Švestky v sezóně 2012

Na lepoticu mám v horší poloze a půdě stejný názor jako p. Slavík. Obrovská plodnost velké krásné plody, spíš podprůměrná chuť.
    Myrobalán je pro mě totéž co semenáče jabloní - jediná použitelná podnož. Dřív jsem používal ještě odkopky durancií a semenáče Wangheimovy. Hodily se ale jen pod Domácí, ta jediná skutečně na myrobalánu plodí méně. Pro některé slabě rostoucí slívy a renklódy považuji myrobalán za podnož volby do všech poloh.
    Co se týče skoré Bryské, chuťově byla dobrá, ale plody příliš malé, kulaté (asi jako modré mirabelky.  Poté co ji zničila šarka, už jsem ji neobnovil. Odrůdám jako Herman (ač ho nijak extra nemusím), Ruth,  Topfirst, Č. raná, Katinka, Černošická, konkurovat nemůže.

Vím že na lepoticu někteří nedají dopustit, a běda tomu kdo se o ní otře, a právě proto je třeba zveřejnit i negatívní názory na ní právě z vyšších, nebo horších poloh, aby byla zachována vyváženost.Tak jako se to v mnoha případech nestavalo u glorifikovaného Toptastu.Ale kdo sním opravdové zkušenosti nemá, mohly by ho v budoucnu nepřipraveného překvapit.U něho si cením chuťi, cukernatosti,i doby zrání právě v době dozrávání Čačanské lepotice.Bude určitě chutově lepší, než lepotica.O negatívních vlastnostech se zatím vyjadřovat nebudu, protože by můj názor nebyl legitimní(zatím jsem okoštoval jen jeden plod).

Vždyť i ta Katinka je chuťově lepší zboží, než o necelý měsíc později dozrávající lepotica.

Tak nám úspěšně pokračuje zima a sněhu je i tady v Polabí "něúrekom". Ale co je to proti zimě v mé oblíbené východosibiřské destinaci Ojmjakon, kde se teploty po celou zimu pohybují kolem -50°C. Ale v červenci kupodivu vystupují i k plus třiceti. Jen ať se ta zima zde udrží co nejdéle a stromy ať jsou pěkně v klidu. Zase a opět se budu vracet k fotkám Hermanu, jimiž nás tady minulý rok ohromil pan Vinšálek a já jsem s nich ještě stále na měkko, jak vidíte. Prapor Hermanu pozvedl ještě pan rosti&slavík, o Topfirstu se již mluvit přestalo. Také nesmíme zapomenout na Liborův senzační Opál. U pana Vinšálka je zajímavé také to, že dal přednost právě Hermanu před populární Katinkou. Co se týče těch mých fotek květů, tak podle mě se dá trochu poznat podle jejich tvaru jen Vlaška, Těchobuzická a Hanita. Nejkrásnější pohled poskytuje kvetoucí Stanley a Preseident se svými koulemi květů rozmístěných blízko sebe.

Zajímalo by mě, zda-li někdo máte zkušenost s myrobalány-podnožemi v těžkých, vlhkých jílovitých půdách. Letos čekám nové přírustky do cca dvacetičlenné modropeckovinové rodiny (Hagantu, Presentu, Katinku plus nějaké to záchranné přeroubování starších odrůd), ale je např. problém sehnat Katinku na podnoži St. Julien - Hagantu a Presentu myslím seženu. Katinku jsem uvažoval naočkovat na vlastní podnože St. Julien nebo ZR, které by v jílu mohly prosperovat, ale zase je problém se sehnáním oček (Haganta, Presenta) a pak také člověk ztratí nějaký ten rok navíc.

Vsechny ryngle... Reine Claude... a ostatni polosvestky, kromne par kousku, mam prave na myrobalanech.Puda vlhci a jilovita.Ale je pravdou, ze je drenazovana a sluncem zahrivana po cely den.

Problem u mne byl, ze stromy na myrobalanech rostly jak vrby a to vse v dobe, kdy jsem se zahradnicenim zacinal.

Myslim si, ze mam stejnou pudu jako vy, urcite taky zalezi jak pripravite pudu pro vysadbu.Dnes kopu i vice nez metr do hloubky a jeden a pul metru do sirky.Ten strom to v zacatku oceni, ale mam v te same zemi vysazene starsi jiz zminovane stromky a rostou take a to jsem kopal jamy zhruba sedesat na sedesat.

Podle mne bude zalezet na zkusenostech mistnich pestitelu, aby rekli jak se ta ci ona odruda chova na dane podnozi.

Je to severní svah, údajně bývalý důl na kaolín, takže prakticky čistý jíl, než jílovitá půda. Nicméně jsou tu i starší stromy švestek (neznám odrůdu ani podnož - jsou to spíše odkopky) a ty docela slušně plodí. Zkusím pár myrobalánů v těchto podmínkách otestovat.

