Očkování vegetativně množených podnoží

Mě zase přijde logičtější naškolkovat zakořenělé řízky a v srpnu je v terénu naočkovat. 

Ty řízky se odlistily? Jak vysoké byly špičáky příští rok?

Věřil bych, že v Kalifornii na panenské půdě pod závlahou ten rok pěstování ušetříte, ale v Chomutově?... V.

Řízky byly bezlisté, dřevnaté cca 25 - 30 cm dlouhé, po zakořenění (kořenění v dolních zhruba 5 cm) vysazeny (nad zemí zůstalo těch 20 - 25 cm řízku), z nich vyrostl výhon (podobně jako na fotografii) - potom se očkovalo těmi dvěma zmiňovanými způsoby. Řízky byly vysazeny z jara tzn., že se muselo řízkovat asi v roce před tím. Očkoval se: 1) narostlý výhon (poměrně silný-očkovatelný, délka kolem 30 cm), který narostl od jara do konce srpna a 2) dřevnatý řízek.

Mně přišlo lepší očkovat právě ten jednoletý mladý výhon, než starší "dřevo" (řízek). Zarazilo mě, že ty řízky při zakořeňování nebyly více utopeny - kořenová soustava by byla bohatší a nadzemní část řízku by "nevyčuhovala" moc ven.

Dřevité řízky se odebírají v zimě. Pro tvorbu kalusu potřebují nahřát bázi. Na jaře se naškolkují, udělají kořeny, prochcípou a na konci vegetace s nima lze zase hýbat.

Váš systém mi moc nesedí. Před vyrytím a očkováním (v srpnu v ruce) se odlistili? Takhle to dělají v Jirkově?

To není můj systém, já byl jen jako náhodný divák. V Jirkově to nebylo. Řízky nebyly olistěné, měly pouze olistěné 1 - 2 výhony, které narostly během vegetace.