Kudy monilie?

Puchrovitost to samozřejmě není, ta se vyskytuje jen na jaře. Podle mě to není ani šarka, podobné plody mívám i na Joju. Příčinu neznám, snad nějaká porucha výživy porušením cévních svazků. Když sbírám švestky pod stromem, sem tam se podobné plody - naprosto kyselé, jinak bez chuti vyskytnou u většiny odrůd. Převážná většina plodů je však zdravých.

Přikláním se k názoru o viróze.Puchrovité plody většinou záhy opadají.Ještě by bylo dobré vidět stav toho listí.  AB

Děkuji za reakce na fotku, sám se domnívám, že to není puchrovitost, plody mají pecky a ta zdravá část je sladká a dobrá, většina plodů je zdravá a u těch deformovaných začíná deformace jako z jednoho bodu od pecky, kde přestane dužnina růst a vznikne tím zahnutý tvar.

Přeji hezký den

Tonda

Pane Paľo, pokud nekdo strika az 30x, tak si jiste kritiku zaslouzi, i kdyz osobne zadneho takoveho neznam. V mem okoli je to spise naopak, postriky dela malokdo, ale v nizsi teple poloze muze byt situace jina.

Kdyz zminujete moderni smacedla, tak mam za to, ze moderni fungicidy s kratkou OL se vyrabeji prave proto, aby je bylo mozne aplikovat v kratke dobe pred sklizni a cituji - cíleně a účinně bojovat proti moniliové hnilobě plodů. Osobne postriky proti monili nedelam, pokud bych je v budoucnu provadel, tak velmi pravdepodobne modernim zpusobem, jinak to muze zustat tak jak to je. J.R.

Pane J.R., po skúsenostiach z minulých rokov si nedovolím niekoho kritizovať za to, že napr. strieka svoje ovocie 30x. Sme takí akí sme a málokto si prizná omyl. Učíme sa často na svojích chybách namiesto na omyloch iných. Môžem iba týchto "neomylných" striekačov poľutovať, ale skôr ľutujem Matku prírodu, ktorá má stále menšie možnosti sa brániť. Vieme dobre, že veľkoproducenti ovocia sú nútení zachraňovať svoje zisky intenzívnou chemizáciou, ale kto núti nás, aby sme v svojích záhradkách robili to isté? Pri čítaní niektorých vstupov žasnem a som zhrozený z toho, čím všetkým si dokážeme okoreniť plody svojej práce v záhradke. Nič viac a nič menej. Žasnúť je predsa moje právo. Budete taký láskavý a pochválite sa, akým moderným spôsobom cielene a účinne bojujete proti moníliovej hnilobe plodov v krátkej dobe pred sklizňou? Vaše skúsenosti môžu byť pre iných inšpiratívne. Ja osobne som taký barbar, že moníliové plody radšej odtrhnem alebo zoberiem zo zeme a vyhodím do odpadu. Do bedničky potom oberám nestriekané plody, aj keď ich je prirodzene o niečo menej.  K moderným zmáčadlám typu Silwet, Break Thru a.i., ktorých spotreba je rádovo 1 ml/100 m2, môžem povedať iba toľko, že vďaka ich zmáčavosti a následne intenzívnejšiemu prieniku pesticídov do systému rastlín nie je nutné aplikovať až tak veľké množstvo nezdravých chemických látok. Ak sa Vám teda tieto zmáčadlá nepáčia preto, že sa Vám lepia na prsty, alebo máte utkvelú predstavu, že sú plody obalené nechutným "silikónovým" filmom, nemení to nič na skutočnosti, že moderné zmáčadlá de facto napomáhajú ekologickému prístupu v integrovanej ochrane rastlín. A na tom istotne väčšine rozmýšľajúcich ľudí záleží.

Pane Paľo, Vasemu prispevku moc nerozumin, pletete jedno pres druhe, od vekoproducentu, pres Vase prava a opakovane tvrzeni, ze se mi smacedla lepi na prsty (coz jsem nikdy nenapsal).