Abych neodbíhal od tématu - vloni poprvé zaplodila Hanita a je opravdu výborná. Totéž mohu říct i o Č. rodné a pár plodů dala i Elena - tady je ale předčasné hodnotit. No a domnělá Vlaška byla výborná, leč mě mate ten termín dozrávání i nepřítomnost projevů šarky. Domácí šv. (díky neuváženosti souseda) již prosychá a úroda byla slabá. Ostatní "neznámé" zaplodily standardně a v dobré kvalitě, novější (např. Těchobuzická) si ještě dávají načas.

Z nemodrých slivoní tradičně potěšila stará ZR, Malvazinka i zachráněný Žlutý špendlík.

Zatím jsem nějak imunní na odrůdy začínající na Top... No, časem uvidím.

Ponechám-li stranou převážnou většinu stromů, které jsem si štěpoval sám doma a když se dívám na tu fotku části jmenovek stromů zakoupených a porovnávám nejen odrůdy mezi sebou, ale také podnože (myrobalán, st. julien, wangenheimova, zelená renkloda), tak mě někdy připadá, že pěstuju úplně něco jiného než se popisuje nejen v diskusích na internetu a na oficiálních stránkách šlechtitelů a v knihách. Z tohoto důvodu se podobných diskůsí pomalu přestávám účastnit, protože je tam někdy až příliš mnoho rozporů mezi hodnocením jednotlivých odrůdy u různých pěstitelů, že je to až neuvěřitelné a po pravdě řečeno nevím co si o tom mám myslet. Metry nad mořem hrají určitě roli, ale hlavně u švestek pozdních. Když někde čtu, že někomu nevyzrávají čačanské odrůdy zrající na přelomu srpna a září, ale přitom jde do topendu a podobných tak jsem na výsledky opravdu zvědavý, přitom domácí pokud není napadena šárkou zraje ještě později než čačanské. Když tu napíšu, že mě některé ty nové pološvestky připadají na jedno brdo, že je to chuťově jedno a to samé a rozdíl jde někdy hledat pouze v době zrání, tvaru a velekosti, tak se mnou určitě mnozí nebudou souhlasit. Pak tu zazní argumenty jako navinulá, aromatická, kořenitá, cukernatá adt., jako při degustaci luxusního vína. Na můj vkus nás v posleních letech zaplavilo příliš mnoho velmi podobných odrůd, ikdyž se jmenuje každá jinak a to u všech peckovin obecně a nejen tam. Na vyhodnocení nových odrůd, které ještě ani mnohdy nejsou zavedeny v komeršních výsadbách si budeme muset počkat. Já jsem na ty jugoslávské také někdy zanadával, ale čím větší švestkový sortiment u nás je a můžu porovnávat, tak s odstupem času říkám, že nejsou zase tak špatné jak o nich někteří tvrdili, protože různé choroby se projevuje i na topech.
Pamatuju dobu, že když někdo nakupoval švestky ve školce tak byl považován za blázna, který neví co s penězma, ale dneska opět vidím, že mnozí znovu vyrážejí na odkopky, protože se také rozhodli nakoupit, ale pak byli zklamaní.

Máte pravdu pane Jan. Na chuti se nejvíc podíli doba zrání. Když čačanské přezrejí, tak je z nich břečka, přitom přezrála švestka domácí získává na kvalitě. 

O myrobalánu se píše, že se hodí do suchých a kamenitých půd. Tedy do pravého opaku než je vlhká jílovice. Ale to není propto, že by myrobalány v jílu nerostly, spíš naopak. Na jílovitrých mezích, strouhách,  podél cest rostou jako o závod.  Do suchých štěrkovitých půd se dávají myrobalány proto, že v takových půdách roste všechno slaběji a kořeny musejí pro živiny hluboko a obtížně prorůstat. A v tom je myrobalán nejlepší.
    Na to, abych před výsadbou vykopal jámu 1x1,5 metru, se necítím, i když souhlasím, že by to prospělo. Snažím se stromkům přilepšit aspoň tím, že na jámu navrstvím kopeček a do něj vysadím

Řekl bych, že i prostředí v půdách s výšším poddílem jílu, nebo úplně jílovitých bude pro stromky suchší, neprostupné.Kdybych sázel do takových podmínek, a chtěl bych, aby stromek na myrobalánu méně rostl, a nebujel, tak bych mu podloží nezůrodňoval lepší zeminou, kompostem,ale jen průmyslovými hnojivy, a nechal okolí jámy nezkypřené.Ať si razí kořínky svou cestu samy, budou na to muset vynaložit více síly, kterou nebudou potřebovat na vyhánění bujných výhonů.Rozhodně bych pro myrobalány nekopal díru 1x1,5m, a nepřidával humus.Do tak zůrodněné půdy bych sázel jen podnože na wang, julien,wako, wawit,ZR, popřípadě jiné zákrslé které neznám.

Už vůbec bych nekopal na hloubku jednoho metru, protože trvá dva roky, než zemina úplně slehne.Kořeny takto vysazeného stromku by neustále klesaly, a dostaly by se moc hluboko.Nakonec by se takto propadlá jáma musela dorovnat novou zeminou.Většina živin je beztak v horních vrstvách, které postupně doplňujeme.