle k těm nejhodnotnějším, a praktickým.
Takže pane Vysloužile, jen tak dál...

O tom že se šarka na semena nepřenáší se ví!, jestli jsou nějaké výjimky...???

Karlos.

Připojit reakci
               

Vypěstování podnoží


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.85.27 (?)
29.5.2008 13:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za podporu. 
   Roky stratifikuji pecky a jádra všech druhů v květináči s pískem po hrdlo zahrabaným na stinném místě (vedle zapíchnutých roubů). Z ledničky by mě žena asi vyhodila. Vysévám mírně naklíčená semena v březnu do skleníku - jen kvůli rychlejšímu růstu. V tuto dobu jsou dávno ue skleníku venku.
  Jádra   myrobalánů letos poprvé - asi díky teplé zimě - ze 3/4 shnily. Ostatní, včetne St. Julien v pohodě.
    Letos jsem při výsevu nedolal reklamě a podsypal semena zakoupeným substrátem mykorhizních hub.Při přepichování sazeniček byly kořeny v rosolu zajímavé, možná hustší, ale semenáčky jako takové jsou stejně velké jako dřív.

Připojit reakci
                  

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.125.72 (?)
29.5.2008 15:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Již více než 50 let se používá metoda dlouhodobého máčení v roztoku 0,01% IBA při rozmnožování podnoží Prunus (např. St. Julien). Na podzim se odebírají z matečnic 40cm dlouhé pruty a ponoří se bazálními konci do 0,01% roztoku IBA (100 mg/l). Řízky jsou ve svazcích po 25 kusech. Ošetřené svazky se balí do perforovaných plastových rukávů a skladují přes zimu při teplotách nad bodem mrazu. Na jaře se píchají přímo do záhonů.

zdroj: janholub.cz

Připojit reakci
                     

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.180.133 (?)
29.5.2008 18:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No tak k té šarce a semenům jsem něco našel. Stačí zadat do Googlu PPV by seeds. Všude psaly, že do embria nepronikne. Asi jde o to, že dřív se myslelo, že to je přenosné semenem. Ono to je v dělohách ale do embria se to prý nedostane.

Někdy je lepší použít google, než se tu dohadovat. Možná někdo najde i jiné tvrzení. Já četl jen články z roku 2002 a 2006. Už i u nás běží nějakej výzkum. Třeba jsou už i novější informace.

Vítek

Připojit reakci
                        

Vypěstování podnoží


Josef Zavřel (285) - xxx.xxx.45.6 (?)
29.5.2008 19:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.Až nyní jsem se dostal k počítači a nestačím se divit.Pane Boštičko, vím že jste odborník a v celé řadě problémů bych s Vámi nepolemizoval, ale názor, že se Šarka přenáší semeny (generativně) mě zvedl ze židle.Nebudu to zde nyní rozvádět a prodiskutuji vše s odborníky.Třeba jsem zaspal dobu a výzkum se posunul dopředu.Nechám se rád poučit a dám vědět.Pokud nebudu mít pravdu, dám čepici pod paži.Přeji hezký večer.

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.97.194 (?)
29.5.2008 20:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den pane Zavřel. Jen připojím malý příspěvek. Již za minulého atd, jsem byl velký kamarád s jedním šlechtitelem, který bohužel v loňském roce zemřel. Vzpomínám velmi dobře na to, když jsem si tak povídali, že sám uvedl, že si opravdu nejsou jisti tím, že se PPV nedá přenést osivem. No, tak mě napadá, že bych se vlastně měl přeptat těch, kteří jsou ještě mezi námi a ovocnictvím se stále zabývají. Dám vědět, jak to dopadlo. Stanislaw

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.180.133 (?)
29.5.2008 23:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No vzhledem k tom, že na tento problém v současné době běží výzkumný úkol(konec 2009) je asi co zkoumat. Necháme se překvapit.

A nebo není co zkouma a výzkumníci nemají do čeho píchnout, tak si hrají s drahými přístroji a financují to z veřejných prostředků.

Ona ale není jen jedna šarka. Je víc typů. Je to ale celkem jedno, protože jejím přenašečem může být mnoho rostlin, jalo třeba bez ap.

V

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.100.5 (?)
31.5.2008 23:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak jsem taky progoogloval několik zahraničních odkazů a závěry úplně jednoznačné nejsou.
   Připomíná mi to malou analogii z oboru. Byl popsán přenos viru HIV i při pohlavním styku s bariérovou antikoncepcí.  Přesto je nadále kondom doporučován jako nejspolehlivějšíé prevence   AIDS. Podobně je použití výsevu zřejmě nejschůdnější cestou k získání bezvirózní podnože.

