Jakou hadici ke kořenům?

Ano, napadá do nich bordel (ten bez červené lampičky). Jenže jsou potřeba jen po dvě léta, kdy je dobré kolem kmínku udržovat nezatravněnou mísu. No a ušetřený peníz (PETky jsou zadarmo) si bude muset odpracovat právě tím trefováním do příslušného počtu uříznutých spodků.

Neměl jsem dojem, že tazatel hledá řešení na dvě léta. Připadne mi pod vlivem (sucha) a vidím to na trvalejší řešení. Ale nevím, jednoznačně to řečeno není.

zavlaha ma vyznam, ak ju treba pravidelne a to na stromy urcite nie. Strom potrebuje zavlahu urcite menej ako 5 krat za rok. Ak je velke sucho a date jednorazovo mega davku tak vystaci na dlho. Ale vtedy petky nestacia. Najlepsie je pouzit deravy sud, ktory pomally tecie (mam taky). Este praktickejsie je upravit teren okolo kmena tak, aby tam bola ryha pripadne "lavor", kde bez problemov napustite zo 50 L vody a viac, ktora bude postupne vsakovat. U mna je priepustnost taka, ze pritok z hadice nestaci vodu naplnat, niekedy pomoze krtko svojimi chodbami. Neviem si predstavit pouzitie zavlahy pre strom. Vacsinou je zbytocna a premokrovanim pody pravidelnozavlahou len stromku ublizite. Korene sa budu tvorit pri zdroji vody a nie prirodzene na velkej ploche. Veril by som, ze zavlaha moze skor ublizit. Zavlazovacie hadice maju vydatnost skor malu pre strom neprakticku.

V sadovnictví se při výsadbě větších stromů ta drenážka/hadice používá zpravidla na ty dva roky, než strom dostatečně prokoření k hladině podzemní vody. Víc není potřeba.

Další aplikací je umožnění zálivky stromů v rozsáhlých zpevněných plochách náměstí a pouličních bulvárů, kde dešťovou vodu odvede kanalizace, místo aby ji svedla ke kořenům stromů.

Při předpokladu, že tazatel nebude slivoňový sad zakládat na "betonovém letišti" je tedy případné jen to užití s životností na dva-tři roky.

Špatný předpoklad. On ho tam zakládá. Ve 40-50cm je nyní ten jíl takový, že naskočením na rýč svými 110kg se zaboří tak 3-4cm. Skoro beton. Nechápu, že v tom ještě něco žije. A prý bude hůř...

Já bych místo spekulace kudy vést hadici raději vykopal pořádnou jámu a půdu vylepšil kompostem, aby ve 40 centimetrech nenarazil stromek na jílobeton. Jestli pak dát ke kmínku svisle zapuštěnou hadici končící na dně jámy pro snazší závlahu a přihnojování, to už bude věc vedlejší. Osvědčila se mi hadice širší - tak 80mm. Z více důvodů. 1. Úzká hadice se dřív ucpe hnízdy mravenců, slimáky, atd. 2. Hadice slouží jako rezervoár vody. Do 80mm široké hadice lze nalít naráz 10l vody. 3. Do úzké - 40mm hadice se hůř strefuje konví.

Ten jíl má tuto tvrdost z důvodu letošního sucha. Pokud je vlhkost normální, jde tím rýčem ukrojovat. Závlahu bych chtěl dlouhodobou, změna klimatu je nezvratná. Vždyť to sucho trvá již rok a konec je v nedohlednu. Pokud začne mrznout dřív, než pořádně naprší, ono toho uschne požehnaně. Napršením myslím 100mm srážek, né třeba 12.   Rosťa

Dobrý den, tak co poradí odborníci. Jak tedy to zavlažování instalovat.

Podle mého názoru je hned ta první rada nejlepší.

Jen dodám ještě několik poznámek:

1. Kvůli zanášení zeminou bude vhodnejší použít drenážní trubku obalenou geotextilií či mulčovací textilií.
2. Průměr roury bych volil raději větší, než menší. Konkrétněji: 60-80 mm.
3. Nalévací vývod bych zavedl a upevnil ke kůlu, k němuž bude upevněn stromek. (Vývod tak nebude překážet při obdělávání půdy anebo při sečení trávy).
4. Nezapomeňte na zátky nalévacího otvoru; bez nich by naopak půda rychleji vysychala. Nemusí to být žádné speciální zátky; dobře se osvědčily např. kelímky od kafe.

Snad jsem na nic důležitého nezapomněl.

Josef.

Připojím se do diskuze, protože mě toto téma zaujalo. Již vloni, nezávisle na této diskuzi jsem ve své zahradě toto použil. Mám v zahradě několik švestkových stromů stáří tak 45 - 50 let (z r. cca 1965) ještě asi na švetskové podnoži? (odkopku?) tj. s hloukou kořenění tak do 50 cm (převážně), v zahradě i s jinými stromy léta bylo zatravněno, sekalo se na dvakrát do roka i na seno! Obyčejně stromy O.K. a se švestkama to bylo kaput. Pak jsem začal ještě staré švesky obdělávat tj. normální obrytí, pěstování na zeleno (vikev, žito, hořčica, peluška...) a vida najednou jsem se dočkal spousty plodů domácí velkoplodé (chuťovka i majč  ). Některé jsem i ořezal, ale to už nic moc, na to staré kadlátky moc nereagujou, aspoň né dobře (leda na dvakrát atd.).

Ale problém u těchto stromů je ta závlaha, některé mám skutečně na kamenitém a shora velmi propustném materiálu (lehčí půdě) a vzledem k orytí a stráty tak některých přirozených kořenů, a stále teplejších a výkyvově sušších let (u nás docela zatelně) jsem taky zkusil umístit závlahu. Stačily vodovodní trubky (tak 50 mm) skoro s terénem takže nezavazí, přikryté třeba střepem tašky (nevysychá, trochu zvýrazní) a dyž de člověk s hadicou kolem tak se přidá. Myslím si, že kdyby to byly mladší stromy tak určitě by bylo lepší zkombinovat s drenážní hadicí s otvory (nad kterou jsem taky přemýšlel) ale vzhledem ke stáří nepoužil.

Zmírní se tak v době extrémního sucha propad plodů, což bylo také vždy příčinou "neplodnosti" stromů v době se zatravněním, tráva odebrala vodu, něco modrého bylo ve vrcholcích, ale než to dozrálo bylo vše na zemi.

Zalévat po povrchu je značně na nic, převážně výpar, ke kořenům se nic nedostane, půda po opakované zálivce tvrde, znepropušťňuje naopak zvyšuje výpar, aplikací přes nějaký otvor do půdy se závlaha dostane tam kam má a povrch půdy se také nezasoluje!!  Navíc sodík ze závlahové vody v půdě narušuje přirozenou strukturu - drobtovitou - v půdě.

Jsem zvědavý jak mi ještě dlouho "pudou", když vidím, že náhrada domácí velkoplodé je v nekonečnu. Osobně můžu švestky z domácí od konce července (sotva fialové) kyselé, ale už s určitou chutí jasně švestkovou, ale natrpklou, až kadla kadla do listopadu na majč

Přeju všem zůčastněným hodně příjemných pocitů a zadostiučinění v souvislosti s jejich dosaženými pěstitelskými, vlastnoručními, výpěstky a zatím...

Kryštof  (Brněnsko...)