Očkování

Já nemám to štěstí. Každoročně zažiju -20 a často i půl metru sněhu. Naposledy 1.3.2018. Skladování ve sklepě nebo v nevyhřívané garáži bez další ochrany je pro mě jednodušší než např. zakopání do kompostu s následným čištěním květináčů. Mám ověřeno, že skladování ve sklepě s mírným pohybem vzduchu žádným sazenicím nevadí. Nejspíš rozhodne pracnost obou postupů a množství sazenic.

Semenáčky uložené ve sklepě často předčasně vyraší. Záleží na teplotě sklepa. Dát ven vyrašené semenáčky není možné kvůli mrazům, nechat ve sklepě je problém, protože je tam tma a lístky světlo potřebují. Řeším to tak, že semenáčky mám přímo v půdě - proč je vůbec máte v květináčích?
   Když se květináče ponoří po okraj do země, kořeny to vydrží, i když půda promrzne.

Taky mám většinu štěpovanců přímo v půdě. Ale ty, co chci dát někomu v dubnu jako ujatý stromeček nechávám 10 týdnů ve sklepě a pak je dám na okno v garáži nebo do zimní zahrady. Mám tam i podnože, které po narašení roubuji bez ohledu na počasí a zatím nevím, kam je vysadím. Občas mi taky v zimě známí donesou podnož v květináči k naroubování s tím, že ji na jaře vysadí. Štěpování ve výšce očí je velmi pohodlné zejména pro krátkozraké štěpaře. Nemusím se plazit ve sněhu nebo používat brýle. V zimě je na zahradě smutno, ale okno už kvete. Myslím, že jsem shrnul alespoň některé důvody k občasnému amatérskému štěpování v květináčích.

Zajímalo by mě, do kdy se dají očkovat peckoviny?

Naposled jsem naočkoval na konci září třešně na ptáčnice, v noci a nad ránem, v tu dobu, šly teploty až k nule. Ptačky-podnože už neměly žádné přírustky, jen staré listy.Zatím žádný pupen na očku neusychá, řapíky po 2 týdnech odpadávají, to jsou známky přijetí oček.

Dá se očkovat Forkertovým zpusobem i po opadu listí třeba v listopadu nebo až do vánoc, když budou plusové teploty přes den? Že by očko na podnoži jen přezimovalo a srostlo by až při jarním rašení? A je třeba mít očko při pozdním očkování velmi tenké? Někdy se mi nepovede řez a mám i přes milimetr tlusté dřevo na očku. MH

Když nemrzne, dá se Forkertovým způsobem očkovat celoročně. Očko přinejmenším částečně přiroste i v zimě. Jinak by nepřežilo. Očko nemusí být tenké.

Díky za radu. Ještě nějaké pláňky zkusím naočkovat.

Prosím opět o radu - minulý srpen jsem očkoval švestku na špendlík a (i když to sem nepatří) muchovník na hloh. Očka se chytla a letos na jaře vyrašila ale teď to vše odpadlo a vypadá to, že očko je mrtvé - v obou případech (švestka i muchovník) vyrašily listy a květ, květ odpadl a posléze i listy a dál se nic neděje. Švestku jsem se snažil držet tak, aby očko bylo nejvýše, u muchovníku mi postupně hloh přerostl očka muchovníku. Tak nějak nevím, kde jsem udělal chybu, myslel jsem, že očkování je jistější metoda ale tohle moc úspěšně nevypadá (a to jsem letos poprvé rouboval třešeň na ptačku a i když neumím udělat rovný řez, vše se mi chytlo a krásně roste - přitom třešeň by měla být nejtežší???). Moc díky za vaše názory, možná lépe to vše brzy na jaře roubovat kopulací než se šmrdolit s očkama...

lépe to vše brzy na jaře roubovat kopulací než se šmrdolit s očkama...

Obě metody by měly být srovnatelně spolehlivé. Záleží na tom, zda máte v srpnu čas a rouby. Dokonce bych řekl, že očkování je možné dvěmi očky na jednu podnož, což u roubování obvykle nejde. Pokud vyrašené očko uhynulo, má to na svědomí škůdce, nemoc nebo sucho. Těžko dálkově analyzovat. V mém případě mi ožral dokola celý výhon brouk. Tak jsem výhon zkrátil na minimum a čekám.

Doktore, velkovýroba se šmrdolí s očkama, protože je to šetrnější, úspěšnější a hlavně produktivnější. Osobně dávám přednost letnímu očkování na spící očko. Vedou mne k tomu důvody, které nebudu rozepisovat. Vložím postupně pár obrázků letního očkování. Datum přesně nevím, protože jsem pohodlný si to hned zapsat, ale je to buď poslední víkend loni v červenci, nebo první víkend v srpnu.