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.85.27 (?)
5.6.2008 20:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Onehdá, asi před měsícem, jsme se v diskuzi na téma šarka dočetli v příspěvcích pana Boštičky, toto:
"Šarka se opravdu přenáší rouby, a mimo jiné i semenem. Upozorňoval jsem již na to při nedávném dotazu zda použít pecky Zelené renklody za účelem podnoží pro slivoně. Mylně mne pan Vysloužil opravoval, že
tomu tak není."
Dále:
"Jakmile budu mít čas, podívám se do nějaké literatury a uvedu zde informaci. "
Té jsme se, bohužel, nedočkali. Zato jsme se dočkali dalšího poučení:
"Vážený pane Vysloužile. V tomto případě je Vám opravdu málo známo... šarku lze přenést na potomstvo i semenem a na tom také trvám. Kde se toto píše, účastníky diskuse asi nezajímá a pro Vás jsem opravdu neměl ještě čas to hledat."
Myslím, že zajímá, zajímá...
"...je nepěkné, když si v některých případech vymýšlíte a uvádíte nepravdy. Potom laik je nepravdivě informován a mohl by na Vaši chybnou radu doplatit. Například kdyby použil jako podnož pecku z napadeného stromu šarkou... pokud si nejste zcela jist odpovědí na zadaný problém, tak to nesmíte podávat jako stoprocentní věc... To byste zde vystupoval jako jakýsi MUDr Cvach..."
Nedalo mi to tedy, a poslal jsem svého blízkého příbuzného, který zrovna pobýval v Lednici, aby osobně navštívil pana docenta Kršku, vedoucího katedry ovocnictví na MZLU. A toto mi tlumočil:
Výzkum přenosu šarky nadále probíhá. Virus byl prokázán v buňkách napadené rostliny, taky v semenech. Po vysetí semen byl virus izolován metodou enzymoimunoesseje ještě v děložních lístcích, v pravých lístcích však nikoli. Rostliny vyrostlé z napadených semen jsou vždy viruprosté. Semenem se tedy šarka na potomstvo nepřenáší. Tolik poslední výzkumy.
Protože neznám v naší zemi větší odbornou autoritu, než je pan docent Ing. B. Krška, považuji tento názor v úrovni současných pozatků za definitivní.
To nic nemění na skutečnosti, že pana Boštičku považuji za excelentního zahrádkáře a jeho rady inspirující. Ale mýliti se je lidské.

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


host - xxx.xxx.76.122 (?)
5.6.2008 20:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mě by to rozhodně zajímalo. Nejistě si totiž pamatuju že pecky obsahující šarku vůbec nedokážou vyklíčit nebo tak něco.

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


host - xxx.xxx.76.122 (?)
5.6.2008 20:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pardon příště budu reagovat až dočtu do konce. Kdyžtak to nědko smažte.

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


host - xxx.xxx.200.188 (?)
5.6.2008 21:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Blahopreju pane Vyslouzile, excelentni prispevek.Nazor docenta Krsky je nutno opravdu brat za definitivni aspon co se sarky tyce.

           pekny vecer    Ondra

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


Milan Boštička (160) - xxx.xxx.44.124 (?)
6.6.2008 14:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vážený pane Vysloužile, přestože jsem zde uvedl, že vyjádření k tomuto tématu je moje poslední, znovu reaguji, neboť bych nerad aby můj přízpěvek vyzněl jako vymyšlený, neboť se mi zdá, že naší debatu trochu překrucujete. Uvedl jsem, že nová literatura uvádí, že šarku lze přenést i semenem, a na tom opravdu trvám, neboť to není můj výmysl. Tento poznatek mám běžně zafixován, neboť doposud toto nebylo nikde veřejně vyvráceno. V žádné literatuře jsem se nedočetl, aby někdo prohlásil : " šarka je semenem nepřenosná".(Například máteli uznán semenný strom, musí každým rokem projít kontrolou na napadení šarkou. Proč tedy.) Nýbrž opak ano.Vím, že probíhá na toto téma v současné době jakýsi výzkumný úkol, ale jeho závěry nebyly ještě vyřčeny. (alespoň pokud je mi známo) Možná, že se opravdu dojde k závěru, že tomu tak není. Já se nechci účastnit teoretické diskuse, kterou vedete vy. Nemyslím tím nic zlého, chtěl jsem jenom říci, že se opíráte o nastudovanou teorii, kterou zde presentujete takovým stylem, že jí běžný zahrádkář nerozumí. Dále často hodnotíte věci se kterými jste se v životě nesetkal, hodnotíte odrůdy které ani nemůžete vlastnit neboť se čassto jedná o absolutní novinku, která právě vyšla a vy hodnotíte její plodnost. V žádném případě zde s Vámi nechci vést jakousi soutěž v oboru zahrádkářství a v žádném případě se nechci ani v nejmenším dotknot Vaší ješitnosti. Znovu opakuji, že si velice vážím člověka, který se dovede naprosto odborně vyjádřit ke každému zde uvedenému tématu, že na Vaší slanou hrušku Solanku ze Slaného nikdy nezapomenu, vždyť jak sám pravíte mýliti se je lidské, ovšem domnívám se, že v mém případě to nebyl omyl, neboť jsem zde citoval odborníky v oboru vzdělané.  Jentak namátkou  "  Šetrná ochrana ovocných kultur (Josef Horák) str.19 Čili prosím neuvádějte mne zde za blba, já tak ve Vašem případě také nečiním. (ta literatura existuje pochopitelně i další)

