Malvazinka je již zralá. S léty mám tuto, možná nedoceněnou, odrůdu čím dál více rád. Navíc je velice vhodná i pro různé kuchyňské úpravy - hlavně pečení.
Mám Malvazinku v Bradýse n/L a zatím je docela kyselá. Je dosti napíchaná vosami, většinu úrody asi seberu pod stromem. Mám na Malvazince naroubovanou Zelenou renklodu a Nancy a to je jiná chuťová kategorie. Malvazinka je z mých sliv nejvíce chutná pro pilatku.
Ve vyšších polohách nevím, jak se chová, ale asi to nebude úplně ono.
Je pravda, že se musí vystihnout ta správná doba zralosti těsně před opadem - ochotně se poroučí k zemi. Neduhem bývají i malé prasklinky na spodní části plodu, kterými se do plodu rychle šíří hniloba. Někomu nevyhovuje i nakyslá slupka plodu.
Přesně stejná zkušenost. Před dozráním jsou kyselé a jak dojdou optimální chuti, hodně jich spadne. Navíc plodnost Malvazinky nepatří k nejvyšším.
Pro přímý konzum ovšem - snad právě díky té kyselince - skvělá.
Na druhé straně nesdílím nadšení z vhodnosti ke kuchyňskému zpracování. V kompotu vadí kyselá slupka, na koláčích trochu teče. V minulém režimu jsme z Malvazinky vyráběli nepravý broskvový kompot (pravý byl tehdy podpultovka) - oloupané půlky malvazinek a trocha broskvové tresti. Kde ty sněhy jsou...