Nemocné slivoně

Dobrý den, mám na listech to stejné a ještě jsem si včera všimla, že hodně listů se pokroutilo a už i uschlo, prosím, písněte někdo co se Vám na to osvědčilo.  Děkuju Lucka.

Teraz stim nič nespravite na jar pri pučani treba striekat Sulka.

Pokroucené a uschlé listy s hálčivcem nesouvisí.

Host 244.47 tam má hálčivce. Záleží na rozsahu napadení. Hálčivci škodí hlavně v mladých výsadbách.
Pomůže postřik akaricidem. Nejlépe by byl přípravek Sanmite, ten však není dostupný v malém balení. Pomůže i akaricid Nissorun 10WP, i když je registrovaný jen na svilušky. Postřik je dobré za 10-14 dní zopakovat.
Mně se Nissorun na roztoče osvědčil.

Zeptám se: Sanmite je přípravek kontaktní a požerový. Bude učinný proti hálčivci i v této fázi, kdy jsou roztoči schováni uvnitř hálek?

No, to je správná připomínka.
Samozřejmě, nejlepšího účinku na hálčivce se dosáhne na jaře, v době rašení či těsně po vyrašení. Tehdy je možné dobře zasáhnout samičky, přezimující pod šupinami pupenů. A pak ještě v první polovině srpna, před jejich stěhováním do zimních úkrytů.
V této době bude účinek Sanmite jen částečný, který jen omezí šíření hálčivce. Ten mívá několik generací. Sanmite působí na všechna vývojová stádia roztočů, tedy vajíčka, larvy, nymfy a dospělce.
Protože však, na rozdíl od Nissorunu, nemá translaminární účinek, je podmínkou jeho účinnosti dobře pokrýt postřikovou jíchou i spodní stranu listů.
Sanmite by se také neměl v jedné kultuře použít více než 2x za sezonu.

Možná blbý dotaz. Myslíte, že je opravdu nutné s hálčivcem za každou cenu v tuto dobu bojovat? Nota bene při ceně akaricidů, kdy malospotřebitelské balení za desítky (i stovky) Kč naplní sotva jeden postřikovač? Vždyť i stromy silně napadené přinášejí kvalitní plody. Místo drahých pesticidů bych stromům dopřál za zlomek ceny třeba hnojivou zálivku.

Blbý dotaz to není.
Záleží na posouzení rozsahu napadení, stáří a velikosti stromu. Mladý stromek, někdy na začátku plodnosti, při silném napadení může být významně oslaben. Dochází k odumření vegetačních vrcholů a k nežádoucímu rozvětvování, metlovitosti. Zároveň se snižuje i asimilační plocha, horní strany listů se zbarvují stříbřitě, spodní strany do hněda. V kůře letorostů se objevují prasklinky. Může dojít i k povrchové deformaci či rzivosti plodů. Údajně je hálčivec i přenašečem virové šarky.
Při menším rozsahu napadení může stačit ošetření někdy v 2. dekádě srpna proti oplodněným přezimujícím samičkám, než se odstěhují do úkrytů. Případně preventivně zasáhnout až při rašení na jaře. V každém případě je dobré zabránit přemnožení tohoto roztoče.
Vždyť na menší stromek stačí namíchat litr postřikové jíchy.

Je možná i biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. To ale znamená, nepoužívat na zahradě žádné pyretroidy a ani v blízkém okolí!

Já chápu, že hálčivec švestkám asi nepomáhá ke zdravějšímu růstu. Slivoně mají několik vážných nepřátel. PPV, úžeh, moninióza plodů. Ty mi skutečně dělají vrásky, stromy a plody jimi napadené viditelně trpí. Pilatka je snadno řešitelná, dírkovitost snesitelná, puchrovitost jsem už pár let neviděl. Ale stromy s hálčivcem mají přírůstky prakticky stejné (což nelze říci třeba u mšic), plodů dostatek. Je možné, že u někoho jsou slivoně v zahradě napadány masivně. ale já jsem to neviděl. Silný výskyt kartáčovitých listů jsem pozoroval spíš v zanedbaných sadech a na opuštěných stromech u lesa. Přišlo mi tam, že hálčivec je jakýsi indikátor zdraví stromu, protože zavirované prosychající švestky s kroužkovitmi skvrnami na opadávajících listech jsou napadeny méně.

Je to tak, hálčivec švestkový strom zásadním způsobem poškodit nedokáže, jenom omezit. Zato svilušky při přemnožení dokážou slivoň zlikvidovat bez problému.