           S pozdravem Milan Boštička

Připojit reakci
                           

Vypěstování podnoží - pro p. Boštičku a jiné


vyslouzil (17083) - xxx.xxx.100.5 (?)
6.6.2008 19:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Neuváděl jsem Vás za blba, naopak,  za excelentního zahrádkáře, jehož rady jsem několikrát použil a pomohly mi.
   Nesmíte se na mě ovšem zlobit, že v otázce přenosu šarky považuji názor vedoucího katedry ovocnictví doc. Kršky   za fundovanější než ten Váš. A za tím si stojím pro změnu já. Jinými slovy totiž říkáte, že pan docent se buďto  mýlí anebo lže.
   Argument, že semenné stromy se testují na choroby včetně viróz není žádný důkaz. Podobně desinfekční prostředky na ruce chirurgů se taky testují na baktericidní účinnost a přesto to neznamená, že mikroby procházejí gumovými rukavicemi.
   Rovněž uvádím, že názor o nepřenosnosti je definitivní v úrovni současných poznatků. Ale vy  jednoznačně a opakovaně prohlašujete : " šarku lze přenést na potomstvo semenem a na tom trvám..."To ale dosud nikdo neprokázal, proto považuji Váše tvrzení za mylné, ostatně jste jediný na tomto fóru, kdo to hlásá. Uznat svůj omyl není slabost, věřte mi.  
   Ano, je to trochu o ješitnosti, o mojí i Vaší ješitnosti. Káral jste mě nekolikrát jako kantor malého kluka, naposledy právě v souvislosti s přenosem šarky, že si dovolím balamutit laiky,  kteří by třeba mohli uvést mou nepravdu v písemné práci.  Možná jste měl jindy pravdu, ale tady jste šlápl vedle. Jak by asi v tomto případě dopadl podle Vaší rady student u zkoušky z ovocnictví s tvrzením opačným, než je názor zkoušejícího? Na to si odpovězte sám.
  Klidně vzpomeňte mou chybnou zmínku o Solance počtvrté, chcete-li. Nevím, proč Vás tak podráždila, napsal jsem tehdy o slané příchuti "údajně" (citoval jsem slova starého  zemědělce samouka, od nějž jsem se učil zahradničit) a v zápětí jsem přidal, že mi to nepřipadá.  (9.11.07). Uvedl jsem bezpochyby mnoho i větších blábolů (v 3000 příspěvcích jak by ne). Některé z nich jste mi pomohl objasnit právě Vy svými znalostmi a přehledem.  Nerozumím proto  proklamativnímu lpění na tvrzení, kterému nevím zda tu někdo věří, snad již ani Vy sám.

Připojit reakci
                           

Reakce


Jerrydecampo (161) - xxx.xxx.38.167 (?)
7.6.2008 15:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Tohodle čehož jsme se tady stali svědky je asi nemoc na všech internetových diskuzích, prostě místo předání informace a vzetí na váhu slovo korespondenta, dochází ke chytání za slovo a vzdalování se původnímu tématu. Navíc všechno se vyvíjí, takže třeba i šárka bude schopna šíření i peckou, nebo naopak, generativně šlechtěné druhy budou rezistentní(jojo). Pro svoji školku nakupuju semenáčky ze sevy, je to snazší než luštit myrobalán. V mojí šárkou zamořené lokalitě roubuju jen to co je alespoň tolerantní. K prvnímu dotazu: Roubovat kopulací se dá na víceleté dřevo, pokud poměr tloušťka podnože: roubu je 1:1,u silné podnože pak třeba do boku ale chce si to pohrát s obrostem podnože (zaštipování) aby plnil funkci asi/disimilace než se vytvoří z roubu dostatečné přírůstky. myrobalán je vitální i při napadení šárkou, takže pokud jste v ohrožené oblasti jako já tak to řešte třeba tím že na něj naroubujete odolnější odrůdu(jojo) ale nikomu to neříkejte..
Připojit reakci
   

