Očkování vegetativně množených podnoží

Rád bych se zeptal na vaše zkušenosti s očkováním vegetativních podnoží . V létě jsem viděl dva způsoby (konkrétně u podnože St. Julien) - první, kdy se očkoval přímo zakořeněný řízek v jeho dolní části a po ujmutí očka se zbytek i s novým letorostem (vyrostlým z podnože před očkováním - viz ukázka-foto) se odstranil - tak jako klasika u očkování semenáčů.

Druhý způsob tkvěl v tom, že se očkovalo na v ten rok narostlý nový letorost z řízku podnože, načež se potom celý řízek až po nový letorost "utopil" do půdy.

Děkuji za vaše názory.

Jak utopil? Nahřížil?

V

Ne. Původní řízek byl celý zasazen do půdy až po bázi v ten rok narostlého výhonu, který narostl ještě před očkováním.

Po naočkování na letorost, se očkovanec přesadil? Není rozumné přeszovat stromek, ze kterého má vzniknout silný špičák. Porušením kořenové soustavy není žádoucí.

V

Ano, podnože (před tím vyorané) se očkovaly v ruce a následně se sázely na trvalé stanoviště.

To se teda očkovalo Forkertem? Nebo se snad stromek přesadil za vegetace?.

Očkovali klasicky, a během dne se to vysazovalo (koncem srpna) - kupodivu vše se ujmulo.

Ten druhý způsob dobře řeší plynulé (= rovné) napojení podnože na ušlechtilou část. Pro komerční účely (prodej) to bude určitě výhodnější. U letního očkování v amatérských podmínkách bude vždy určitým problémem způsob uchování štěpovacího materiálu.

Můžete napsat, kde jste ten druhý způsob viděl? Bylo to v ČR?

V

Ano, bylo to v ČR (Chomutovsko). Ten druhý způsob se mi zdál logičtější, než očkování na dřevitý řízek, na druhou stranu očkovaná odrůda nevyrůstá těsně nad zemí, ale třeba 25 cm od země.