Co se tyce monilie, postrik zatim neprovadim, ziju v domeni, ze se pouziva Teldor nebo Horizon cca 14 dni pred sklizni (i opakovane, takze se zacina 4 tydny pred sklizni). Tento postup mam za moderni (obdobne jako smacedla) a prekvapilo mne, jake rozpaky a 'udivy' zde vyvolava. Pokud se tento moderni zpusob nekomu nelibi, nemusi ho pouzivat, ja jej take (zatim) nepouzivam. J.R.

Palo, pokuste si nastudovat problematiku mykotoxinů. Některé toxiny produkované houbovými chorobami mají mnohem závažnější dopady na zdraví než zbytkové rezidua použitých postřiků.

Jinou věcí je použití insekticidů. Pro švestky na prodej je to nezbytnost, nikdo nepřizná že mu i červavá švestka chutná a drze si řekne o slevu, někdy až absolutní "nechcete mi to dát zadarmo, když jste neměl vydání s postřiky". Přitom sušené půlené švestky z červavých plodů jsou nejlepší.

Presne tak, napr. aflatoxiny svojou zakernostou prekonavaju akekolvek postrekove latky. Zakernostou preto, ze ich pritomnost sa v potravinach typu kukurica, soja, orechy neda uplne eliminovat. Ked sa robia kontrolne analyzy urcitych potravin, nestava sa, ze by neboli najdene v danej potravine, ale naopak spravidla su vzdy pritomne a nepovazuje sa to za nieco vynimocne. Ide o to, aby boli aflatoxiny pod urcity limit a toto sa povazuje za uspech. Ich vyskyt v plodinach a nasledne potravinach vo vlhkej klime rozvojovych krajin rastie so zanedbanim postrekov, co sa statisticky dokazalo. Arasidy zap. EU nakupovala od rozvojovych krajin len v pripade, ak dana firma mala certifikat o aplikovani postrekov v istych intervaloch a certifikat kontroly aplikovania tychto postrekov, bez ktorych by vo vlhkom prostredi plodiny obsahovali prilis vela tychto jedov. Totiz kontrola postrekov bola zrejme jednoduhsia a ekonomickejsia ako analyza samotnych plodin ci obsahuju aflatoxiny. Toto sa nerobi, aby sme sa otravili postrekovou chemikaliou, ale aby sme si uchranili pecen (ak si ju neprepijeme).:-) Mnoho hub, ktore produkuju aflatoxiny napadnu rastlinu aj plod a nevieme o nich. Sporulacia je posledne stadium rastu hub, prejavuje sa ako povlak na plode ci liste. Mnohokrat ani nemusime spozorovat, ze plod je hubou napadnuty. Navyse aflatoxiny su na rozdiel od modernych postrekovych latok extremne stabilne a ak sa rozkladaju, tak na nie moc zdrave produkty. Jeden vyborny chemik, profesor sa jasne vyjadril, ked mu v Rakusku v obchode ponukali bio ovocie, ziskane bez postrekov. Dakujem, dam prednost tym peknym jablckam, ktorym ste pomohli ku krase spravnymi chemikaliami. :-)

U Vás by bylo zajímavé nechat udělat chemický rozbor jednotlivých plodin v době sklizně na Vámi používané pesticidy - byla by to určitě precedentní informace, zda při dodržení OL jsou plodiny bez obsahu postřiků, nebo naopak se krmíte dobrovolně zbytky pesticidů, byť třeba v koncentracích pod teoretickými hygienickými limity. Nic ve zlém, prostě by mě to zajímalo...

Osobně vycházím z principu předběžné opatrnosti a plodiny dlouho před sklizní ničím nestříkám, nepěstuju ovoce na výstavu, ale k vlastní konzumaci. Už tak jsme chemií prolezlí z jiných zdrojů dost.Ale rozhodně nechci zahajovat nějakou další debatu na toto téma. Cením si v každém případě Vašich odborných znalostí ohledně aplikace postřiků.

Co byste nám ale mohl prozradit, je přibližná částka, kterou vynaložíte na chemizaci za rok, případně vztažená i k množství vypěstovaného ovoce :-)

Další možné vysvětlení propadlin na švestce hosta 161.55 by mohly být důsledky slunečního úžehu.Podle tohoto dokumentu příznaky vypadají podobně.