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.161.104 (?)
2.8.2008 11:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nechci Vás rozsuzovat, ale v publikaci Pestujeme meruňky od Zdeňka Bažanta na straně 73 je zmínka, cituji: "Šíření šárky semenem je nevýznamné." Názor ať si udělá každý sám. Honza
Připojit reakci
      

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.100.238 (?)
26.6.2013 14:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pánové, chtěl bych se zeptat na jednu věc. To, že z nakažené pecky může vyrůst viruprostý klíček je asi možné a to hlavně v laboratorních podmínkách, kde třeba ten klíček vyjmou a dál zkoumají. Ale co se stane, když ten zdravý klíček bude delší dobu v těsném kontaktu s virózními zbytky své vlastní pecky? Nebo jiné nakažené pecky?

Připojit reakci
         

Vypěstování podnoží


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
27.6.2013 6:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Čo sa týka šárky som laik i keď i na mojich stromoch vegetila.Okrem posledného príspevku som si prečítal hlavne polemiku pána Vysloužila a pána Boštičku. A tak ma zaujímalo, či sa k tomuto dá niečo nájsť na Googli.

Tu pod výskumnou úlohou V06 je skúmaný práve prenos šárky semenom.

Ešte si dovolím preniesť poslednú vetu zhodnotenia úlohy : " Celkovým shrnutím výsledků výzkumu této problematiky za celou dobu řešení lze učinit závěr, že v případě podnoží myrobalán a ´Wangenheimova´ švestka se šarka přenáší semenem jen zcela výjimečně. "

Zdravím, Bajas.

Připojit reakci
         

Vypěstování podnoží


host - xxx.xxx.178.235 (?)
27.6.2013 20:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vnímavá rostlina čarku dostane.Stačí ptačí trus.O tom ale už tady byla řeč..AB

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Očkování7914.6.201925074
Proliferace a metlovitost výhonů na slivoni 413.6.2019297
Slivoň213.6.2019158
Přehuštění koruny1013.6.2019842
Švestka, choroba plodů 912.6.2019651
Mšice na švestkách a rynglích postřik1811.6.20191822
Choroba švestky1111.6.20191017
Postřik proti puchrovitosti 2019510.6.20191099
Obaleč švestkový 2019 129.6.20191416
Slivka "Althana"46.6.2019526
Usychající konce větví u slivoně 33.6.2019496
Odrůda Montfortská131.5.2019114
Ringlota zelena-rada 330.5.2019498
Nerezana slivka 930.5.2019876
Mirabelka - kedy strihat 529.5.2019524
Kolko vydrzi slivka? 427.5.2019583
Černé tečky na ještě zelených plodech527.5.2019497
Radikální řez "špendlíku" 826.5.2019830
špendlíky23725.5.2019264964
Zkušenosti se zahradnictvím Limbach3125.5.201916163
TopTaste?18722.5.2019178029
Nancyská mirabelka 421.5.2019473
Bellamira - opad listov a plodov 421.5.20192756
Mšice a dierkovitost listov - Hanita 221.5.2019373
Je slivka Toptaste samoopelivá?2419.5.20198260
Choroba listu nebo škůdce na švestce 719.5.2019918
Goldgau, Gäugold 417.5.2019343
Nancyska mirabelka - ako a kedy rezať? 317.5.2019541
Ulomené větve na mladém stromku 715.5.2019745
Slivoně - monilioza 713.5.2019907
Katinka, Hanita, nebo úplně jiná švestka?912.5.20192465
hybrid švestkomeruňka13411.5.2019202033
Jofela 10610.5.201937280
Typhlodromus pyri349.5.201924413
Probírka plodů u mladých slivoní27.5.2019301
Postřik na pilatku1006.5.201943032
Oskeruše185.5.201910732
Zahradnictví Na Zázvorce (Tatobity)14030.4.2019138662
Moravka šljiva 330.4.2019464
Topfirst poskozeni mrazem?729.4.2019609
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Kavka - březost3:29
Chov pstruhov15.6.2019
Chov pstruhov15.6.2019
Africký šnek - péče15.6.2019
Chov pstruhov15.6.2019
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů